Autor:Jan Neruda
Jan Neruda |
---|
* 9. července 1834, Praha † 22. srpna 1891, Praha |
český spisovatel, básník a novinář |
Seznam děl v NK ČR |
VIAF |
Jan Neruda (9. července 1834 Praha – 2. srpna 1891 Praha) byl významný český básník a novinář, člen družiny májovců. ⇒ více…
Dílo
editovatPróza
editovat- Arabesky (1908) online – Moravská zemská knihovna v Brně
- Povídky malostranské
- Pan Zeiler
- Akropolis – text z České čítanky pro druhou třídu škol středních
- Kam s ním?
- P. T. panu J. R. Vilímkovi, vydavateli „Humorů“
Poezie
editovatBásnické sbírky
editovat- Knihy veršů
- Písně kosmické
- Zpěvy páteční
- Balady a romance
- Kniha epigramů
- Hřbitovní kvítí
- Prosté motivy
Jiné básně
editovat- Ku vzkříšení – uveřejněno ve sborníku Vánoční album (1883)
- Zacelené rány – pod tímto názvem byla v České čítance pro druhou třídu škol středních (1883) publikována Balada horská ze sbírky Balady a romance
- Staroměstská věž
- 1886
- V železničném kupé
- Prostý motiv
- Adam
- Romance biblická
- Staří hoši
- Jan Kalvent, klempíř
- Romance dvě, a tuze pěkné
- Letní vzpomínky
Divadelní hry
editovat- Žena miluje srdnatosť – z almanachu Máj na rok 1860
Studie
editovat- Pro strach židovský (1870) (U tohoto textu probíhá digitalizace.)
Díla o autorovi
editovat- Popelka Biliánová: Za Janem Nerudou
- Adolf Heyduk: Loretánské zvonky ze sbírky Černé růže
- Arne Novák: Jan Neruda
- Karel Václav Rais: Za Janem Nerudou ze sbírky Z domova
- Josef Václav Sládek: Janu Nerudovi ze sbírky V zimním slunci – k úmrtí básníka
- Josef Richard Vilímek starší: Jan Neruda – vzpomínka ze sbírky Ze zašlých dob
- Jaroslav Vrchlický: O poesii Jana Nerudy – úvodní stať souborného vydání Nerudových básnických spisů (1898)
- Životopisné vzpomínky ze sborníku Vzpomínky na paměť třicetileté činnosti Umělecké besedy 1863—1893
- Adolf Heyduk: Ballada dětská
- Josef Svátek: To dobré srdce Nerudovo
- Jakub Arbes: Písně kosmické. Vzpomínka na Jana Nerudu
- Antonín Macek napsal ve sbírce Poesie sociální (1902):
Jan Neruda (nar. 1834, zemřel 1891). Poprvé učil veřejnost dívati se do světa utlačených a slabých; svým jemným, pronikavým, uměleckým líčením živoření zanedbaných chudáků ve svých povídkách a zvláště v studii »Trhani« ukázal hluboké pochopení pro vyděděnce společnosti lidské. Poprvé v poesii české stvořil úsečnou, dojemnou balladu sociální. Svými feuilletony burcoval české šosáky z pohodlné otupělosti, otvíral široké obzory po cizině, nemilosrdně tepal nešvary bující v českém životě. Nerudovy »Žerty hravé i dravé« jsou často hořkým, trpkým smíchem nad malicherností českých poměrů. Jak hluboké bylo jeho pochopení ideí sociálních a demokratických, svědči jeho skvělý feuilleton o 1. květnu dělnickém r. 1890. Básnická činnost Nerudova netěšila se přízni vlasteneckých kruhů tehdejších, stál vysoko nad šosáckým vlastenčením a všímal si raději trpícího člověka. Nenáviděl »stálého žvanění o národnosti a vlastenectví« a hlásal, že »musíme pracovati k tomu, abychom svůj národ postavili na výši světového uvědomění a vzdělání a jemu tak nejen k uznání dopomohli, ale i život mu zabezpečili«. Svým bojem osvětovým, vystupováním proti klerikalismu, svou mužnou i dojemnou poesií, v níž mluví duše vroucí, ohromného rozpjatí genia, ale sevřená, nešťastná, trpící v životě, zavřená v těsné kleci českých poměrů, je Neruda českému dělníku jedním z nejdražších zjevů literárních. Osamělý genius, jenž nepoznal radostí v životě, ukazoval ohromné obzory a z jeho zmučeného, hořkostí zalitého srdce sálala záře a teplo čisté lásky k lidstvu.
- František Bílý napsal o Nerudovi ve sbírce Patery knihy plodů básnických (1892) na str. 184:
Nar. v Praze 9. července 1834. Spoluzakladatel moderního směru v básnictví českém. Zvláště populárním se stal svými fouilletony v Nár. listech. Redigoval některé belletristické časopisy (Obrazy života 1859, Rodinnou kroniku 1868, Květy, Lumír), posledně pořádal Poetické besedy. Vydal r. 1858 Hřbitovní kvítí, 1867 Knihy veršů, r. 1878 Písně kosmické, 1883 Ballady a romance a Prosté motivy; mimo to několik svazků prací prosaických (cestopisy, humoresky a satiry, obrazky, feuilletony), některé hry dramatické, četné úvahy atd. Zemř. 22. srp. 1891.