Wikizdroje:U pramene/Archiv 1

Archivovaná stránka

Nacházíte se na stránce, která byla archivována a neměla by tedy být (s výjimkou oprav odkazů po přesunu cílových stránek apod.) editována.

---

Jaký je rozdíl mezi Wikisource a Wikibooks?

Jaký je rozdíl mezi Wikisource a Wikibooks? Které materiály patří kam? Nějak nejsem schopen rozpoznat rozdíl. Zanatic (HonzaQ3) ^

Trochu zapeklitá otázka. Wikibooks o sobě píše:

Projekt Wikiknihy si klade za cíl shromažďovat a rozšiřovat svobodné otevřené materiály, manuály, knihy a jiné texty v českám jazyce.

Wikisource naproti tomu zveřejňuje dokumenty. Historické, seznamy, úřední. Najdu-li tedy někde vyhlášku (asi ministerstva zahraničí), která se zabývá úlohou velvyslance v mezinárodním právu, tak to přijde do Wikisource. Napíšu-li však já sám nějaké pojednání (či najdu-li něco takového, co udělal můj přítel či obdobně) o tomto tématu, a rozhodnu-li se, že toto pojednání spadá pod licenci GFDL, pak to přijde do Wikibooks. Problematické to může být tehdy, když mám GFDL-volný text o úloze velvyslance v mezinárodním právu, který pochází z pera Winstona Churchila či soudruha Džugašviliho: toto bude spadat asi do obou rezortů. Takže odpověď není jednoduchá, doufám že jsem trochu pomohl, navíc je to jistě třeba ještě diskustovat. -jkb- 14:34, 17 October 2005 (UTC)

Podle mého porozumění patří do Wikisource všechny knihy, na kterých se již nepracuje a historicky byly vydány v papírové podobě. Zahrnují veškerou krásnou a odbornou literaturu nacházející se nyní v oblasti public domain. Tyto knihy nemají a nemohou mít licenci GNU FDL; místo toho jsou public domain. U těchto knih je zájem zvědět, v jaké podobě byly napsány. Jako příklad lze uvést Darwinovu knihu O původu druhů. Kdyby se někdo pustil do vývoje nové verze Darwinovy knihy, pak by nová verze patřila do Wikibooks, zatímco Darwinův originál do Wikisource. Nicméně tato situace je nepravděpodobná. Řečeno jinak, Wikisource je konkurenční projekt projektu Gutenberg. Pro ověření mnou zde vyslovené domněnky doporučuji srovat s anglickou Wikisource. --Dan

Později: Můj výklad lze podpořit odkazem na en:Critique of Practical_Reason, en:Dracula, či na mnou zmiňovanou en:On the origin of species by means of natural selection anglické Wikisource. Můj výklad je však třeba opravit. Wikibooks je podle své titulní stránky sbírka otevřených učebnic a příruček, tedy děl vysvětlujících principy fungování přírody a techniky, stejně jako děl popisujících praktické postupy. Krásná literatura tedy do Wikibooks nepatří, i kdyby byla právě ještě ve vývoji. Označení "Wikibooks" je jak lze připustit zavádějící; slovo book označuje jak příručky tak díla krásné literatury. Ani původní vědecká díla, ač nepatří ke krásné literatuře, nepatří do Wikibooks, neboť to nejsou ani učebnice ani příručky. --Dan

Zajímavé, já jsem musel příspěvek číst vícekrát, abych se nakonec přeci jen rozhodl ke svým způsobem odmítavému stanovisku. Základem jsou dvě otázky:
1. texty (dokumenty) ve Wikisource mají dokumentovat něco jiného, ne samy sebe
2. Wikisource (jako i Wikipedie) je místo pro dokumentování reality, ne pro vlastní výzkum
Chci rozvést: přirozeně krásná i odborná literatura bude na Wikisource nacházet své místo (pokud má dokumentovat/ilustrovat jistý problém); povětšinou bude ale patřit spíš do Wikiknih. Na Wikisource se budou objevovat spíš historické dokumenty, právní předpisy a zákony, smlouvy... Darwinova kniha (hm, nehledě na licenci) by mohla patřit spíš do wikiknih. Její různé verze, které jsou pak součástí bádání o vzniku a různých interpretacích atd. této knihy pak sem nepatří (o podobách různých verzí...) - šlo by právě o to, co jsem nahoře nazval dokumentuje sama sebe. Leda že by šlo skutečně již o výsledeck bádání o tomto, pak by však nebylo jasné, zda se vše vejde pod svobodnou licenci (a předpokládalo by to, že o tom bude článek na Wikipedii). Navíc, pochybuji, že bych (ať již jakoukoli její verzi) Darwinovu knihu klasifikoval jako dokument, patřící do Wikisource - je to kniha, na kterou bych doporučil odkázat v referencích či externích odkazech.
Je to tedy ne zcela jednoduché, a argumentovat zde německou či anglickou wikipedií je malý problém: tyto projekty (i francouzský, španělský...) jsou již značně velké, takový základ jak článků tak i dokumentů byl již dosažen či dávno překročen a nyní si pilný wikipedista/-sourcista musí najít něco, co tam ještě není. Nu, tímto syndrómem česká verze ještě netrpí (což je povzbudivé). (O této mé interpretaci definice Wikisource lze však jistě diskustovat). -jkb- 11:29, 13. 5. 2006 (UTC)

Odpověděl jsem rozšířením mého původního příspěvku, a opravením mého výkladu. S licencí Darwinovy knihy žádný problém není; nachází se v public domain. Operátor "Nu" neznám. --Dan

Aha, no já jsem Wikisource pochopila asi stejně jako Dan (vycházim teda jen z toho, co jsem si tak zběžně pročítala na anglické source, books, metě..) - zjednodušeně:

• Wikibooks - knihy (a to asi hlavně učebnicového charakteru) u kterých může v podstatě kdokoliv zasahovat do jejich textu (ve smyslu: nelíbí se mi ta a ta věta > přeformuluju; v knize o čínské kultuře mi chybí kapitola o jídle > dopíšu jí)
• Wikisource - pak chápu jako sbírku těch 'primárních zdrojů' (což imho nejsou jen ty dokumenty), které mají být doplňkem pro články na wikipedii - takže zrovna ta Darwinova kniha by sem patřila (a právě bych jich definovala jako zdroj, který by se na Wikisource hodil - jasně že se může odkázat v referencích, ale pokud je to už volné dílo, tak proč člověku komplikovat život návštěvou knihovny /nikdy jsem si nemyslela, že podobnou větu někdy řeknu:)/ [1] btw), protože to je primární zdroj pro 'studium darwina'.Stejně tak by sem podle mě patřila ta beletrie, výše zmíněné Churchilovo fiktivní pojednání nebo Šaldova esej o Rimbaudovi, Bohatství národů...)

(každopádně: jen názor :)--Flambelle 23:41, 13. 5. 2006 (UTC)

Hm, chytlas mne trochu. Více méně se zde bavíme o celkem netypických příkladech jako je zveřejnění Darwinovy O původu druhů nebo Němcové Babičky, což jsem trochu neuváženě postavil do popředí.
Jednak mi nebylo (a není) jasné, bylo-li by tak beze všeho možné (technicky a z hlediska copyrightu) toto zveřejnit, a bylo-li by to žádoucí při tomto objemu, o tom by se asi diskutovalo (mimochodem, skutečnost sama o sobě, že nějaký text je z předminulého století, ještě neznamená, že ho lze jednoduše převzít – každé nakladatelství, které do textu vloží trochu tvůrčí práce, tím otázku autorských práv staví znovu). I argument, že na Wikiknihách lze vše měnit a zde ne, moc nepomáhá – je-li na Wikisource něco pod GFDL, tak teoreticky by mohl každý měnit i ústavu ČR (pak přijde jen na to, jestli mu to dovolím a nebo revertuji). Nešlo mi tedy o to, co je primární pramen a co ne, jako spíš o to, jaký primární pramen bychom na Wikisource chtěli mít. Angličani vážně nemají co dělat – připravit totiž Darwinovu O původu pro převzetí zde je práce pro celý houfec lidí na nejmíň půl roku. To by platilo i o Starých pověstech atd.
Tudíž nic proti. Momentálně, při stavu a počtu wikipedistů a při počtu článků (už přes 50!) bych současně viděl hlavní oblasti práce ve vytvoření základní sbírky různých dokumentů, smluv, odborných pramenů, přirozeně i textů z oblasti prózy, beletrie atd., což schází také a je daleko jednodušší udělat. Další se musí vyvíjet, a když tu bude názor, že to sem patří, tak to tu jednoduše bude. -jkb- 11:26, 14. 5. 2006 (UTC)

Osobně mi jde spíš jen o to, 1. kam by se měla umisťovat ty 'stará' volná díla, protože mi přijde, že to není vyjasněné (bod 4 tady nabo Apollinaire tu /krom toho, že je to Čapkův překlad/) (texty pod GFDL neřešim, protože tomu moc nerozumím), a 2. právě jestli je to „žádoucí při tomto objemu“ (třeba ty kompletní Staré pověsti)? - Za sebe říkám: 1. na Wikisource & 2. jo, proč ne (i když pro českou source je to asi jen hypoteticky).--Flambelle 13:45, 14. 5. 2006 (UTC)

@ Dan: ď, rozšíření jsem četl. Já jsem snad zde nahoře v předešlé reakci svůj názor trochu jinak definoval. Navíc, dá-li si někdo práci, nikdo se jistě bránit nebude. Jde mi skutečně jen o to, aby byla licence zcela vyjasněná (momentálně se o tom začíná diskutovat i na dalších wikisource). K Darwinovu dílu: jistě, nachází se v public domain, je to staré a Darwin taky; jenomže jde nejen o licenci ale i o zdroj, odkud se to převezme, a tam by mohly vyvstat skutečně potíže. Prozatím zdar, -jkb- 06:52, 23. 5. 2006 (UTC)

K -jkb-: Dobře. Moje pointa je dost jednoduchá: anglická Wikisource je volná knihovna, ne sbírka dokumentů. Není to tak, že by se krásná literatura ve Wikisource měla trpět; Wikisource je především určena pro krásnou a odbornou literaturu v public domain. Teď že k mnohým anglickým knihám v public domain není dostupný český překlad s prošlým copyrightem může být pravda. Nicméně v případě děl vyšlých a vytvořených původně v českém jazyce před značným časem tento problém nevzniká. V licenci ve skutečnosti žádný závažný problém není: díla bez vhodné licence nelze do Wikisource vložit, což však platí bez ohledu na druh obsahu Wikisource. Dále nakladatelství nemají právo bránit šíření volně dostupných textů jenom proto, že do jejich edice vložily práci. Edice Pinguin classics vydává díla vyskytující se na Wikisource, aniž by ji to opravňovalo na někoho úspěšně podat žalobu. Udivuje mě výrok, že O původu druhů či Babička jsou netypické případy pro Wikisource; tvrdím, že jsou to typické příklady pro Wikisource.

Citát anglické Wikisource následuje, s italikou ode mne.

Wikisource – The Free Library – is an online collection of free content source texts built by its contributors. [2]

Free content encompasses all works in the public domain. [3]

Wikisource – originally called Project Sourceberg as a play on words for Project Gutenberg – began in November, 2003. (viz en:What is Wikisource?)

Ale připouštím, že tyto věci jsou i předmětem diskuze, jak lze vidět zde: [4].

Zdravím, --Dan 2006-05-24

@ Flambelle: Apollinaire - Jistěže ne do Wikicitátůbooks, řekl bych spíše sem; toto bude stejnak nutno vyjasnit, tak např. v q:Wikicitáty:Co_Wikicitáty_nejsou říkají, že zdrojové kódy patří do Wikisource, zatímco z jiných Wikisource jsou tyto vyhazovány... Ten zmatek se ale někdy snad podaří uklidit. -jkb- 06:52, 23. 5. 2006 (UTC)

Mailing list / wikisource.org

Vícejazyčná wikisource.org zavedla tzv. mailing list, kde je možné registrovat svou emailovou adresu a dostávat zprávy, týkající se projektu Wikisource vůbec. Oznámení je zde, přihlásit je možno se zde. -jkb- 13:31, 28. 4. 2006 (UTC)

Wikilinky

Když tak čtu ty mezinárodní smlouvy, napadlo mě - když se třeba nějaká smlouva/zákon zmiňuje v textu o nějaké jiné (např. Kosmická smlouva v preambuli o Chartě OSN)-, tak jestli dělat nebo nedělat wikilink? (ne že by to bylo příliš časté). (ad Apollinaire výše - jen upřesnění, že je na Wikibooks, ne na Wikicitátech:)--flambelle 10:55, 23. 5. 2006 (UTC)

o tom jsem zatím nepřemýšlel. Asi ten link udělat. Ovšem, nedělal bych ho v textu samotném, ten by měl zůstat tak jak byl v originále, ale na konci; ovšem bude-li se zde v tomto případě používat Podívejte se také na (pro odkazy vnitřní) a Externí odkazy (pro vnější linky), to mi zatím není jasné, třeba se nám někdy podaří nápad na něco zcela jiného. Udělej tedy jak myslíš, až se na něčem shodnem, je možno vždy opravit. -jkb- 11:45, 23. 5. 2006 (UTC)

Vypršení ochrany děl Karla Čapka a Tomáše Garrigue Masaryka

Karel Čapek zemřel v roce 1938. Podle současného autorského zákona proto ochrana jeho díla vyprší v roce 2008 = 1938 + 70. (Tomáš Garrigue Masaryk zemřel v roce 1937.) Přesto lze Čapkovo dílo nalézt v projektu Gutenberg. Ochrana původně nesahala 70 let po smrti autora; byla však prodloužena na 70 let po smrti autora díky Evropské Directive on harmonizing the term of copyright protection z roku 1993. Z právě odkázaného anglického článku plyne, že tato direktiva platí zpětně (retroaktivně). Vyslovuji tedy domněnku, že Čapek i Masaryk v tomto roce 2006 požívají ochranu autorského práva. (Což je škoda.) Vítám vyvracející komentáře k této domněnce. --Danielpolansky 16:52, 20. 6. 2006 (UTC)

Tuto domněnku prozatím vyvracet nebudu, leč neprávník; já se osobně vždy snažím přeptat a ujistit se jinde. -jkb- 17:18, 20. 6. 2006 (UTC)

Kdysi mi znama, jez se ucatnila projektu digitalizace na UK rikala, ze Capek je zatim volnej proto, ze je bran jako Ceskoslovensky spisovatel a muze se teda pro vystaveni digitalizace postupovat podle platneho slovenskeho prava. To uz je ovsem par let, povazuju za pravdepodobne, ze uz slovaci taky pristoupili k 70 letum. P.S. /nikde o tom prosim nemluvte ;) --Nolanus 14:08, 5. 7. 2006 (UTC)

Nevím co je kdysi, a neznám ani slovenský autorský zákon. Vycházel bych raději z toho, že pro ČR platí autorský zákon ČR, a onen říká 70. Mimochodem, ještě trochu nepřehledný, ale máme ho tu už asi tři hodiny. -jkb- 14:28, 5. 7. 2006 (UTC)

Jenomze capek zemrel v Ceskoslovensku, jako ceskoslovensky statni obcan. Cesi /Cesko/ na nej sotva muzou mit vetsi narok nez Slovaci, jen kvuli tomu, ze psal cesky a mel ceskou narodnost ci se k ni prihlasil, tezko najit IMHO pravni duvod, z ceho by se to odvozovalo /coz mozna cesko naodnost ani nemel nebo se k ni nehlasil, IMHO na nej pasuje, ze se povayoval za cechoslovaka, ale nevim presne/. Ja nejsem pravnik, ale IMHO nejde rict, ze sme v cesku a tak se vsechno musi ridit podle ceskeho prava, to takhle podle me nefunguje, kdyby byla zeme, kde by autorske pravo vyprselo po 10 letech, urcite by bylo legalni to vydat bez poplatku i v Cesku --Nolanus 15:48, 5. 7. 2006 (UTC)

Více méně není ani toto relevantní (hovořím o Wikisource). Pokud tu někdo nejen vyloží, ale i juristicky vhodně a jednoznačně dokáže, že na někoho se vztahují poněkud benevolentnější autorské zákony, tak o tom budeme jistě přemýšlet. Do té doby se zde bude prostě a pro jistotu vycházet z těch poněkud přísnějších zákonů, nařízení atp., což je pro mnohé texty jistě hloupé, pro Wikisource pak ale perspektivně vhodnější. Myslím, že jdu tímto názorem s trendem na Wikisource jako takové. -jkb- 17:42, 5. 7. 2006 (UTC)

Ale to je samozrejme, ja si totiz stejne myslim, ze Slovaci uz taky od te doby presli na tech 70 let, tim by to bylo irelevantni. Spis sem zda divne, ze, pokud to u capka jeste neskoncilo /ono ja taky mozne, ze to dedici povolili/. Zda se mi ale divne, ze se to, neni-li to povoleno, vubec trpi, uz se narazil na capkova dila na nekolika webech. --Nolanus 18:32, 5. 7. 2006 (UTC)

K retroaktivitě prodloužení majetkových práv k dílům z 50 na 70 let: současný autorský zákon platí od 1. 12. 2000. Pokud se před účinností zákona nějaké dílo stalo volným dílem a s účinností zákona opět „nevolným“ (což je mj. právě případ Karla Čapka), ale stihlo být jako volné dílo vydáno, mohlo být takto šířeno ještě 2 roky od nabytí účinnosti (§ 106, odst. 3 AZ). Některá vydavatelství toho využila (zákon byl přijat 7. 4. 2000, o záměru retroaktivního prodloužení majetkových práv se mohlo vědět i o něco dříve) a na poslední chvíli před účinností zákona taková díla vydávala. Je možné, že i zdigitalizovaná, ale znovu chráněná díla byla na UK volně dostupná právě v té přechodné době.

Ještě malé upřesnění: dílo Karla Čapka († 1938) se stane volným ne někdy v roce 2008 (očekával bych přesně na den od data úmrtí), ale až 1. 1. 2009, protože lhůta posmrtné majetkové ochrany se začíná počítat až prvního dne roku následujícího po úmrtí. --Milda 21:33, 26. 9. 2006 (UTC)

Ano. K tomu je možné jen pro ty, co to chtějí přesně, pro úplnost dodat, že se jedná o § 27, odst. 7: „Doba trvání majetkových práv se počítá vždy od prvého dne roku následujícího po roce, v němž došlo k události rozhodné pro její počítání.“ -jkb- ✉ 21:47, 26. 9. 2006 (UTC)

Autorské právo u zahraničních děl s českým překladem

Mám několik děl od zahraničních autorů v .doc formátu (Lewis Caroll, Marx, Trocky, ...). Ráda bych je přidala do wiki, ale nejsem si jistá situací ohledně překladu. Vztahuje se na ně nějaké speciální právo, ačkoli jsou již autoři 70 let po smrti? Mimo to, je nutné uvádět autora, který je odpovědný za překlad a další náležitosti? Díký za odpověď. --Rinu 09:19, 14. 11. 2006 (UTC)

Ano, autorským zákonem je chráněno nejen původní dílo, ale také jeho překlad. Pokud není překlad dostupný pod některou svobodnou licencí (PD, GFDL apod.), je nutné počkat, až se dílo stane volným z důvodu uplynutí lhůty, tedy obvykle 70 let po smrti překladatele. I poté, kdy se dílo stane volným, je nutné uvádět autora a překladatele, vypršením majetkových práv k dílu autorství nezaniká. Viz příslušné pasáže autorského zákona a stránku Wikizdroje:Autorské právo#Překlady.

Pokud je původní dílo již volné, ale jeho český překlad ještě ne, pak se nabízejí tyto možnosti:

1. Požádat autora překladu nebo subjekt, kterému připadla práva k dílům po jeho smrti, o souhlas se zveřejněním pod některou svobodnou licencí na Wikisource – nezdá se mi příliš reálné, navíc dědicové práv bývají leckdy nenasytnější než samotný autor.
2. Vytvořit vlastní překlad a pod svobodnou licencí ho zde publikovat – první vlaštovku (Píseň jitřní) zde již máme.
3. Počkat, až i překlad bude volným dílem – třeba naši vnuci, pravnuci, prapra... budou v projektu Wikisource pokračovat a vloží to sem.
4. Čekat a doufat ve změnu autorského zákona – obávám se, že pokud nějaká změna bude, pak (jako obvykle) směrem k tvrdším podmínkám.

--Milda 10:20, 14. 11. 2006 (UTC)

Aha. Tak to se některá díla, zdá se, stanou nedostupná navěky :) Díky za vyčerpávající odpověď. --Rinu 11:21, 14. 11. 2006 (UTC)

Jo, přesně tak jak tu stojí. Jen by mne osobně zajímalo, jaké překlady máš od Trockého. My jsme tu v záp. Berlíně vydali 1974 jeho Zrazenou revoluci jako reprint, očividně trochu bez respektování aut. zákona. O jiných jeho textech v češtině nevím. -jkb- ✉ 18:28, 14. 11. 2006 (UTC)

Lev Trocký: Proč marxisté odmítají individuální terorismus z roku 1909. --Rinu 13:38, 15. 11. 2006 (UTC)

Aha, dík, -jkb- ✉ 15:06, 15. 11. 2006 (UTC)

Wikicitáty

Otázkou je, zda bysme na Wikicitátech (hm, možná i na commons) neměli udělat nějakou šablonu, která by u příslušných hesel odkazovala na Wikisource - tak jak to tu děláme s nima. -jkb- ✉ 22:06, 18. 12. 2006 (UTC)

Gratulace

Vsechno nejlepsi k jubileu!!! Mate to tu moc krasne, az najdu hacky a carky, prijdu na navstevu :) moc pozdravu Centipede) - - - hacky carky viz na w:de:Benutzer:-jkb-/Tschechische Tastatur

1001 articles, great job! - Metal.Lunchbox

Congratulations! Frank Schulenburg

de Wikisource gratuliert und hofft, dass die Ausrichtung auch auf wissenschaftliche Bedürfnisse auch in anderen Sprachen Maßstab für die Arbeit werden möge FrobenChristoph --134.130.68.65 18:11, 19. 12. 2006 (UTC)

From es.wikisource

Congratulations for the 1000 articles. It is very nice to see when a proyect is going along. --LadyInGrey 02:31, 19. 12. 2006 (UTC)

Félicitations de France! Physchim62 14:01, 19. 12. 2006 (UTC)

From en.wikisource

Congratulations on 1000 texts!! Dovi 20:39, 23. 12. 2006 (UTC)

Bona feina (good job) from catalan WS, go on!! 89.129.56.82 19:35, 24. 12. 2006 (UTC) (Aleator)

Modrá je dobrá, ale...

Modrá je hezká barva, mám ji rád, ale všeho moc škodí: Je třeba také myslet na to, že Wikisource nečtou jen lidé s ostřížím zrakem a upřímně řečeno, i já mám občas problémy číst modrý text na modrém pozadí. Je třeba dodržovat určitá pravidla o barvách stanovená metodikami přístupnosti definující minimální rozestupy barev na škále. Myslím, že by bylo vhodné se zamyslet nad barevnou koncepcí. — Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 21:43, 2. 1. 2007 (UTC)

Můžeš prosím upřesnit, kde konkrétně je nevhodně použito modré písmo na modrém pozadí pro běžný text? --Milda 07:07, 3. 1. 2007 (UTC)

Pro začátek třeba Hlavní strana a Portál Wikisource. Ale nejde jen o modrou na modré, i další barevné kombinace nevyhovují. — Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 15:18, 3. 1. 2007 (UTC)

Tak např. na stránce Wikizdroje:Portál toho moc modrého na modrém ani nevidím. Formátoval jsem to bílé na modrých odstínech. Ale asi to bude tím, že názory na byrvy jsou někdy subjektivního rázu (vzpomínám si, že se ti nelíbila šablona Autorinfo, která je ale hnědá). Navíc bych to tu asi musel přestavět na černé na bílém - existují oční choroby, kdy jeden nedokáže rozlišit mezi tuším modrou a hnědou: tito lidé nesmí v Německu vykonávat povolání elektrikáře - nulák a fáze jsou kódovány právě těmito barvami, ale neslyšel jsem, že měl někdo v úmyslu kvůli tomu změnit technickou normu. Myslím, že u každé barvy či kombinace by se něco našlo. Takže prozatím asi ta modrá zůstane, kterou jsem mimochodem volil i podle barev loga Wikisource, které, jak vím, se taky asi měnit nebude. -jkb- ✉ 08:15, 5. 1. 2007 (UTC)

1. Logo nelze srovnávat s textem. Logo nemá žádnou informativní hodnotu, zatímco text ano. Proto není u loga (nemá-li mít výpovědní hodnotu = je-li grafické a nikoliv textové) tolik nutné hledět na barevné rozdíly, přesto je to slušnost a patří to k základním kritériím návrhu - samozřejmě záleží na účelu loga atd. ale tato debata už sem trochu nepatří.
2. O černobílé tady nebylo řečeno nic. Např. Modrá na šedé, černá na světlemodré apod. - je dost možných kombinací, které základní modré odstíny zachovají/využijí. Na portálu Wikisource doporučuji podívat se zcela dolů na poslední box, kde je modré písmo na modrém pozadí. Něco podobného je i na hlavní straně. Tento způsob prezentace zcela odporuje základním pravidlům přístupnosti webových stránek.
3. Co se týče barev, já v žádném případně neřeším subjektivní pocity, zda se mi nějaká líbí, nebo ne, nýbrž objektivně měřitelnou skutečnost, a to barevný rozdíl textu od pozadí. Na to existují volně dostupné vzorce a nástroje. A pokud mi jejich aplikací vyjde, že jde o nedostačující rozdíl, považuji za důležité usilovat o změnu.

— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 17:32, 5. 1. 2007 (UTC)

K technickým věcem

přesunuto sem z mé diskusní stránky, -jkb- ✉ 21:20, 5. 1. 2007 (UTC)

Ahoj,

mrzí mne tvoje odpovědi typu "teď se tomu nehodlám věnovat" nebo "doposud si nikdo nestěžoval / to nechtěl / ..., tak není třeba se tím zabývat" apod.

Buď máte zájem mít Wikisource kvalitní, to znamená na jedné straně mít dostatek textů, jejich pečlivou kategorizaci apod. (do čehož se vám mimochodem nepletu a budu se snažit ani moc neplést), ale na druhé straně ovšem to ale musí být vyvedeno správně i po rovině technické, a nebo ten zájem nemáte. Co je vám platné, že budete mít dobrý obsah, když se k lidem z různých důvodů nedostane vůbec, nebo jako poškozený, neúplný, nefunkční apod.?

Mně jde jen o jediné - aby jakékoliv stránky dodržovaly základní pravidla tvorby webových stránek, a pokud se zde porušují i ta nejelementárnější, považuji za nutné bít na poplach. Před problémy se nelze schovat strčením hlavy do písku a děláním, že neexistují, nebo jejich popíráním, či odmítáním. Problémy je třeba řešit.

Pokud je zde ovšem řešit nechcete, nebo vám nepřipadají důležité, není nic jednoduššího, abyste mi řekli, a já přestanu plýtvat energií a upřu ji na jiná, potřebnější místa.

Je to na vás tady, jak se ke svým problémům postavíte, já tu jsem nový a samozřejmě nemůžu mít přehled o vašem přístupu ke různým věcem.

S nadějí, že se vše vyřeší ku prospěchu projektu — Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 17:52, 5. 1. 2007 (UTC)

Ještě dodatek: Teď jste ještě relativně malí a proto je snadné chyby řešit a odstraňovat, případně stanovovat metodiky. Jenže pokud se tomu vyhnete, na chyby se začnou nabalovat v závislostech další a další problémy, až najednou nebudete vědět, jak to vyřešit, jednoduše proto, že všechny ústupové cesty budou zablokovány nějakou další chybou, která se ignorovala. Šach mat. — Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 17:55, 5. 1. 2007 (UTC)

Nazdar Danny. Pokouším se o nový náběh, snad je to s malým časovým odstupem lepší. Bylo ovšem trochu zatěžující naplánovat si to či ono a věnovat se pak sálodlouhým diskusím, o kterých jsi sám řekl jeden o voze a druhý o koze. Také není jednoduché vyložit si správně Tvé výčty našich chyb tu či onde. Že tu chyby jsou zcela jistě víme, ty pak musí být opraveny – ale vůbec nemám zájem zabývat se řešením, jaký kód je o 5 procent modernější než jiný. Toto jsou záležitosti, které jsou podřízeny cíli a tím je tvorba sbírky textů zde. Až tehdy, když se ukáže, že nějaký kód zde se tomuto cíli příčí, se budu a budeme velice rádi zabývat hledáním východiska (tak např. kontroluji třeba šablony obvykle i v IE, u Copyvia, opsaného kdysi z cs.wiki, asi nedokonale, jsem to očividně neudělal a skutečně to není hezké). Ovšem na argumenty, že hidden structure je zastaralé, reaguji většinou nevrle: ono to tak funguje, a o to mi jde (navíc, jedná se o staré šablony, které se zde, jak sis asi všiml, stejně budou nově definovat, a tam ty funkce #if klidně použiji, jak jsem to udělal již jinde). Obdobně mne někdy v létě přivedla do varu diskuse o používání tvrdé mezery principielně všude u čísel či krátkých předložek – když mi stojí v infoboxu číslo 50 000 na začátku řádky a řádka se nikdy nezlomí, tak se prostě nezabývám ani tvrdou ani měkkou mezerou, byla by to zátěž. V kostce: nějaká základní pravidla webových stránek, jakkoli důležitá, na wikisource stojí přinejlepším až na druhém místě priorit, wikisource samotná má prioritu A1 – i když, jasně, moc odtrhávat od sebe to nelze, ale...
Tento rozdíl v chápání významu softwarových fíglů je jistě jednou příčinou ne právě výtečné komunikace. K tomu přijde potom skutečnost, že se mi trochu zdálo, jako bys svůj názor chtěl prosadit za každou cenu, přičemž si navíc neměl ani jednu editaci v hlavním jmenném prostoru. Zde to dosud chodilo (a jistě i chodit bude) tak, že aktivní, produktivní uživatelé se o problémech baví a dosáhnou nějak konsensu. Jiný způsob mi připadá jaksi neobvyklý.
Jistě je vhodné, sladit obě nahoře zmíněné priority, jde ale o to jak. Můj dojem byl, že ve své oblasti jednáš velice rád hned, okamžitě, a zbytek posádky, pokud si toho vůbec všimne, má někdy možnost kormidlo nějak zvrátit, někdy ale také ne. A i když říkám, že softwárový specialista nejsem a že mé priority leží jinde, tak chci přesto vědět jak vítr fouká a kontrolovat kam se jede, ve všech oblastech. Nechám si tam klidně a rád poradit. Jen bych vyletěl z kůže, když při cestě z Hamburku do Londýna najednou potkám Madagaskar.
A tady mne prostě zarazilo, že jsi zatím nereagoval na můj návrh, tuším na IRC (hm, zde bude později snad pár otázek), jak je možné obé na Wikisourci sladit: my něco potřebujem a nevíme jak, tak se ozvem a požádáme o radu/pomoc (na to zde existuje již i stránka); ty máš nápad nebo zlepšováka, tak to navrhneš, a když nás to přesvědčí, tak to je pak i námi schválený/žádaný projekt. Přirozeně může být řešení trochu liknavé, s tím je ale nutno se smířit. Ale že bych si měl představit, že Wikisource tu instaluje nějaký technický depártment, který pracuje pod pláštíkem neviditelnosti jako deux ex machina, mi nepřipadá aktuální.
Danny, je to trochu delší, což sám vlastně nemám rád, zabírá to čas potřebný jinde (a Wikisource by neměla plýtvat gigabajty na diskuse jako to je zvykem na mnoha jiných doménách), chtěl jsem to ale trochu popsat a pár věcí vyjasnit, abys neměl dojem, že se jedná o nějaké osobní výhrady. Což není pravdou. Tak zatím. -jkb- ✉ 11:04, 7. 1. 2007 (UTC)

Název?

Domnívám se, že když tu teď začalo být více uživatelů aktivních, nebylo by od věci otevřít opět otázku pojmenování této wiki. Myslím si, že je na čase vybrat nějaké hezké české jméno a přestat používat originál. Níže je seznam, který jsem posbíral z různých diskusí a přidal ještě dva svoje. Jistě není nutně konečný, takže i nějaké další náměty jsou vítány. Na Wikipedii se k tomu vedla diskuse, kterou lze brát jako inspiraci.

• wikizdroj
• wikizdroje
• wikipramen
• wikiprameny
• wikistudna
• wikistudnice
• wikitexty
• wikisborník
• wikitéka
• wikiknihovna
• wiknihovna

Když jsem inicioval (nejen diskusi ale i) hlasování o názvu Wikisource blahé paměti na cs.wiki (viz výše), tak to bylo úmyslně ještě před založením domény. Byl jsem sám tehdy spíš pro Wikiprameny (odtud vznikla i stránka Pod pramenitou lípou, která by se snad mohla přejmenovat jen na lípu). Dnes vidím ad hoc spíš několik argumentů proti přejmenování, které by se měly napřed vyjasnit:

• jednak právě proto, že nás tu není jen víc (hm) ale že jsme se už dostali do top 20, že nás tak zná okolní wikisvět, a všichni si na to zvykli, by případné přejmenování vedlo asi k nutnosti přepracovat nepřehledné množství stránek, textu a odkazů, mediawiki, přejmenovánín na statisktikách, odkazy a zmínky v jiných doménách (nejen na metě a multisource) – některé změny by byly nezbytné okamžitě.
• na druhé straně nás tu není zas tolik, aby se dalo říci, že za případnou změnou stojí názor nějaké závažné skupiny (to na rozdíl od někdejší diskuse na cs.wiki)
• musí být jasné, že adresa se měnit nebude (cs.wikisource.org), se změnou loga si nejsem jist, to naráží m.j. na problémy copyrightu (i když si jistý znalec pan Tom Pecina myslí mylně něco jiného)
• a dále: název Wikisource má dost většina domén, z oněch deseti v top 10 pak až na chorvatskou a polskou všechny (čínskou nemohu přelouskat), a to znamená, že celý projekt je znám jako Wikisource a tím i naše přináležitost k tomuto projektu. Když se nazvu Wiki-něco, tak budu muset vždy vysvětlovat, že to něco patří k sourcím, a tedy i vzhledem k identitě by tedy bylo možná vhodnější název podržet.

Tyhle argumenty tedy do diskuse navíc, paralelně je pak možno vybírat alternativy (a podílet se zatím na anketě, jak se má současný název skloňovat:-), kdyby měl zůstat), snad nás něco napadne, návrhy tu jsou. -jkb- ✉ 12:51, 9. 1. 2007 (UTC)

Přidal jsem do seznamu nahoře návrhy wikiknihovna a wiknihovna, odkazující na to, že se jedná o knihovnu volných textů. Sice tento název je blízko názvu wikiknihy vzniklého přímočaře z anglického wikibooks. Avšak název wikiknihy je nešťastný v tom, že do wikiknih patří nikoliv veškeré knihy nýbrž pouze příručky a učebnice. Připouštím, že návrh wiknihovna by si vyžádal domyšlení jiného názvu než wikiknihy. Proto lze moje návrhy chápat spíše jako podnět či inspiraci. --Dan Polanský 10:01, 25. 3. 2007 (UTC)

Formátování prozaických děl

Máme tady určitou nejednotnost při publikování prozaických děl. První způsob je odřádkování každého odstavce ve zdrojovém textu, což způsobí v HTML výstupu sémanticky správné označení odstavců jako odstavce, ale vizuálně to vypadá jinak než v knize. K vidění například ve Staré pověsti české/O Libuši.

Druhý způsob je oddělování odstavců značkou <br> a odsazování prvního řádku vložením pěti tvrdých mezer, ať už otrocky pětkrát &nbsp; nebo šablonou {{ods}}. Vizuálně to vypadá podobně jako v knize, ale v HTML výstupu je to celé jeden dlouhý odstavec, což není sémanticky správně a uživatele to omezuje například v možnosti s tím dál jako s jednotlivými odstavci pracovat. K vidění například v Cesta do Itálie/Friesach.

Zkušebně jsem zprovoznil a dávám k okomentování variantu, kdy je ta část textu, která je prózou, vhodně označena a pomocí stylového předpisu dosaženo „knižního“ efektu. Současně je upravena velikost a pozice číslovaných odkazů na poznámky, aby se nerozbíjelo řádkování. Registrovaný uživatel má možnost ve svém monobook.css tyto vlastnosti upravit podle své potřeby. K vidění na textu Staré pověsti české/Ze Židovského Města, přičemž lze porovnat verzi původní a novou, připojuji i odkaz na diff mezi těmito verzemi pro názornost, jak málo bude stačit pro správné používání. Berte to zatím jako návrh a ukázku, konkrétní způsob vkládání označení zřejmě budeme řešit více či méně univerzálními šablonami. --Milda 12:18, 10. 1. 2007 (UTC)

jj, přičemž naše profesionálně vykumštované šablony nepovedou ke zhroucení celého webu :-) -jkb- ✉ 12:52, 10. 1. 2007 (UTC)

Update po víc jak půl roce: vytvořil jsem šablony {{Forma}} a {{Konec formy}}. Na začátek textu, který se má formátovat jako próza, se vloží {{Forma|proza}}, na konec textu {{Konec formy}} bez parametru. Funkční ukázka je vidět na Smrt panenky, oproti způsobu použitému dřive se liší pouze v tom, že se díky šablonám abstrahuje od konkrétního technického řešení a po dopilování šablony {{Forma}} bude možné přímo v šabloně testovat validitu parametru.

Vzhledem k tomu, že první šablona vkládá značku <div...> a druhá </div>, je nutné šablony používat „párově“, jinak dojde k poškození vzhledu a funkce celé stránky.

Doplnění šablon do stávajících prozaických textů by bylo nejvhodnější roboticky současně s překopáváním šablon. --Milda 14:02, 15. 7. 2007 (UTC)

To je fajn, usnadňuje vkládání. jen bych rád věděl, zda bude existovat či existuje něco mimo prozu, tedy {{Forma|proza}}, a pokud ano jak a kde. Navíc, tato šablona se musí vejít někam do nápovědy. - - Co se týče výměny, tak to, jak se mi jeví, bude asi nutno sice robotem udělat ale zvlášť. No přemýšlím. Dík, -jkb- ✉ 14:24, 15. 7. 2007 (UTC)

Ad jiné využití: Zatím o něm nevím (básně se formátují díky existenci značky <poem>, která vkládá i konce řádků jinak), a i kdyby ani v blízké budoucnosti neexistovalo jiné použití, tak to nevadí. Díky někdejšímu nápadu Dannyho je to univerzálnější než jednoúčelové {{Proza}} a {{Konec prozy}}, o kterém (nebo podobném) jsem kdysi přemýšlel, takže pokud se potřeba někdy vyskytne, je to nachystáno, stačí vymyslet vhodný název třídy a dopsat stylový předpis do MediaWiki:monobook.css.

Ad robotické vkládání: to záleží na správci robota, myslím že to není těžký úkol, když mu dáme seznam kategorií, jejichž přítomnost v textu bude znamenat „vlož za infobox a před kategorii tyto dvě šablony, pokud tam už nejsou“. --Milda 14:36, 15. 7. 2007 (UTC)

No to mám na mysli tím zvlášť: težký úkol to není, jen ty kategorie budou jiné, což bude nutno nějak srovnat nebo udělat jako zvláštní krok, uvidíme. -jkb- ✉ 14:56, 15. 7. 2007 (UTC)

Co jsme?

Chtěl jsem doplnit zde náš slogan, ale zjišťuji, že vlastně není. Na hlavní straně cs.wiki dole stojí Volně dostupné dokumenty, to je ale nesprávně - aschází tam texty, a to je zas dlouhé. Tedy snad volně dostupná knihovna, lépe pak volná knihovna (viz i ostatní ws), ptám se ale, co je správnější: volná nebo svobodná? na Wikizdroje:Co jsou Wikizdroje stojí svobodná, volná knihovna... Snad to vyřešíme. -jkb- ✉ 10:29, 11. 1. 2007 (UTC)

Svobodní jsme např. už z podstaty toho, že na tom všichni děláme svobodně, takže to bych tam rozhodně necpal. Řekl bych, že nejvýstižněji to řekne spojení, že jsme volně dostupní. Teď ještě co: Knihovna se mi moc nelíbí - to mi pasuje spíš k Wikiknihám. Osobně bych to viděl na něco ve smyslu volně dostupný literární archiv, archiv volně dostupných literárních děl či tak nějak.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 01:28, 12. 1. 2007 (UTC)

Dík. Tohle bude ještě zajímavé. Ad knihovna: přišel jsem na to, že skoro ve všech mutacích se v krátkém popisu (dejme tomu Wikizdroje:Co jsou Wikizdroje, na hlavní straně ap.) výraz používá, částečně to na en (a na metě) používají i výraz Wikilibrarians (což je dle mne ovšem otřesné pomyšlení: wikiknihovníci). Navíc mi to nějak ladilo s návrhem přejmenovat doménu na Wikitéka. Fakt je, že to ale může připomínat Wikiknihy. Navržené archivy - hm, jo, ale asi ne literární, máme tu i právní texty, politku... Proto bych nedoporučil ani písemnictví... A volně dostupné wikitexty - to tedy popisuje vše, co tu máme, je ale takové bezvýrazné... Navíc to musí být ultrakrátké, aby se vešlo jako krátký popisek k logům na hlavních stranách ap. -jkb- ✉ 16:13, 12. 1. 2007 (UTC)

Mně se knihovna líbí. V knihovně bych hledala přesně to, co je zde, k wikiknihám mi to naopak nesedí (krom slova kniha). Já bych byla asi pro volně dostupná knihovna. Asi. --flambelle 17:52, 12. 1. 2007 (UTC)

Alternativně me napadá ještě sbírka (snad potom volná sbírka textů, sbírka volných textů...), i když bych knihovnu preferoval (viz i malbu na hlavní stránce - ale nikdy knihovníky!). Bylo by to i kompatibilní k převážné většině projektů. -jkb- ✉ 09:24, 16. 1. 2007 (UTC)

Doplnil jsem tam tedy volně dostupná knihovna, bude-li přehršlě hlasů proti tak se to dá někdy i změnit. Odpovídá to takhle ale většině překladů, přičemž ostatní mají spíš svobodná. -jkb- ✉ 11:00, 22. 1. 2007 (UTC)

:oldwikisource:|Wikisource — The Free Library

Hello. Please check (and if need be add or correct) the translation of "Wikisource — The Free Library" in your language, in the table at this page. Note: The table is linked to from the circular logo at Wikisource's Multilingual Portal.

Thank you! User:Dovi 17:47, 21 January 2007 (UTC)

Patrolled edits / prověřené editace

Někdy koncem ledna byla zavedena funkce tzv. prověřených editací, jejichž užití lze omezit pouze na správce. Funkce výrazně označuje v posledních změnách ty editace, které ještě nebyly shledány jako OK (tedy prověřeny); zfunkčnění je na každém projektu možné založením nové stránky - viz i m:Help:Patrolled edit. Navíc se takto označené texty objeví v logu kniha prověřených editací. Jednak tedy pokládám toto za vcelku dobré, dokonce to koresponduje s již zde trochu naznačenou budoucí diskusí o zvýšení kvality a zavedení nějaké šablony jako „prověřeno“ a tak. Právě proto to dávám k diskusi: vykašlem se na šablony (asi tk podle de.source, v en.source to mají též, ověřují prostě texty podle jistých kritérií a označí je tak), nebo ty šablony chcem, nebo chcem obojí, nebo chcem provizorně toto a tu diskusi o šablonách posunem (já se ještě optám na de.source, jak se k tomu staví oni). -jkb- ✉ 14:34, 13. 2. 2007 (UTC)

Pro hlídání projektu před vandaly je to jistě užitečná věc, ale nevím, jestli nám to dostatečně pomůže při označování ověřených textů. My potřebujeme mít možnost viditelně označit text šablonkou, která ponese informaci typu „tento text, stažený odněkud (rozuměj z nedostatečně důvěryhodného zdroje) z internetu, může obsahovat chyby“ (nebo naopak). Četl jsem si odkazovanou stránku na metě včetně diskuse a chápu to tak, že zatím se to projevuje pouze vykřičníky v posledních změnách. Je to na některém projektu již vidět v akci? --Milda 15:09, 13. 2. 2007 (UTC)

Něco kde to funguje zatím neznám. A jsem trochu skeptický. Němci na de.source argumentují, že snad by se hodilo pro wikipedii (kde takto mohu schvalovat další a další změny jednoho článku). Na wikisource se na to prostě podívají, zkopntrolují s originálem či čím, vrznou tam šablonu controlleti a - haha, jak jsem se dověděl - stránku zamknou a tím padne klec. Asi bych se tím orientoval. Ty červené vykřičníky asi jen poblbnou recent changes. -jkb- ✉ 15:22, 13. 2. 2007 (UTC)

Tak funguje to na německých knihách zde, ale na poslednich změnách tam aspoň já žádné vykřičníky nevidím. -jkb- ✉ 09:54, 14. 2. 2007 (UTC)

Obsahové navigační šablony

Dívám se dnes na RC a vidím, že kolega SPCV vložil pár stránek Bible kralická a udělal k tomu obsahovou navigační šablonu Šablona:Biblickýobsah. Zaskočilo mne to v tom smyslu, že něco takového zatím nemáme, dosud nevím, zda něco podobného existuje na jiných wikisourcích, no a že jsem s tím nepočítal:-)... Musíme si ujasnit, jak s tím zacházet. Kloním se k názoru, že Wikisource není Wikipedie a že navigační šablony zde asi moc nebudou (v mnoha případech máme prostě obsahové stránky s díly jednotlivých autorů, já stvořil něco obdobného u Benešovy dekrety, atp. Ovšem výjimky potvrzují pravidlo, takže bychom se mohli rozhodnout co s tím. Jednak půjde o to, že Wikisource je i svým charakterem něco jiného než Wikipedie, a potom: potřebujeme takovou šalbonu nebo to lze udělat i pomocí oněch obsahových stránek, a nebo je šablona pro uživatele vhodnější, a pokud ne vždy, tak třeba v tomto případě (asi takto: Bible je ucelené dílo, Benešovy dekrety zas ne...). Prosím o názory. -jkb- ✉ 15:51, 28. 2. 2007 (UTC)

Nová pravidla PD/Fair use/ochrana textů 95 let

Bohužel stačím jen následující řádky uploadovat, sám jsem diskusi ještě ani nečetl. Očividně se jedná o změnu v právu USA s dopadem na posouzení PD pro práce (jak soubory, tak texty) autorů, kteří zemřeli po roce 1923/1926, které mají být nyní chráněny ne 70 ale 95 let. Zprvu tedy jen několik odkazů:

základní dokumenty na metě a commons

• http://commons.wikimedia.org/wiki/Commons_talk:Licensing#Images_PD_outside_of_the_U.S._but_not_PD_in_the_U.S._.28URAA_restoration.29_-_Opinion_section (please vote)
• http://meta.wikimedia.org/wiki/User_talk:Anthere#commons:Commons_talk:Licensing.23Pros_and_Cons
• http://meta.wikimedia.org/wiki/American_non-acceptance_of_the_rule_of_the_shorter_term#Wikisource

diskuse na jiných projektech k tématu

• en.source
• pt.source
• de.source
• fr.source
• es.source
• it.source

Hezké počtení, -jkb- ✉ 17:44, 6. 5. 2007 (UTC)

Až se ti to podaří i přečíst, napiš z toho prosím stručný výcuc, jak se to dotkne nebo nedotkne našeho projektu, když se my jako editoři řídíme českým AZ, ale WMF a servery sídlí v USA. Někde jsem totiž zachytil zmínku, že existuje cluster pro WM servery v Německu, kam by snad šlo ohrožené projekty přesunout. Já jsem schopen louskat pouze angličtinu, ale občas něčemu přesně nerozumím, navíc předpokládám, že kolegové na de.source budou vědět víc. --Milda 10:46, 7. 5. 2007 (UTC)

První dojmy z malíčku. Jedná se o jakousi novou interpretaci právní situace v USA, kde se neuznává ani Bernská dohoda (je to tu někde) ani různá jiná ustanovení jednotlivých zemí - prostě co platí v USA platí pro všechny (aspoň pokud beží na serverech tam).
Přitom to vypadá, že řešení pro en.wiki, en.source etc. a pro commons je asi jedna věc, jinde jsou možné alternativy. Možné reakce a průzkum názorů jsou na commons - opinion section, kde se jedná hlavně o soubory. Jinak sleduji diskusi momentálně na de.source, kde se jedná o texty. Vycházejí z toho, že podporují řešení 3 (resp. 2) na zmíněné stránce commons s tím, že to bude platit i o textech, tedy neblbnout, podporovat nadaci, a čekat, zda někdo požádá o smazaní či odstranění příslušných děl podle US práva. Velmi silně se ale skutečně diskutuje možnost využít dosavadních serverů v Ebvropě (myslím že je něco i v Holandsku) respektive chtějí, pokud by to skutečně bylo nutné, hovořit s německou nadací (tedy to společenství, o kterém se diskutuje i vna cs.wiki) o koupi dalších (tedy:finanční podpora ze strany nadace).
Začali si i dělat přehled o tom, čeho by se to mohlo týkat - viz seznam autorů kteří zemřeli po r. 1925 na de:Wikisource:Autoren nach 1925 verstorben. Pár toho mají, zde to bude slabší, ale vypadá to tak, že je skutečně čas na klidné promýšlení, nějaký proces příští týden nehrozí. A už jsem se profylakticky pozeptal, zda nám poskytnou 30 KB na nějakého v USA pronásledovaného českého básníka. -jkb- ✉ 14:50, 7. 5. 2007 (UTC)

Jak požádat o doplnění slova?

přesunuto ze stránky Wikizdroje:Robotické úpravy -jkb- ✉ 12:07, 9. 5. 2007 (UTC)

Na české wikipedii je možnost požádat o článek, existuje něco podobného na wikisource?

vložil User:MartyIX

Takovou stránku zde (zatím) nemáme, nemá tak veliký význam jako na Wikipedii. O co Vám jde? -jkb- ✉ 12:07, 9. 5. 2007 (UTC)

Wikimedia Česká republika

V horizontu měsíců bude založena česká pobočka Nadace Wikimedia, která by měla vedle jiných projektů pomáhat i CS Wikisource. Podpora bude mediální, propagační, právní, organizační apod. Pobočka se nebude vyjadřovat k obsahu projektů ani jejich pravidlům (s výjimkou licencí). Protože se věc týká více projektů, diskuse probíhá na Meta, sledujte stránku m:Wikimedia Czech Republic. Dnes byl zveřejněn podrobný zápis z první pracovní schůzky, kde byly dohodnuty základní věci, předjednány stanovy, určen harmonogram činností a ustaven přípravný výbor. m:Wikimedia Czech Republic/Reports/2007-05-12 --Egg 18:56, 15. 5. 2007 (UTC)

Pro infomraci: Přípravný výbor dnes vydal návrh stanov k připomínkování. Vyjádřit se můžete na příslušné diskusí stránce během následujících 4 týdnů, avšak čím dříve, tím lépe. --Egg 17:45, 22. 5. 2007 (UTC)

Schválena konečná verze stanov: m:Wikimedia Czech Republic/Bylaws. Vstoupí v platnost okamžikem registrace sdružení na ministerstvu vnitra. --Egg 22:53, 18. 9. 2007 (UTC)

Chyba v číslovaných seznamech

přeneseno z: Wikizdroje:Technická pomoc

V článku Listina základních práv a svobod v automatických číslovaných seznamech chybí číslo 2. Kde je chyba? 82.99.184.46 10:46, 27. 5. 2007 (UTC)

Dívám se tam a musím přiznat, že mi zatím není zcela jasné, co máte na mylsi: nějaké automaticky číslované seznamy tam nevidím a scházející položku 2 též ne (tedy: vidím všechny 2, ne že by 2 scházela :-)). O co jde? -jkb- ✉ 11:38, 27. 5. 2007 (UTC)

Já ten problém vidím, číslování jednotlivých odstavců např. v hlavě první článku 2 je 1, 3, 4, totéž u dalších článků. Zřejmě se jedná o nějakou divnou chybu (nebo ještě podivnější vlastnost) MediaWiki, když si necháte zobrazit HTML kód stránky, tak je vidět, že to vkládá za 1. položku další prázdnou položku, u které je nastaven styl, který způsobuje, že není tento vložený bod 2 vidět. Pomůže zrušit značky pro centrování textu u nadpisů, opravil jsem, stejně si myslím že není vhodné se odchylovat od obvyklého vzhledu dokumentů na tomto projektu jen proto, že ve Sbírce zákonů jsou nadpisy vycentrované. Díky za upozornění. --Milda 19:58, 27. 5. 2007 (UTC)

Aha, to jsem neviděl, hledal jsem v jiných úrovních; pokud to visí na centrování nadpisů, tak se asi vyplatí podívat se na další články, myslím, že někteří to zde užívali. Nebo s tím počítat. -jkb- ✉ 08:45, 28. 5. 2007 (UTC)

Hledání zákonů

Mám potíže při vyhledávání zákonů podle čísel sborníku, která jsou uvedena v infoboxu. Mediawiki je nechce najít, ať již zadám „17/1945“ či „17/1945 Sb.“ -zákon tu ale je, viz Dekret o Národním soudu. Hledat googlem je jiná možnost, jenže to nervuje a navíc nezná tu možnost každý. Jak se zachová lucene search nevím, cs.source tam zatím uvedena není. Znamená to tedy, že bude přeci jen nutno u všech zákonů dělat redirecty z čísla zákona??? To by byl průšvih, neb tohle by nějaký robot nezvládl, tuším. -jkb- ✉ 16:35, 6. 6. 2007 (UTC)

Tak to myslím prostě doporučíme, jinak je hledání současným vyhledávačem na nic. -jkb- ✉ 11:06, 10. 6. 2007 (UTC)

Jde to trochu na nerv. Hledání podle čísel zákonů ať s Sb. nebo bez nefungovalo, tak jsem začal dělat ručně redirecty z čísel s tím, že z čísla+Sb pak udělá robot. Ale dívám se, a najednou to zdá se funguje. Můžeš to překontrolovat? A sice hledat jak z čísla bez Sb. tak i se Sb., a dávat bacha, abys nehledal nějaký zákon, který už přesměrovač má (viz Speciální:Allpages/1/1945). Zákony jsou v Kategorie:Právo. -jkb- ✉ 18:04, 21. 7. 2007 (UTC)

Funguje očividně jen občas v závislosti na užití podobných čísel na jiných stránkách, v některých případech se ukazují zcela nepoužitelné výsledky hledání; rozcestníky je tedy nutno udělat. -jkb- ✉ 11:52, 4. 8. 2007 (UTC)

2 novinky

je to nějaký den či týden, existují pro wikikource dvě novinky, a sice Side by side image view for proofreading a Labeled Section Transclusion, viz

• mw:Extension:Labeled Section Transclusion
• en:Help:Side by side image view for proofreading

občas na více místech pak diskuse o tom jako třeba

• de:Wikisource:Skriptorium#ProofreadPage-Erweiterung aktiv
• de:Wikisource:Skriptorium#Labeled Section Transclusion

- obojí pro změnu německy a s diskusí o úskalích. Zatím jsem nestihl se tím zabývat, nevím také, není-li Proofreadpage něco jako zde již fungující bilingual link... Pokud se někdo k tomu dostane, prosím o vjádření o co go. Dík, -jkb- ✉ 08:26, 6. 7. 2007 (UTC)

Viz i další diskusi níže #ProofRead - započato 21.11.2007, -jkb- ✉ 18:08, 21. 11. 2007 (UTC)

Licence

Přeložil jsem provizorně text o licencních podmínkách na Wikisource, je to dle de.source, na tuto stránku bude odkazovat link Licence, který se bude nacházet zcela dole na každé stránce (v cswiki tam stojí něco že vše co tu máte je pod licencí GFDL - což pro WS neplatí). Bylo by fajn kdyby to někdo obsahově prošel, zda tam je nějaká konina, poprocím i Berena, fajn by bylo kdyby se mrknul i Hroch na tento text. Zatím dík. -jkb- ✉ 20:32, 21. 7. 2007 (UTC) - - - P.S. je to text Wikizdroje:Licenční podmínky, je to ale zakomentováno takže nutno editovat, -jkb- ✉ 20:33, 21. 7. 2007 (UTC)

Trochu jsem po včerejší poradě s Berenem poupravil, dále i použil diskusi na de, a mel sám pár nápadů. Zejména jde o dva alternativní texty o tom, jak se vypořádat s redakčními texty v hlavním jmenném prostoru, což mimo redakčních poznámek jsou i autorské stránky a o obsahové stránky sborníků ap. Návrhy (které stejnak nemohou platit zpětně) jsou zhruba tyto:

1. model de.source - redakční texty budou PD podle vzoru PD-self (odkad se zde dají pasáže o českém právu navíc citovat); výhoda: redakční texty i dolument či dílo samotné jsou povšechně PD, tedy i problém s citováním není, nevýhoda: je možno toto určit povšechně na takové stránce nebo by musel každý, kdo takový redakční text napíše nebo i jen poupraví udělat někde něco jako prohlášení o PD-self?
2. tyto redakční texty zůstanou GFDL; výhoda: nic se nemění, nevýhoda: tyto redakční texty mají jinou licenci než ostatní dokumenty (PD), takže bude-li někdo něco z Wikisource přebírat, buď musí převzat bez redakčních poznámek, nebo pak splnit všechny požadavky pro citování textů GFDL

Tak co s tím? -jkb- ✉ 14:31, 22. 7. 2007 (UTC) - - - Ještě P.S.: aby bylo jasno, že věc je komplikovaná, viz např. red. poznámku na stránce Kosmická smlouva - takových je tu dost. -jkb- ✉ 17:59, 22. 7. 2007 (UTC)

Stránka sestřiček

Stránka w:Wikipedie:Pod lípou (sesterské projekty) (už mi to jednou chtěoi smazat) je vlastně mým výmyslem, chtěl jsem tu stránku použít pro komunikaci mezi projekty. Jenže moc frekventované to není, navíc se to vykořenilo na takovou stránku se základními údaji o jednotlivých projektech. Pokud bychom v budoucnu měli úmysl přeci jen trochu víc komunikovat, zejména pak rekrutovat kolegy pomocníky pro různé projekty, třeba i nárazové, o nějakou rychlou výpomoc s tím a tím, tak bych si myslel, že tato stránka resp. i sekce o Wikisource zůstane jako takový základní kámen s hlavními údaji o Wikisource, a přijde tam odkaz na novou stránku, která by patřila jen Wikisourci - zprávy o tom co se děje, hlavně pak třeba potřebujem rychle překlady těchto textů, potřebujem uveřejnit k následujícím výborným článkům na Wikipedii tyto dokumenty u nás... atp. Snad by to něco přineslo a bylo výhodnější. To je návrh. -jkb- ✉ 22:16, 22. 7. 2007 (UTC)

To zní dobře. Dialog mezi jednotlivými projekty jednoho jazyka bude do budoucnosti potřeba. Otázka je, jak to vyřešit technicky.--Juan de Vojníkov 15:13, 21. 11. 2007 (UTC)

To nevim. Wikipedia, zdá se, má současně jiné problémy. -jkb- ✉ 15:26, 21. 11. 2007 (UTC)

Kvalita stránek - návrh barev pro linky

Na stráce m:Quality color code for wikisource byl dnes udělán návrh na používání nových barev pro odkazy v rámci subdomény (tedy interní odkazy) v souladu s kvalitou cílových (odkazovaných) stránek. Návrh se bude napřed diskutovat. Jde o to, že místo nynějších barev modrá pro existující a červená pro neexistující stránky by paleta byla rozšířena na

• neexistující stránka (jako nyní)
• nekompletní text
• kompletní text
• kompletní a formatovaný text
• zkontrolovaný text (tzv. proofread; současný barevný kód pro existující)

Zatím není jasné, bude-li taková změna softwaru při schválení návrhu implementována autormaticky pro všechny subdomény, spíše to bude opce, kterou bude nutno aktivovat. Návrh vychází vstíc několika doménám, které již takto či podobně kvalitu svých článků označují. Doporučuji sledovat diskusi na výše uvedené stránce. -jkb- ✉ 11:42, 27. 7. 2007 (UTC)

Zákon o drahách

Bylo navrženopřesunout sem w:Zákon o drahách. Mám ale pochyby. Tenhle zákon zcela očividně patří k těm, které nikdy nebudou mít konečnou podobu (viz [5]), a bez neustálé aktualizace novelizací to nemá cenu. (Už dřív jsem k tomu problému navrhoval nebýt tak zcela rigorózní jako de.source, ale přeci nepřebírat stále měnící se zákony, pokud nejde o něco důležitého jako AZ apod.). Podívej se na to, ale na cs.wiki bych navrhnul, aby odkazovali přímo na lexdata či někam, bez wikisource. -jkb- ✉ 10:10, 28. 7. 2007 (UTC)

Vyřízeno, w:Diskuse:Zákon o drahách, nemá cenu, -jkb- ✉ 14:56, 3. 8. 2007 (UTC)

Tematické kategorie na wikisource: Ano či ne?

Udělal jsem malý pokus. Pomocí tlačítka "Hledat" jsem našel několik textů, vztahujících se k Itálii (např. slavný cestopis Miloty Poláka, jednu báseň, Santgermainskou smlouvu ...) a zařadil je do nové kategorie - Kategorie:Itálie (nad ní je existující Kategorie:Téma). Na Wikipedii jsem pak do článku w:Itálie zařadil odkaz na tuto Wikisourcní kategorii. Čtenář Wikipedie se tak může snadno prokliknout k původním textům, vztahujícím se k danému tématu.

Co si o tom myslíte? Má komunita zájem o podobnou kategorizaci?

Argumenty pro: 1. Zvyšuje se viditelnost Wikisource, protože je možné odkazovat z wikipedických článků nesouvisejících s literaturou. Dosud jsou odkazy na WS jen v článcích o spisovatelích a dílech. Viditelnost se vztahuje jak k lidem (návštěvníkům Wikipedie), tak k indexovacím robotům (více odkazů - vyšší page rank v google i jinde).

2. Ručně vytvořená kategorie je uživatelsky příznivější než automatické vyhledávání, které je obvyklé na anglické Wikipedii (např. w:en:Italy; srv. vytvořenou kategorii s výsledky po zadání slova "Itálie" do vyhledávače ve WS)

Argumenty proti: 1. Nepoužívá se to na jiných jazykových doménách včetně anglické. Možná mají důvod. Na druhou stranu, proč by inovace nemohla vzejít z české (či jiné malé) domény?

2. Stránka kategorie je také tvořena automaticky a titulek (jediné co se zobrazí) nemusí být pro návštěvníka srozumitelný (co to je - cestopis, román, báseň? Je potřeba kliknout, a to surfeři dělají neradi).

Jaký na vás dělá dojem Kategorie:Itálie? Jste pro, aby vznikly další podobné (např. Vánoce, Lípa, Podzim, Francie, ...), nebo raději ne? Mají být soustředěné v Kategorie:Téma, nebo jinde? Podle mne by to mohlo být užitečné, ale jsem otevřený dalším názorům. Nehodlám teď masově nic vytvářet (ani nemám čas), spíš to beru jako příležitost pro další rozvoj.

Sapfan, 11.08.2007 v 21:42 UTC

Pokusím se odpovědět, aniž bych tím chtěl nějak ovlivnit výsledek. Faktem je, že kategorie jsou v mnoha případech dobrým instrumentem při hledání. V navrhovaném případě ale u mne převažují spíš negativní aspekty. A sice:

1. možnost odkazovat sem to o mnoho nezvyšuje, na Wikisourci odkazují dnes nejen články literární, ale i právní, biografické ap., podle toho, co tu máme k tématu
2. v případě Kategorie:Itálie bych již měl pochyby, zda někdo, kdo hledá ty dvě tam uvedené básně, by je skutečně hledal přes kategorii Itálie
3. hlavně pak: jednalo by se o jakousi paralelní (novou) kategorizaci, což by mohlo být někdy snad iritující jak pro hledajícího, tak i pro zdejší autory
4. problém vidím i v tom, jak a co kategorizovat a kde je hranice pro nekategorizování (bylo by to vlastně takové indexování): Když se Borovský v nějaké básni o květinách krátce zmíní o jedné květině v Itálii - byla by tam kategorie Itálie? - to pak by vedlo k tomu, že stránky by zde mohly být přehlceny kategoriemi
5. problematická by mohla být i kategorizace a její údržba, někdo by to musel prostě dělat

Navíc je možné, že potřeba zavedení takových tématických kategorií vzikla v důsledku momentálního stavu naší kategorizace všeobecné: ta je prostě ještě v plínkách, snad až na literární kategorie. Podle mne je myslitelné, že pohneme-li touto všeobecnou kategorizací (dějiny, politika, věda...), tak se tím vlastně k tématické kategorizaci dostaneme taky. Závisí to jistě i na počtu textů z takových oborů a oblastí. Ale to co máme je stále ještě provizorní a dosti hrubé. Ale jak říkám, bavme se o tom dál, základní je, že tu jsou vylepšovací návrhy, z toho se vždy něco dá použít a projekt tím jen získá. -jkb- ✉ 09:02, 16. 8. 2007 (UTC)

Taky se -- byť s odstupem času -- vyjádřím. Myslím, že u mě taky dozrála potřeba tématických kategorií. Zpracovávám regionální místopis a k tomu se dá najít poměrně dost dnes již volných textů, které mají co říci a které nejsou zcela běžně dostupné. Tak mám třeba k digitalizaci texty k naší bazilice svatého Prokopa; jeden je z 50. let 19. století z Památek archeologických, druhý je ze začátku 20. století z Časopisu Matice moravské... A takovýchto případů může časem přibývat; v těch starých časopisech je neuvěřitelné bohatství informací. Láká mě to vytvořit podkategorii v kategorii Téma a v ní oba články (a časem třeba další, když nějaký další vhodný najdu) soustředit a na tuto podkategorii WS odkázat, tak jak to udělal kolega Sapfan u Itálie. --Nostrifikator 20:29, 6. 11. 2007 (UTC)

To je ovšem odlišný případ než současné využití ukázkové Kategorie:Itálie, kde jsou spolukategorizovány dva historické dokumenty, jedna báseň a jeden cestopis, které spolu souvisejí pouze tím, že se různým způsobem týkají Itálie. Váš příklad se dá kategorizovat zcela přirozeně začleněním nové větve do stávajícího stromu kategorií, např. (teď hodně, jak se u nás říká, „vařím z vody“) Věda → Vlastivěda → Moravský (český, slovenský…) místopis → Třebíč (Brno, Znojmo…). --Milda 21:15, 6. 11. 2007 (UTC)

Souhlasím s Mildou, zde je možno zřídit příslušné kategorie v existujícím stromečku, a takové texty by tu byly jistě velice vítány - nešlo by o obšlehnutí již existujícího ale o vlastní digitalizaci. K tomu, až mi bude počítač dělat dobrotu, udělám ještě pár poznámek halvně k pořízení jednoho softwaru co narovnává jak skeny tak i fotky pořízené digitální kamerou, kde třeba u silnějších knížek dochází k „vlnění textu“, což tento program odstraňuje (což je lepší jak pro uploadování obrázků tak i pro OCR-přepis). -jkb- ✉ 13:16, 7. 11. 2007 (UTC)

Výborně, kolegové. To jste mě potěšili. Až přijde čas (znáte to), tak to zkusím. --Nostrifikator 18:38, 12. 11. 2007 (UTC)

Kategorizace autorů podle národnosti

Včera (po předchozím krátkém prodiskutování na IRC) jsem provedl změny ve stromu kategorií autorů podle národností. Nový systém je formou kuchařky popsán na Wikizdroje:Kategorizace dokumentů#Kategorizace autorů podle národnosti, zde uvádím o něco stručněji, ale i s důvody, které ke změně vedly; klidně připomínkujte:

• U českých autorů necháváme podrobnější členění na básníky, spisovatele (ještě zvážíme, zda místo spisovatelů nemít prozaiky, protože někým je spisovatel chápán jako prozaik, někým obecně jako ten, kdo sepisuje literární díla všeho druhu), dramatiky, politiky, překladatele… podle toho, jaké formy děl zde od toho kterého autora již máme – důvodem je to, že českých autorů zde bude výrazně nejvíc. Tyto dílčí kategorie jsou pak zastřešeny kategorií českých autorů.
• U cizích autorů rušíme básníky atd. a necháváme obecně jako autory. Cizích autorů a jejich děl zde dlouhodobě bude asi méně než českých, navíc (kvůli nedostupnosti volných překladů mnoha v originálu již volných děl) se může stávat, že někdo se proslavil například jako autor románů, ale my zde máme jen několik jeho básní – je pro nás tedy básník nebo prozaik? Jiné jazykové domény, které kategorizují autory podle národnosti (podle interwiki anglická, katalánská, rumunská, ruská), to také nečlení podrobněji a lze tedy využívat provázání kategorií interwiki odkazy.

Strom kategorií viz Kategorie:Autoři podle národnosti. --Milda 07:35, 16. 8. 2007 (UTC)

Další importy

Momentálně se mohou stránky importovat pouze z české wiki. Pokud někoho napadá odkad jinad bysme měli snad někdy potřebu importovat, tak to prosím uveďte zde, požádal bych o to (procedůra trvá nějaký ten týden). Nejedná se jen o přesun textů jako takových z cs.wiki sem, ale třeba i z wikiknih, nebo z jiných wikipedií a wikisourcí v případě překladů ap., kdy je třeba zachovat i historii původního textu. -jkb- ✉ 08:32, 16. 8. 2007 (UTC)

Já myslím, že by se Vám to do budoucna mohlo hodit z Wikiknih a Wikiverzity.--Juan de Vojníkov 15:17, 21. 11. 2007 (UTC)

Transwiki z některých projektů jako q, b, wikt již přirozeně nějaký ten pátek fungují. Požádat by bylo nutno pouze o wikiversitu, kde ovšem nevím, nakolik by to mohlo být potřebné (nejsem si tak jist, zda nějaká skripta, zveřejněná na wikiversitě, mohu pokládat za již zveřejněné texty ve smyslu toho, co wikisource může přejímat; byl bych napřed skeptický). -jkb- ✉ 15:25, 21. 11. 2007 (UTC)

Upřesním výše uvedené "přirozeně" a "nějaký ten pátek": kompletní crosswiki (= odkudkoliv kamkoliv) transport na českých projektech jsem nechal zapnout já, 1. listopadu t. r., a to především proto, že se na českých projektech neustále porušuje GFDL. Až budou existovat české mutace dalších wikiprojektů, nechám je do importovací matrice přidat.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 19:55, 21. 11. 2007 (UTC)

Pokládám tedy za vyřízené, i když mi souvislost s GFDL uniká, ale ušetřilo mi to pár slov anglicky na bugzile. Takže v pohodě. -jkb- ✉ 17:53, 10. 12. 2007 (UTC)

Souvislost s GFDL je prostá: Nejen texty v hlavním jmenném prostoru jsou autorským dílem, u nějž je nutné v případě přebírání nutné uvádět autora. Jenže v 90 % případů se na to v ostatních jmenných prostorech notně a zvysoka kašle. Což je samozřejmě špatně. Import zachovává historii s autory, tedy dostatečně vhodně GFDL plní.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 18:30, 10. 12. 2007 (UTC)

Externí odkaz Heveroch

Ad externí odkaz na stránce Antonín Heveroch. Tak ten externí odkaz na „O poruchách jáství“ [6] mne trochu zaskočil. Nemám nic proti, je to užitečné, asi, jenže zde pokud vím něcopodobného ještě nemáme - t.j. odkazy na díla, která jsou ale ne na wikisourci. Pokud bychom to chtěli dělat, tak by se to asi mělo vyjasnit, a dále pak, jak - tedy touto formou externího odkazu, v poznámkovém aparátě, ne zde ale na cs.wiki atp. Dále je zde pak otázka kdy to dělat - v případě, že dílo je zajímavé ale není volné, nebo i v případě, že volné je, leč ještě ne digitalizované. V tomto případě je to tak, že článek je každopádně PD, ja externím odkaze je naskenován, musel by se asi ručně opsat (mizerná kvalita), navíc jak je vidět není celý (na stránce 10 je přislíbeno pokračování příště). Tak nevím co s tím. Pokud bychom to vzali i jako necelé, dala by se založit stránka či podstránka k Čím můžete pomoci, aby to snad někdo opsal...

Odp.: Protože ten externí odkaz na Heverocha (a řadu dalších, např. u Tyla nebo Čelakovského) jsem tam dal já, dovolím si uvést několik důvodů pro. Samozřejmě netvrdím, že to tak musí být:

• Řada textů na externích serverech se obtížně kopíruje. Neodvážil bych se korigovat OCR (ani opisovat) básně obsahující "lánié psów přemnoha mnostvié" (Václav Hanka, Rukopis kralodworsky str. 102) - to by znamenalo kontrolovat opis písmeno po písmenu. Tolik času nemám a předpokládám, že většina jiných lidí také ne. Takových je ve starší české literatuře požehnaně (Hankowy pjsně apod.)
• Jestliže nelze dané dílo efektivně převést na text, zbývají dvě možnosti: nechat ho být (případně ho umístit na nějakou "projektovou" stránku jako úkol pro budoucnost), nebo na něj zveřejnit externí odkaz.
• Co je smyslem Wikisource? Zpřístupnit maximum volných děl. Je pro návštěvníka důležité, jestli to dílo nalezené na WS je skutečně na doméně wikisource.org, nebo na jiné? Podle mne ne. Na Wikisource se bude vracet, pokud najde co hledal - a na čím víc děl se odsud proklikne, tím spokojenější bude.
• Podle mne celý WS svým manuálním přístupem do jisté míry tahá za krátký konec. Do budoucna nebudeme schopni konkurovat v pořizování dat (skenování) automatickým projektům typu Google Books. Co je ale naší výhodou, je třídění a prezentace. Hledání konkrétního díla přímo v Google Books podle názvu či autora je často frustrující. Proč nevyužít naší struktury a manuálního zpracování k zpřístupnění a organizaci všeho volně dostupného čtiva, které stojí za heslo v encyklopedii, ať už je uložené kdekoli? Pokud nejsme wikiholici, mělo by nám jít o výsledek (volně dostupné dílo) a ne o adresu (zda na WS či jinde). Osobně bych měl pocit marnosti, kdybych pracně oskenované dílo našel někde jinde.
• Shrnutí: "Konkurence" (konkrétně Google Books) je zatím nerozvinutá, pomalá a opatrná (spousta volných děl je nepřístupná ze strachu před autorskými právy, protože na rozdíl od WS nemají nikoho, kdo by přistupoval k jednotlivým knihám individuálně). To se brzy změní, a WS by měla hledat vedle těchto automatizovaných projektů místo. To podle mne leží ve dvou oblastech: pokračovat v tom co děláme (hlavně díla vydaná ve 20. století, kterých se automatizované projekty budou dlouho obávat) a doplňovat to výsledky práce jiných. Jen tak může (z pohledu nezapojeného návštěvníka) WS růst a být maximálně užitečná při minimálním úsilí.
• To je jen můj osobní názor - Vy si udělejte vlastní podle autorských stránek zmiňovaných výše. Vítám komentáře a připomínky. Uživatel:Sapfan, 17.9.2007, 00:07 UTC

Můj názor: zda je hlavním cílem Wikisource zpřístupňovat volná literární díla, nedokážu posoudit; jisté je, že zatímco zpočátku se zde nacházely především různé typy dokumentů (právní, historické) zamýšlených jako příloha k článkům ve Wikipedii, za poslední rok zde kvantitativně výrazně převážila literatura s vypršenou ochranou autorských práv. Možná kvůli široké nabídce dostupných děl ke zpracování, možná díky tomu, že krátkými básněmi nebo kapitolami naskakují statistiky rychleji a soutěživost je některým z nás blízká. Já zde představuji jakousi větev zpřístupňování méně známých literárních děl, tedy myšlenka dávat na autorskou stránku odkaz na další volná díla na jiném projetu mi není cizí, pokud budou splněny tyto podmínky:

• odkaz vede na dílo, které je v USA (sídlo Wikimedia Foundation) i Česku povoleno volně šířit; u dosud chráněných děl musí odkaz vést na web, který jejich zveřejněním neporušuje autorská práva (tedy ne odkazy např. na texty Vítězslava Nezvala),
• odkazy budou na autorské stránky vkládány s využitím šablon, aby to mělo jednotný styl a jednoduchou případnou pozdější úpravu,
• při výběru elektronického zdroje bude posouzena i důvěryhodnost zdroje.

Konkurence se nebojím, dělám to, co mě baví, a i když postup v žebříčku Wikisourcí podle velikosti mě těší, není podmínkou k pokračování činnosti. --Milda 23:26, 18. 9. 2007 (UTC), oprava nesmyslů (usínal jsem v půlce vět) a doplnění 21:51, 19. 9. 2007 (UTC)

Posuzovat s konečnou platností, zda je naší povinností šířit díla i formou externích odkazů jinam, s konečnou platností ještě řešit nechci. Co mne vedlo k položenení otázky a k problematizování bylo, že se to zatím vůbec neřešilo, že se to zdálo být nekonsistentní (semo tamo nějaký ten link), pak i otázka konkurence, kterou ale vidím spíš jako problém Wikisource, zda chce dosáhnout nemožného a být náhradou nebo alternativou k googlu. Navíc mne v té souvislosti ještě napadlo zde praktikované používání šablony {{Rozšířit}}, která se dosud často dávala na stránky, kde ještě chyběla nějaká díla (to je, myslím, ale standardní stav), pravděpodobně aby tam nebyly červené odkazy.
Takže snad bych navrhl něco v tom smyslu, že

• v seznamu děl na autorských stránkách budou i taková, která ve wikisourci ještě nemáme
• dokud tam nejsou, řešil bych to odkazem, pak ale vážně ne jako na wiki nějakou sekcí Externích odkazů, ale pomocí šablony (dejme tomu, šablonou online, která bude za oním červeným linkem, graficky spíš nenápadná, něco jako {{Online}}, která nebude nutná, ale pokud je odkaz znám, tak ano
• otázkou bude, zda budeme odkazovat i na zatím nevolná díla, pokud ano, zda se to bude dít třeba jinou šablonou, která to nějak zdůrazní

Šablonovité řešení pak asi vyřeší i dojem, že si děláme nárok na kompletnost, i když ji nemáme (myslím, že sekce Externí odkazy by takový dojem mohla vyvolat spíš než šablony v seznamu) To by znamenalo, že v seznamu děl zde budem uvádět nejen to, co zde máme, ale i další díla, šablona {{Rozšířit}} pak na stránkách bude spíš výjimečně, když to vážně bije do očí. -jkb- ✉ 05:27, 19. 9. 2007 (UTC)

Díval jsem se na současné užití šablony {{Rozšířit}}, je pouze na obsahových stránkách jednotlivých děl, která zde nemáme kompletní, někde vedou na chybějící části červené odkazy, někde je (a v některých případech ještě dlouho bude) nedodělaná i obsahová stránka, protože např. u Galantní slavnosti dosud nejsou k dispozici volné překlady celé sbírky. Všude tam ta šablona patří; tebou popisované užití nevidím nebo jsem to nepochopil správně.

Na autorských stránkách bych se naopak chtěl vyhnout spoustě červených odkazů na díla k nám dosud nevložená, pokud ten, kdo odkazy přidal, nemá v plánu v blízké době (týdny, nejdéle měsíce) je přidat. Důvodů k tomu mám více:

• Přidáním červeného odkazu na autorskou stránku říkám „začal jsem na tomto díle pracovat (skenuji a převádím pomocí OCR nebo přepisuji, kontroluji chyby, formátuji apod.), tak mě o případných vašich záměrech s tímto dílem informujte, ať neděláme zbytečně dva stejnou věc“.
• Díla různých autorů mohou mít stejný název, což nejsnáze odhalíme tak, že námi přidaný odkaz hned zmodrá. Opačný postup, kdy prvně nasázíme spoustu červených odkazů na autorské stránky, povede k tomu, že někdy později někdo přidá dílo ABC autora XY a zmodrá i odkaz na stránce autora WZ, přičemž si toho dlouho nemusíme všimnout, pokud si po přidání nového díla nikdo nevzpomene podívat se na Odkazuje sem.
• Nejsem si jistý, zda je na Wikisourci patrná podobná motivační funkce „červený odkaz = stránka neexistuje, tak ji založím“ jako na Wikipedii. Není to jen o zájmu spolupracovat, bezhlavě přidané červené odkazy totiž mohou vést na díla, která jsou velmi obtížně dostupná pro ty, kteří netráví hodiny a hodiny v historických fondech Národní knihovny.

--Milda 21:51, 19. 9. 2007 (UTC)

Shrnutí 20070920 odpo

Na IRC se ukázalo následující možné řešení, které zde v kostce či dvou dávám k dobru. Vychází z toho, že něco jako sekce ==Externí odkazy== na Wikisourci působí rušivě a nelíbí se. Na autorských stránkách by tedy byla pouze sekce ==Dílo== (která se dá přirozeně dál členit na básničky, písničky a jiné neplechy), která by zásadně obsahovala odkazy na ty stránky s patřičnými díly toho kterého autora, která se na Wikisourci nachází (tedy modře). Aniž bychom chtěli dělat konkurenci googlu (na což nemáme) a aniž bychom chtěli být seznamem webových linků (což, stejně jako i cswiki nechcem), by došlo k náledujícím změnám:

• sekce Dílo by mohlo obsahovat i další díla, i když prozatím na Wikisourci nejsou resp. nejsou ani v práci; výběr nemusí být kompletní, prostě co víme, hlavní díla atp.
• nezapomeňme na to, že máme u každého autora i odkaz na cs.wiki a na Národní knohovnu
• tato díla nebudou dělány jako odkazy (tedy červeně), ale zcela jen jako výčet (tedy černě)
• pokud známo, tak za některá z těchto děl se umístí šablona online, která v sobě bude mít skrytý link na web
• budeme-li odkazovat jen na verse PD či i na chráněné díla/překlady, jsme ještě nevyřešili, ovšem pokud budem (což je přípustné), lze to nějak graficky znázornit šablonou
• použila by se zde šablona {{online}} ve verzi [7], která fungovala, ovšem až na URL kde se nachází rovnítko (nutno ještě promyslet)
• tato šablona má jen něco jako šipku či šipky a zatím se nachází něco jako ONLINE, modře (jako odkaz), URL či něco jiného se nezobrazuje
• když někdo se dá do práce a takové dílo sem uskladní, tak z toho černého názvu udělá prostě modrý link a šablonu smaže
• možné zápletky (více děl stejného jména, chyby v názvu atp.) zde prostě nebudou, při postování takévého díla se to v seznamu prostě opraví, nebo se to opraví i později; i další zápletky (jako rozdělení dílo na více stránek ap.) lze jednoduše upravit až tehdy, když na tom začne někdo pracovat
• námitku, že budem dělat dojem jako bychom tu měli seznam kompletního díla (což přirozeně nemůžem) lze vyřešit tak, že vždy na začátku sekce Dílo bude poznámečka něco jako "helejte, níže je pár děl, co napsal, není to kompletní, mrkněte se dkyž tak na NK či cswiki, zde jen pár děl na ukázku, doplňte..."; na to se udělá zcela jednoduchá šablonka (ono, po pravdě řečeno, to momentálně dělá dojem zcela opačný: máme tu spisovatele, a v sekci Dílo je jedna básnička a nic víc, i když napsal ještě dalších 200 knih...)

Tohle řešení by tedy pomohlo unifikovat autorské stránky, vyřešilo by renoncy, zda máme kompletní seznamy či zda jsme tak hloupí že nevíme co XY všechno napsal, zákazník, když něco hledá, by našel (někdy) víc než jen to co máme, a bylo by to přehledné a bez bordelu. -jkb- ✉ 13:04, 20. 9. 2007 (UTC)

Soubory na Commons

Přesunuto z Uživatel diskuse:Sapfan:

Ahoj, vidím, žes na commons již sem tam něco nahrál, rád bych tedy jen upozornil na to, že jsem tam včera pořídil commons:Category:Scanned Czech texts, viz i Nápověda:Obrazový materiál#Kategorizace. Týká se textových stránek, zda tam ořídíme podkategorii pro obrázky, které užíváme, mi zatím není jasno. Perspektivně by se mělo nahrávat skutečně jen na commons, jen výjimky by měli být zde. myslím si. -jkb- ✉ 11:32, 16. 9. 2007 (UTC)

- Ahoj -jkb-, díky za založení kategorie. Pokud jde o Commons - doteďka jsem se snažil tam dávat jen jednoznačné věci (např. obrázky V. Olivy, který zemřel před více než 70 lety), protože už mi odtamtud pár jiných věcí smazali (např. oskenované jízdenky ČSD, u kterých bych normálně nepředpokládal existenci nějakých autorských práv). Nejsem si jistý, jaký tam mají názor např. na titulní strany knih (aby nezačali hledat autora "grafické úpravy" který není nikde uvedený) - nahrané na WS jsou možná bezpečnější. Jinak pro ilustrace jsou Commons ideální, protože umožňují jejich snadné přiřazení k dílu (WS) i ilustrátorovi (Wikipedia).

Do nové kategorie jsem doplnil stránku z Broučka. Sapfan 11:53, 16. 9. 2007 (UTC)

Konec přesunu a pokračování diskuse:

---

Tak snad ať se vyjádří i jiní. Já vycházel z toho, že dřív či později se bude nahrávat jen na commons, a chtěl jsem zavčas dodat trochu pořádku. Textové stránky v češtině jsou jistě takovou zvláštností, i když např. Němci a jiní to na Commons dávají taky (všechny texty, které skenují a digitalizují, mají i jako sken, který je na stránce). Jde tedy o to zavčas rohodnout, zda to uděláme taky. Argument, že na Commons jsou přísní s licencemi, není vlastně pořádným argumentem - více méně bychom zde měli mít obdobná pravidla.
Otázkou ovšem je, zda nějaký licenzátor na commons je schopen vyložit si správnost licence u textu a zdroje, kterému neorzumí. To by se muselo prostě řešit trochu lepším / jednoznačným popisem atp. Jiným argumentem by ale mohlo být, že na commons se v tom stále někdo hrabe. A je-li možno uhlídat si 50 nahraných souborů, tak to neplatí když jich tam bude 500. Faktem je že řešení mně aktuálně nenapadá.
Tudíž jsou dvě možnosti: 1. na commons nahrávat nebudem, leda obrázky, vše zůstane zde, nebo 2. na commons přijdou i jen textové stránky, na cs.source zůstanou jen výjimky, když třeba se rozhodneme mít takový sken i když nemá jasnou / vyjasněnou licenci atp. -jkb- ✉ 12:44, 16. 9. 2007 (UTC)

Šablona Více

Co uděláme s šablonou {{Více}}? Všiml jsem si, že u některých nových stránek již vložena nebyla, a nevím zda to byla náhoda či úmysl. Faktem je, že většinou duplikuje odkaz na cswiki v infoboxech (nehledě na to, že se mi prostě líbila...). Jediná výjimka byla, že se vkládala i tehdy, když patřičný článek na cswiki ještě nebyl, zatímco údaj v infoboxu v takovém případě se nedělal. To by bylo ovšem možno změnit. Takže do budoucna: co s tím? pokud se vyškrtá, tak jistě zůstane - užívá se i na obsahových stránkách jako Internacionála, Benešovy dekrety ap., kde není infobox. -jkb- ✉ 07:02, 19. 9. 2007 (UTC)

Já jsem jednoznačně pro její zachování. Nejen proto, že se mi líbí.--Zdenek 15:57, 19. 9. 2007 (UTC)

Určitě zachovat, ale dávat ji jen tam, kde skutečně je kam se na českou Wikipedii odkazovat (já jsem ji ze začátku nějakou dobu dával ke všem autorům, i když pak odkazovala na neexistující stránku, při překategorizovávání autorů podle národností jsem ji v takovém případě zase sundával). Vhodnou pomůckou by mohlo být dávat si neexistující stejnojmenné články na české Wikipedii mezi sledované (funguje to), pak se hned dozvíme, že někdo založil článek o autorovi, jehož autorskou stránku na Wikisourci již máme, a hned můžeme přidat naši oblíbenou šablonku.

Co ale navrhuji zrušit, je automatické zařazování do kategorie Chybí odkaz cswiki, při počtu přes 2000 stránek v kategorii (a to tam ještě nejsou zdaleka všechny, protože na cca 1000 stránkách infobox {{Textinfo}} chybí, ačkoliv by tam – už kvůli přesné informaci o zdroji – být měl) je to prakticky k ničemu, a s tím související zobrazování textu „... a Wikipedie?“, protože článek o díle na Wikipedii se dá očekávat např. u básnických sbírek nejznámějších autorů nebo jednotlivých významných básní jako např. Máj, ale již ne u jednotlivých básniček ze sbírky. U děl, která považujeme za stěžejní a článek na Wikipedii by si zasloužila, bychom mohli vypisování tohoto údaje ošetřit ručně jiným parametrem. --Milda 22:27, 19. 9. 2007 (UTC)

Dobrá, tak zůstane (a jak jsem ji včera změnil, dá se použít i alternativně s parametrem když na cs.wiki se článek jmenuje jinak). Ad kdy ji dávat: původně jsme měli argument „Šablona by se měla vkládat vždy, i když článek na Wikipedii neexistuje - u autorů lze předpokládat, že existovat bude, a na dodatečné doplnění by se později mohlo zapomenout“, který jsem v návodu tedy zakomentoval, řešení se sledovanými se mi líbí, i když stoprocentně bude fungovat jen tehdy, bude-li stránka se sledovanými na cs.wiki (zde je to prostě vždy modré); navíc, místo dát si to na stránku sledovaných je možno udělat si prostě podstránku s odkazy; ovšem, fungovat to bude jen tehdy, když se později na cs.wiki založí stránka pod přesně týmž názvem jak to očekáváme :-). K dalšímu později. -jkb- ✉ 05:45, 20. 9. 2007 (UTC)

Sledované na cs.wiki: @ Milda, vycházím z toho, že máš nejen lepší přehled ale že už asi nějaký takový seznam máš. Nechtěl bys někde na cs.wiki udělat podstránku, kde by se sledovali - jak výše zmíněno - stránky neexistujících autorů, které my už na cs.source máme? Tady, do by chtěl, by si na tu stránku udělal prostě link. Ale na cs.wiki to má víc smyslu, je tam vidět co je červené a co je modré a lze líp škrtat. P.S. Snad to udělej provizorně jako svou podstránku, později se najde něco lepšího. -jkb- ✉ 13:32, 23. 9. 2007 (UTC)

počítadlo editací

Nejen vhledem k tomu, že jsem se pustil do editace Palackého Dějin národu českého :-)) bych rád věděl, zda existuje nějaké sledování jednotlivých přispěvatelů rsp. u některých jsem viděl počítadlo editací. Poradíte někdo kolegové?

Počítadel je víc, viz třeba Wikizdroje:Počítadla editací, ovšem takové hlavní je na [8], kde je nutno nastavit si své jméno treba takto [9]; pak se objeví pouze základní údaje, pro podrovný - a lepší a hezký - statistický přehled je nutno udělat to co stojí na stránce když se tam klikne na ten zašedivělý graf OPT-IN (musí se udělat dummy edit, obratem to ukáže statistiku jako třeba u mne [10]. -jkb- ✉ 16:13, 19. 9. 2007 (UTC)

No, viz taky Wikizdroje:Portál tam vlevo uprostřed Důležité stránky a tam pár linků na různé statistiky. -jkb- ✉ 16:16, 19. 9. 2007 (UTC)

Asi sem tupej... ale nepochopil jsem nic a nikam mě to neodkázalo... PLS.. více POLOPATOIÓZNĚ :-)...--Zdenek 17:06, 19. 9. 2007 (UTC)... Už je to O.K. díky

Palacký

Můžu poprosit nějakého kolegu o pomoc s tímto Palackým? Nevím zda mám toto obsáhlé dílo rodělit na jednotlivé knihy (je jich deset !!), nebo zda mohu celé dílo rsp. jednotlivé články netěsnat na hlavní stranu.
Díky za pomoc
--Zdenek 21:31, 19. 9. 2007 (UTC)

Spuštěny podstránky

Před několika hodinami jsem zde nechal spustit ve všech jmenných prostorech kromě Soubor a Kategorie (a jejich diskusí) podstránky.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 21:15, 21. 9. 2007 (UTC)

Fajn. Dík. Ale následující: akorát jsem provedl přejmenování lípa na Wikizdroje:U pramene. Při té příležitosti jsem pak přejmenoval i Wikizdroje:Pod reálnou lípou na Wikizdroje:U reálného pramene. Tato stránka měla ale i podstránku /U žebráka v Treptově, a ta se nechtěla přesunout, zůstala, kde byla. Udělal jsem tedy přesun manuálně, ale nějak nechtějí fungovat odkazy: když bych kliknul na původní odkaz Wikizdroje:Pod reálnou lípou/U žebráka v Treptově, tak se na tu přesunutou stránku dostanu, ale když kliknu na odkaz na přesunuté stránce Wikizdroje:U reálného pramene, tedy na /U žebráka v Treptově, tak nic. Pokusím se později objevit na irc, nyní musím pryč. Zdravím, -jkb- ✉ 12:45, 25. 9. 2007 (UTC)

P.S. Leda že databáze zas potřebuje trochu času... -jkb- ✉ 12:48, 25. 9. 2007 (UTC)

Opraveno, zamodráno.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 17:02, 25. 9. 2007 (UTC)

Betawiki: better support for your language in MediaWiki

Dear community. I am writing to you to promote a special wiki called Betawiki. This wiki facilitates the localisation (l10n) of the MediaWiki interface. You may have changed many messages here on this wiki to use your language, but if you would log in to for example the English language Wiktionary, you would not be able to use the interface as well translated as here. Infact, of the 1793 messages in the core of MediaWiki, 1678 messages have been translated. Betawiki also supports the translation of messages of almost 80 extensions, with 984 messages.

If you wish to contribute to better support of your language in MediaWiki, as well as for many MediaWiki extensions, please visit Betawiki, create an account and request translator priviledges. You can see the current status of localisation of your language on meta and do not forget to get in touch with others that may already be working on your language on Betawiki.

If you have any further questions, please let me know on my talk page on Betawiki. We will try and assist you as much as possible, for example by importing all messages from a local wiki for you to start with, if you so desire.

You can also find us on the Freenode IRC network in the channel #mediawiki-i18n where we would be happy to help you get started.

Thank you very much for your attention and I do hope to see some of you on Betawiki soon! Cheers! Siebrand@Betawiki 09:04, 24. 9. 2007 (UTC)

Změna názvu této stránky: U pramene

Onehdá na IRC udělal jeden kolega návrh přejmenovat tuto stránku z Pod pramenitou lípou na U pramene, s argumenty, že je to výstižnější, kratší, trochu originálnější než ona lípa atp. Mně se to líbí, návrh bych podpořil (a sice i když současný název jsem si vymyslel sám a byl na něj dlouho hrd), ale než se začne se změnou (ta je trochu složitější než jen pouhý přesun), rád bych, pokud existují, poznal názory ostatních. Ten pramen, který byl původně v diskusi i o názvu domény, odpovídající tak nějak anglickému source, tam prostě zůstane, bude jen výstižnější. Nějaké nejasnosti, co to je „pramenitá lípa“, pak zmizí. -jkb- ✉ 17:04, 24. 9. 2007 (UTC)

S přejmenováním souhlasím. --Milda 18:07, 24. 9. 2007 (UTC)

Hezké :). --flambelle 22:01, 24. 9. 2007 (UTC)

No, vypadá to na přejmenování, oželím rád svůj dřívější nápad. Ale, vzpomínám si na nějakou diskusi na jaře tohoto roku, tuším na en.source, kde se tato stránka – jako i na většině wikisourcí – jmenuje Scriptorium; diskutovali, že název Scriptorium tedy ponechají, ovšem do tzv. sidebaru (to je ten seznam odkazů v navigaci vlevo pod logem wikisoure) dají community discussion, a sice s argumentem, že pro neznalé návštěvníky jsou všechny názvy jako scriptorium, pod lípou, villážní pumpa a další prostě iritující a neví, kam kliknout, když to chtějí najít. Při přejmenování bych ten název U pramene dal přesto do tohodto sidebaru, ale alternativně je myslitelné, udělat tam navíc jednu řádku (o řádku níže) jako Diskuse komunity (resp. v závorkách), kde by se ale nacházel redirect na stránku U pramene. To jen jako okrajový nápad, vhodný pro nezletilé wikisourcníky/-ice. (P.S. abych to neutajoval, návrh přejmenování pochází od Danny-ho_B.) -jkb- ✉ 12:05, 25. 9. 2007 (UTC)

Ad dodatečný název jak výše navrženo: provedeno, v sidebaru se nyní nachází i položka „Diskuse komunity:“, která taktéž linkuje na stránku „U pramene“. Je to myslím vhodné nejen pro české wikipedisty neznalé zdejšího úzu ale i pro zahraniční návštěvníky (mělo by to připomínat obdobné v mnoha jiných jazycích). -jkb- ✉ 13:15, 10. 12. 2007 (UTC)

Ach jo, škoda, že jsem si tohoto návrhu nevšiml včas. Hned bych se to snažil vymluvit.
Dvě položky v menu linkující na tutéž stránku jsou naprostý a ničím nepodložený nesmysl. Zakládání neexistujících hlášení kvůli tomu je zbytečná zátěž pro servery, které nyní musejí zpracovávat dvě navíc. Dvojtečka za názvem též nemá jediné opodstatnění.
Přitom existuje efektivní řešení takové, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Jen se stačilo zeptat, jestli se to nedá udělat vhodnějším způsobem.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 13:41, 10. 12. 2007 (UTC)

Zdroje právních textů - problém s lexdata

Obávám se, že náš dosud upřednostňovaný zdroj textů zákonů lexdata.cz provedl během posledních týdnů jakési změny, které se nás týkají. V první řadě je to nový systém odkazů, tedy adres, kde se co nalézá. Všechny odkazy na lexdata, co máme, se zdají být nefunkční (o existenci a funkci redirectů se tato firma zřejmě ještě nedoslechla), kusé a kryptické informace na jejich serveru pak svádějí k obavám, že i online hledání zákonů by napříště mohlo být poskytováno pouze jako placená služba.
Co se týče prvního problému, muselo by se bratru nějaká stovka odkazů změnit na nové, což by roboticky s největší pravděpodobností nešlo, snad by se mohla o pomoc požádát cs.wiki kde bychom udělali nábor dobrovolníků něco jako „I want you for juridical changes...“ (s obrázkem toko yankeeho).
Co se týče mého dalšího podezření, tak já se u nich nenápadně ozvu a pozeptám se, o co vlastně jde. Pokud by to potvrdili, tak by to bylo horší, protože jejich databáze je v mých očích velmi dobrá a obsáhlá, a my bychom museli změnit vše (přičemž by nešlo jen o to hledat nový zdroj, poznámka o původním zdroji by tam musela zůstat).
Posílám jim tedy email, ale pokud někdo něco ví odjinud, prosím o zprávu. -jkb- ✉ 16:08, 18. 10. 2007 (UTC)

Abychom se vyhnuli možným problémům s placeným přístupem v budoucnu, dávám ke zvážení používat jako zdroj portál veřejné správy na adrese http://portal.gov.cz/, ten by měl být z principu bezplatný vždy. Ale odkazy tam stojí za to a je otázka, jak moc hrozí změna tvaru URL tam. Možná vkládat ty odkazy přes šablonu, dá se očekávat, že když se změní tvar odkazu, tak to hlavní – číslo zákona – zůstane a zbytek by se upravil v šabloně. --Milda 17:36, 18. 10. 2007 (UTC)

Co se týče placených přístupů k nějakým databázím tak to už vcelku zásadně odporuje myšlence Wikisource, proto v žádném případě. Server lexdata hrál umne proto jistou roli, že byl nejen lehce přístupný (odkazy, vyhledávání ap.), sle i obsáhlý (i velmi staré zákony ap.). Vzhledem k tomu, že stejnak budeme muset hodně měnit, bych skutečně byl pro to, určit třeba portal.gov.cz jako takový hlvní (nuž, třeba se najde i něco jiného), a pak jen v případech, že ten námi zvolený výsadní portál něco nemá (staré zákony ap.), uvádět jiné. Přesto budem muset počkat jak se to vyvrbí. Hm, jo, co se týče nějaké šablony kterou by bylo možno měnit: asi ne, když se mrkneš na odkazy (staré lexdata, nové lexdata, odkazy jinam), tak zjistíš, že číslo zákona tam v adrese odkazu nehraje ale vůbec žádnou roli. -jkb- ✉ 19:17, 18. 10. 2007 (UTC)

Archivace

Zdá se mi, že vbrzku budu tuto stránku trochu archivovat. Mám v úmyslu poslat do archivu pár starších sekcí a sice způsobem copy+paste, historie zůstane pak zde. Má to výhody i nevýhody, povšechně jsou takové stránky tímto způsobem archivovány i jinde. Tak prosím o případné námitky, prostesty a podobně, archivaci provedu někdy během příštích dnů. -jkb- ✉ 23:26, 19. 10. 2007 (UTC)

Jinojazyčné texty

přenáším sem diskusi z mé diskusní stránky

Můžu se zeptat, proč jsi smazal Gaudeamus igitur? Odpověz prosím sem. 85.92.38.134 16:26, 9. 10. 2007 (UTC)

Nazdar. To je tak, když jeden není přihlášen... Jistě, odpovím i zde, pokusil jsem Tě sehnat už i na stránce Uživatel diskuse:85.160.75.237 - to byla ta IP adresa, co to tu postovala. Tedy ještě jednou: Gaudeamus znám, 1967 a 1968 jsme to zpívali na vysokých školách v Praze i jinde, byl to protest, komouši od nás očekávali spíš Internacionálu nebo Píseň práce... tedy, něco s dějinami Česka to jistě má. Jenže, text je latinský, a tak to tu nemá prostě co dělat. Možnost umístit takové texty je tedy vždy na té či které jazykové verzi, zde tedy latinské, jenže jak vidím, tam to už je - viz tady. Doufám, že věc je tedy vyřešena - ovšem klidně se ještě ozvi. Dík, -jkb- ✉ 16:49, 9. 10. 2007 (UTC)

„...Jenže, text je latinský, a tak to tu nemá prostě co dělat. Možnost umístit takové texty je tedy vždy na té či které jazykové verzi, zde tedy latinské,...“ - to je podle mne nesmysl. Na Wikislovníku jsou také slova z jiných jazyků. Má-li Wikisource být plnohodnotnou sbírkou, je třeba tu mít i cizojazyčné texty. Nebo snad např. všechny cizojazyčné projevy našich státníků, německé texty našich obrozenců apod. budeme dávat na cizí jazykové verze?
A to zcela pomíjím problémy ohledně jiného jazyku na jiném projektu. Což o to, rozhraní si člověk po kratším či delším hledání přenastaví, ale třeba šablony zůstanou pořád v daném jazyce.
Jsem pro obnovení Gaudeamus igitur.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 10:19, 21. 10. 2007 (UTC)

---

Tohle je problém, nehledě na to, že latinský text se na Wikisourci již nachází (la:Gaudeamus Igitur). A i když je myslitelné, že pravidlo „na české Wikisourci jsou jen české texty“ může mít i výjimku, přirozeně. Stále si ale myslím, že to ponecháme jak to je, a sice z důvodů:

• odkázat se v tomto případě dá bez nesnází na jinojazyčnou Wikisourci
• když už, tak by to mělo zde význam jen tehdy, kdyby existoval i český překlad a někdo by to chtěl porovnat - ovšem v tom případě by stačil český text, porovnat by to šlo použitím funkce bilingual link, který jsem tu kdysi zprovoznil
• v dobách, kdy jsem se ještě angažoval na oldwikisourci, jsem toto chtěl řešit tam, založil jsem tam dokonce i kategorii Multilingual
• totiž, existuje spousta textů, které existují ne ve dvou, ale v mnoha jazycích, viz třeba Internacionálu (která je na mnoha projektech, existuje dokonce šablona), viz ale oldwikisource:Category:Multilingual a tam třeba oldwikisource:Hail Mary - je tam binec
• pokud nějaký český politik někde něco řekne anglicky, tak to více méně skutečně patří do anglické Wikisource, na českou jen v případě, že existuje překlad

Když to budeme dělat jinak, tak bude binec i na české Wikisourci, nehledě na to, že bych asi těžko vysvětlil, proč tu ty texty jsou. Takže jsem pro zachování dosavadního stavu - prosím o hlasy pro a proti. -jkb- ✉ 11:28, 21. 10. 2007 (UTC)

Já jsem pro to, aby na české Wikisourci byly texty v češtině včetně historických a místních dialektů (hanácký, chodský), ale cizojazyčné texty na příslušných jazykových doménách, od toho jsou. U děl nečeských autorů nebo překladů děl českých autorů do jiného jazyka je to jasné, taky necpu české překlady Baudelaire na francouzskou doménu. Ovšem váhám v otázce, co s původními starými latinskými nebo německými texty českých autorů. Nicméně pokud už latinský text je na latinské doméně, rozhodně bych jej zde neduplikoval a podle situace bychom zde měli buď český překlad, nebo na stránce se stejným názvem něco jako přesměrování, ale do jinojazyčné Wikisource. --Milda 11:46, 21. 10. 2007 (UTC)

Trochu bezradný jsem taky. Jistě, něco hanácky a pod. - to je jasné. Co se týče historických a podobných textů, pokud vznikly latinsky či německy a pokud byly přeloženy (tak třeba případ Kafka), tak je to jasné; ale je faktem, že hodně starých králů, politiků a co ja vím komunikovali prostě jinak. K tomu přijde pak i slovenčina (já před nedávnem tam sám něco vkládal - zákon...). Řešení dát to na oldwikisource se mi vůbec nelíbí, mohli bychom si udělat oddělení „historické texty z českých zemí“ na latinské či německé sourci, a nebo vážně v takových případech mít to zde, ovšem přesně vyhraněno co by sem patřilo a taky oddělit to nějak od ostatních stránek. Spokojen nejsem. -jkb- ✉ 12:31, 21. 10. 2007 (UTC)

Ptal jsem se dnes, mnoho reakcí tam zatím nebylo, ale přesto: zdá se, že i na en.source by preferovali řešení, ukládat texty do domén podle řečí, ne tedy na oldwikisource (s nějakou ominézní kategorií) a ne na vlastní WS. Ještě jednou argumenty tohoto návrhu a současně náčrt řešení:

• umísťuje se podle řečí, ne podle místa, kde text vznikl, což odpovídá i struktuře projektů Wikimedie
• S příslušnou Wikisourcí (neměckou, latinskou...) se udělá domluva, že tam tyto texty budou, a sice sjednáme nějakou jasnou kategorii (texty z českých zemí/bohímie/tam napsané...); další kategorizaci si udělá ta která doména podle svého
• pokud existuje (či někdo vytvoří) překlad k takovému textu, tak překlad bude zde, pak i patřičným odkazem že originál je tam a tam
• pokud český překlad není, taktakový odkaz bude buď na autorské stránce nebo tématické stránce nebo na příslušné stránce dokumentu (to ale asi ne)
• možno myslet i na patřičný redirect z původního názvu někam
• na české Wikipedii bude odkaz podle toho co existuje nebo na obojí, nová Mildova šablona tam to vcelku činí možným aniž by tam nějaké odkazy nabubřely

Takže toto jako návrh řešení. Mimochodem, Gaudeamus igitur (stejnak jako i latinský text třeba Pater noster) je něco, kde nějakou bližší souvislost s českou Wikisourcí ani nevidím. -jkb- ✉ 16:28, 1. 11. 2007 (UTC)

Kostlivci v šablonách

Ve jmenném prostoru Šablona (a příslušných diskusích) straší několik dávno nepoužívaných kostlivců dvou typů - nepoužívaná přesměrování po přesunu a zastaralé šablony, obvykle prázdné s textem "Tuto šablonu nepoužívejte". Navrhuji všechny kosti naložit a odvézt, kam patří.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 01:36, 28. 10. 2007 (UTC)

Tolik kostlivců jsem nenašel, snad nějakou tu CURRENTDATECODE ap., které snad ani v užití nebyly a někdy je smáznu. Ovšem co myslíš tím nepoužívané šablony po přesunu - pokud to jsou redirecty a nejsou užívané, tak pro mne za mne, ale takovych tam moc nebude, někdteré redirecty jsem pak udlal úmyslně. Co se týže neužívaných šablon, tam jsem dost opatrný, jednak to je pár bajtů, a pak jsou tyto šablony už zanešeny v seznamu (i o tom jsme se bavili), ovšem již se mi několikrát stalo, že jsem sem tam šablonu zas reaktivoval. Ale podívám se na to. -jkb- ✉ 17:54, 28. 10. 2007 (UTC)

Opravdu je v našem zájmu si schovávat všechny včerejší noviny? Pro samou archivaci člověk pořádně nenajde ani to, co hledá, zato si pětkrát klikne někam, kde mu to řekne, ať jde pryč... :-/
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 19:13, 28. 10. 2007 (UTC)

No, pokud si nebudeš vyvolávat kategorie pro archivované věci (a ty jsou více méně schovány tak, že si jich normální smrtelník nevšimne), tak se kostlivci neobjeví. Jistě je možno to či ono smazat, jistě se k tomu dostanu, ale po zkušenostech s činností uživatelského účtu Vít Zvánovec a dalších, kteří mu zcela nedávno pomohli příhodně ukrýt pár důležitých linků na minulost domény wikipedie, jsem při mazání trochu opatrnější. Mimochodem, podíváš-li se na úrodu šablon tohoto kolegy během posledních dnů, tak to předčí všechny naše prohřešky v minulosti i během příštích deseti let. Nemám s tím tedy starosti. -jkb- ✉ 14:47, 29. 10. 2007 (UTC)

Trochu mícháš jablka a hrušky. Netuším, jak souvisí tebou zmiňovaná událost s místními šablonami. A také si nemyslím, že poukazování na horší případy je tou správnou cestou. Jednooký mezi slepými králem. Někde to mají zase podstatně lépe. Kromě toho srovnávat dlouho běžící a podstatně rozsáhlejší projekt s tímto je asi nemožné.
"No, pokud si nebudeš vyvolávat kategorie pro archivované věci..." - nebudu a ani nemusím. Tak, jako mnoho dalších lidí, používám mocný nástroj Prefixindex případně Allpages, když něco hledám, a tam se mi samozřejmě objeví a zbytečně matou a zabírají místo.
Již jednou jsem některé z těch šablon označil ke smazání a bylo to revertováno. Stejně na ně nikdo od té doby nesáhl. Pojďme si tu uklidit, nenechme si tu zbytečné letité nánosy nepoužívaných věcí. Zvýší se tím přehlednost a uživatelská přívětivost.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 15:40, 29. 10. 2007 (UTC)

Odpovídám mailem, cc Milda. -jkb- ✉ 18:08, 29. 10. 2007 (UTC)

K perspektivám domény

Po různých zkušenostech, nejen zde, bych rád poznamenal, že zásadní diskuse o doméně jsem vždy vedl zde, ne na IRC a ne emailem, částečně jsem i části diskuse přenášel. Udělal jsem včera/předevčírem pokus, vyjasnit něco jinde, to se nepovedlo, takže ta úvodní poznámka platí i nadále a sice momentálně výlučně.
Je mi jasno, že tato doména má své chyby, což vyplývá už z počtu činných kolegů. Nejsem ovšem k dispozici dohadům o tom, že jsme začátečníci, neumíme to či ono, máme binec v nesmazaných a špatně umístěných to-a-to, vše je zaprášené, vlastně je naše existence jaksi na potazu a podobně. To nepovažuji za námitky proti mně osobně, jde zde o všechny, co zde něco udělali. Že mám zájem na zlepšení nejen obsahu ale i technické vybavenosti a vzhledu domény snad tedy nebudu připomínat.
Nechci se taky bavit o tom co jsem stihl či ne, přiznávám, že nejsem robot a že různé události zde, na cs.wiki nebo i jinde mi občas brání v důsledné aktivitě a že vše, co jsem chtěl udělat, nestíhám jak jsem si myslel. Ovšem nesouhlsím s pohledem, že tedy to zde nezvládnem, že je vše zaprášené a ztrnulé, že je nutno zásadně nové krve protože jiinak není snahy o pohyb (jistě, nové nápady potřebujem, ale snad trochu konstruktivně) a vše se zhroutí.
Potřebujeme zásadně nové návrhy, co a jak by se mohlo zlepšit. Návrh je prostě jakási konstruktivní záležitost: hele, vidím že Vám nefunguje X, mohl bych... To znamená, že na kritiku rád reaguji pozitivně, ovšem kritika musí být konstruktivní.
Proto bych rád zdůraznil následující:

• velice rád přijmu veškeré nápady a návrhy na zlepšení, více méně jsem to již řekl při diskusi o návrhu na novou hlavní stránku
• souhlasím s tím, že se udělá nový návrh na to či ono (a sice nejlépe zde), a pak se o tom můžem bavit a návrh i uskutečnit, jinak to tu chodit prostě nebude
• jsem tedy zásadně proti názoru, že různé zásadní úpravy/změny by se měly dělat na ostro, bez diskuse a porady s ostatními, a doufám, že se mi podaří toto uplatnit i nadále, i když, jak se doslýchám, mé zásluhy o tvorbu hezkých šablon a další editace mne nijak neopravňují být jakýmsi osvíceným diktátorem
• jsem zásadně proti názoru, že k takovým návrhům je nutno mít zvláštní práva, tedy status správce, to se dá udělat i jinak, takže momentálně, a to bych rád zdůraznil, o změně počtu správců neuvažuji
• takže očekávám, že ony návrhy, o kterých jsem v posledních dnech četl, se nějak zkonkretizují a budeme o nich moci mluvit, jinak nevím, co bych podotkl
• abych to řekl polopatě: neočekávám, že se mi dostane nobelovowikipedistické ceny za mé zásluhy, nic si za to nekoupím, jde jen o to, že na úspěchu (ne zaprášení) této domény se podílelo vcelku víc kolegů a že doména existuje, řekl bych i dobře
• a ještě jedna věc, taktéž polopatě: se mnou se dá vyjít, ovšem očekávám vstřícnost, solidaritu a pokus o komunikaci, tak jak to (bohužel ne vždy a všude, doznám) se pokouším ukázat i já

Jinak potvrzuji příjem dvou emailů, na které bych sice rád věcně argumentoval, ale z výše zmíněných důvodů bych to nerad dělal tm či zde veřejně. Diskutujte prosím chronologicky, nemám náladu na přesouvání komentů. A nedejte se mým názorem zde zastrašovat – nerad bych to slyšel ještě jednou. A i když by se mohlo zdát jinak, necítím se nikterak být napaden v mé ješitnosti či podobně. A ještě jednou polopatě: diskuse se vede zde, ne na jiných kanálech. Dík. -jkb- ✉ 16:07, 30. 10. 2007 (UTC)

Jmenný prostor pro autory

Takže, abychom tento bod vyjasnili, o jehož spornosti jsem ani nevěděl. Již dost dlouho se tu občas objeví názor, že je nutno zavést jmenný prostor pro autory a sice po vzoru jiných Wikisourcí. Já osobně jsem toto zavrhl již při zřízení domény a sice řídil jsem se např. německou či francouzskou doménou, kde - jako i na mnoha dalších - tento jmenný prostor není, autorské stránky jsou v hlavním jmenném prostoru. Mé tehdejší argumenty souhlasí např. i se současnými argumenty kolegů z de.source, kterých jsem se ptal a také s mými dnešními názory - v kostce:

• není jasného důvodu proč, a co by to usnadnilo (jedná se mi tu ne o strukturu domény, ale o přístupnosti domény pro uživatele, což je pro mne primárním cílem)
• oněch pár autorských stránek lze na sránkách s dokumenty bez problémů snést
• vyhledání autorů je možné dle kategorie/-ií, která se nachází již i na hlavní straně
• autor patří více méně ke svému dílu
• ušetří se odkazy napříč jmennými prostory
• když začneme s autory, tak by bylo možná nutno zavést další jmenný prostor pro tématické stránky a další pro obsahové stránky sborníků (resp. i pro nápovědu atd.)
• neznalému návštěvníkovi by se neprospělo, naopak ztížilo vyhledávání - on hledá Kafku pod Franz Kafka a ne pod Autor:Franz Kafka (vysvětlovat náhodnému návštěvníkovi možnosti osobního nastavení je již trochu náročnější pro obě strany)
• pro počítání stránek to nemá vcelku význam, nehledě na to, že počet stránek na této doméně přestává být zajímavým, začíná počítat kvalita
• zvyšuje nároky na spolupracovníky a zvyšuje možnosti chyb v odkazech

Jediný argument, který jsem dosud neznal, byl, že softwaru je to celkem jedno, až na to, že by bylo možno nabarvit pozadí stránky jinou barvou. Aniž bych bral tento vtípek vážně, jasně převažuje názor, že je obtížné hledat výhody, ale nevýhody jsou zcela jednoznačné. Přirozeně, další argumenty jsou vítány, ale jednak i nadále vycházím z toho, že sice en.source to tak má ale mnoho jiných význačných domén ne, a že pro změnu zde by bylo nutno asi dost pádných argumentů, které by měly třeba zabránit chybám při fungování domény v budoucnu. -jkb- ✉ 15:58, 1. 11. 2007 (UTC)

Gadget Ext

Jak jsem se krátce zmínil na Wikizdroje:Technické zajímavosti, byl včera zrána zprovozněn nový nástroj na de.wiki (a prozatím jen tam). Jedná se o dle mne výbornou možnost, spravovat javaskripty pouze pomocí zaškrtání políček v osobním nastavení (kdo je přihlášen na de.wiki, ať si tam na své nastavení klikne, je tam nová záložka gadgets). Podle mne by to mimo jiné značně usnadnilo i rozhodnutí o tom, jak a kdy se zde budou např. ukazovat infoboxy a pod. Požádal jsem proto o implementaci i zde, pokud vím, tak přede mnou o to mimo de.wiki ještě nikdo nežádal, tak se uvidí (jak říká kolega Duesentrieb, je možné, že se bude čekat, jak to funguje na de.wiki). V každém případě viz bug 11994, a je-li tam někdo přihlášen, tak prosím hlasujte. -jkb- ✉ 00:00, 16. 11. 2007 (UTC)

Gadgety se budou nasazovat centrálně, až budou odzkoušeny na dewiki a bude jasné, že nekolidují s jinými věcmi v MediaWiki. Gadgety nejsou určeny na záměr popsaný zde, potažmo v Bugzille, některé funkce ani nemohou prozatím plnit (vůbec či plnohodnotně) vzhledem ke známým omezením.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 02:07, 16. 11. 2007 (UTC)

Přestávám Ti po pravdě řečeno rozumět. Kdyby ses před svým zásahem na bugzille pozeptal, tak bych mohl upozornit na toto použití pro gadgets na německé wiki, což vlastně přesně odpovídá tomu, o čem jsme se tu někdy minulý týden bavili v souvislosti se skrýváním infoboxů aby nerušily. Pokud zde pak chceš radit, že toto se dělá nějakými css/js skripty individuálně, tak se dostáváme na hranici mé tolerance a nebo přinejmenším mého poznání a chápání. Co tu dělají ti, co se vyznají, se svými css a jinými skripty, mne nijak neruší, ale je mi to i jedno. Vycházím z toho, že většina návštěvníků, co si tu chtějí přečíst nějakou básničku, vůbec neví o co jde, skoro se k nim počítám i já (právě tuto argumentaci přebírám z de.wiki, snad ti jméno Elian něco řekne, je to od ní). Nechci to tedy nijak zvlášť problematizovat, ale Tvůj zásah na bugzille na mne dělá dojem, jako by tomuto projektu škodil, i když se nechci mýlit. -jkb- ✉ 12:29, 16. 11. 2007 (UTC)

Já zas mám pocit, že ty máš ten dojem o čemkoliv, co jsem zde kdy napsal, takže někde asi bude problém. Každopádně považuji za důležité uvádět na pravou míru nesrovnalosti, aby nevznikal mylný dojem o možnostech, které nejsou, nebo o nástrojích, které jsou na něco jiného. Kromě toho reaguji na to, co bylo napsáno, a to ony zkreslené představy vyvolávalo.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 12:42, 16. 11. 2007 (UTC)

Nebude asi konstruktivní diskutovat o Tvých pocitech o mých dojmech. To nemá cenu. Pokud chceš „uvádět na pravou míru nesrovnalosti, aby nevznikal mylný dojem o možnostech“, tak to je v pořádku, je zde na to spousta místa. Pokud ovšem na bugzille podám žádost o něco pro tuto doménu a Ty začneš hlasovat proti, je to jiná, hlavně pak, pokud argumentuješ trochu zkráceně. Viz mé poznámky a odkazy nahoře o tom, jak de.wiki s tímto zachází. Navrhl bych ale, že této kontraproduktivní diskuse necháme, pokud nic proti návrhům v této doméně nepodnikneš, je mi vcelku v pohodě, co se děje jinde. Snad se na tomto minimálu shodnem. -jkb- ✉ 15:52, 16. 11. 2007 (UTC)

Na Bugzille se nedá hlasovat proti, pročež jsem to ani nemohl učinit. Možností, jak vyjádřit nesouhlas, je více a ani jednu jsem nepoužil. O tom, kdy budou Gadgety nasazeny, jsem na základě informací od vývojářů psal výše. ■
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 16:54, 16. 11. 2007 (UTC)

Ale přirozeně se dá hlasovat proti... Máš tam jisté postavení a svým názorem pak máš dokonce váhu dobře tří hlasů proti. Ale, můžeme toho nechat, vyjasnilo se. -jkb- ✉ 20:50, 19. 12. 2007 (UTC)

Nástroj byl uvolněnn pro všechny projekty, viz Wikizdroje:Gadgets a tam další odkazy. -jkb- ✉ 20:50, 19. 12. 2007 (UTC)

Takže snad doufám naposledy:

• Na Bugzille neexistuje žádný nástroj pro negativní hlasování. Přidávat lze pouze hlasy "kladné". Ve skutečnosti jde o jakýsi, prakticky nevyužívaný, ukazatel žádanosti té které opravy či nové vlastnosti.
• Na Bugzille nemám žádné "jisté postavení" (tím spíše ne trojnásobné), ani nikdo jiný tam nemá žádná specifická postavení. Jedinou roli tam hrají argumenty a jejich váha. Takže prostý nováček může klidně přebít kohokoliv z vývojářů. Jedinou výjimkou je hlavní vývojář, který má právo veta, které občas použije, ale vím i o případech, kdy ho později na základě dalších argumentů zrušil.
• Od počátku jsem tvrdil, že udělátka/gadgety budou nasazeny centrálně na všechny projekty najednou, až doběhne jejich testování, což se i stalo. Z tohoto faktu mj. plynula i de facto nesmyslnost požadavku jednorázového nasazení zde. To se děje velice málokdy a když, tak to bývá na několikařádově větších projektech. (Mimochodem, nedělá se to např. z toho důvodu, že by bylo případné nalezené koincidence nutné opravovat na více místech, než na onom jednom testovacím, což je samozřejmě dost práce.)
• Kromě výše uvedeného je navíc popis záměru napsaný v Bugzille natolik nešťastně formulovaný, že obdobnou reakci na Bugzille bys obdržel s největší pravděpodobností od kteréhokoliv vývojáře, který by tam nota bene nejspíš dopsal i fakt z bodu výše o centrálním nasazení, potažmo by to z toho důvodu rovnou uzavřel jako INVALID nebo přinejmenším LATER (což jsem mimochodem původně chtěl udělat já, ale nakonec jsem si řekl, že když se na té extenzi také trošičku podílím, tak by naopak mohl být zájem to tu zprovoznit, abych pomohl s jejím testováním). Nejpřímější a nejrychlejší cesta k vyřešení nějakého požadavku na Bugzille začíná u přesného popisu.
• Stále ovšem trvá fakt zmíněný o pár příspěvků výše, a to, že některé ze (alespoň podle stávajících mlhavých popisů) zamýšlených funkcí ani nemohou udělátka prozatím plnit (vůbec či plnohodnotně) vzhledem ke známým omezením, k čemuž ještě dodávám, že ani ne na všechny záměry se udělátka hodí.

Doufám, že už se tedy tady nebo někde jinde nikdy v budoucnu nebudu dočítat věci ve smyslu že ten který můj komentář na Bugzille měl negativní, či snad dokonce škodící vliv na to či ono, případně, že podnikám něco proti záměrům v této doméně. (Čím záměrům, mimochodem?) Jednak to takhle vůbec nefunguje, jednak jsou mimochodem podobné komentáře mnohdy dosti urážející. (V té souvislosti bych připomněl i jeden ze základů těchto wiki - předpokládání dobré vůle.) Ať mě trefí blesk, jestli já bych blokoval nějakou technickou vymoženost, nota bene takovou, na níž mám emimentní zájem a k níž jsem i přispíval. Každopádně pokud bys snad měl pocit, že ti číkoliv komentář hatí tvé záměry, nic ti nebrání v tom ho protiargumenty třeba položit, ale především: základem úspěchu je už správná a přesná definice požadavku. Jak jsem psal výše, na Bugzille jde (až na pár osiřelých výjimek) jen o poměřování objektivně měřitelných dat.
Na závěr: Máš-li chuť na řešeních konstruktivně spolupracovat, já se rád zapojím, obzvláště pokud budu vědět, že moje práce je respektována. Nicméně v tuto chvíli je míč minimálně v podobě potřeby pečlivé definice záměrů na tvé straně.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 02:12, 20. 12. 2007 (UTC)

K bodu 1. 2 a 3: nadále tvrdím, že se jednalo o negativní hlas. Vzhledem k tomu, že mi samotným programátorem udělátka bylo doporučeno, podat na bugzille žádost ("čím víc jich bude, o to rychleji to projde"), a vzhledem k tomu, že mimo mou žádost tuto podaly i další domény ([11]), se musím divit, že jediný negativní hlas resp. posouzení (pokud jsem zjistil) pochází na bugzille od uživatele Danny_B. A nachází se v mé žádosti. To vypadá, jakoby se nejednalo o věc, ale o personifikaci věci. K bodu 4: zda když píšu anglicky formuluji šťastně či nešťasně nechci sám posuzovat, když Ti to dělá radost, prosím. Bod 5 ponechám nejlépe stranou, snad bude lépe sledovat diskusi na cswiki. S pozdravem, pf 2008, -jkb- ✉ 22:27, 4. 1. 2008 (UTC)

ProofRead

Tak jsem se včera seznámil s kolegou alkabem a dohodli jsme se, že by bylo fajn sem na instalovat tuhle utilitku. Mě se moc líbila v tom, že může urychlit přidávání textu sem na Wikisource. Byli jsme ale zastaveni jedním uživatelem, že to nemůžeme dělat bez předchozí diskuse s komunitou. Tady je teda ten návrh:

• O co se jedná? - je to utilitka, kterou udělali na de.wikisource. Slouží ke čtení naskenovaných stránek a k jejich zápisu do wiki. Znamená to, že naskenuji nějaké staré dílo, nahraju ho do wiki a pak obrázek po obrázku přehrávám pomocí této utilitky text do wiki. Funguje to na principu šablon, čili to není žádný hluboký zásah do systému např. na principu MediaWiki.

• Kdo je alkab a kdo Juan de Vojníkov? - alkab je uzivatel nemeckych projektu Wikisource, Wikipedia a Commons, Juan de Vojníkov je uživatel projektu Wikiversity a Wikipedia. Sem jsme se zaregistrovali dneska.

• Proč se mi to líbí a co si od toho slibuji? - líbí se mi to proto, že to nabízí urychlení rozvoje tohoto českého projektu. Proč to chci urychlovat? Za jedno si myslím, že český ws by měl nabízet mnohem více textu českým čtenářům, vždyťu už teď existuje tolik internterových fulltextových knihoven. Byl bych rád, kdyby Ws mezi nimi zaujal dominantní postavení. A za druhé, mím hlavní působištěm je (nebo bych byl rád aby byla) Wikiverzita. A mi na wikiverzitě budem potřebovat odkazovat do Ws, ale take Wb (ale tam je to problematičtější) - tak aby tu něco bylo.

Takže nazávěr chci říct, že já i alkab budeme vděčni za vaše připomínky a budubeme rádi pokud komunita svolí, ke spuštění tohoto nástroje.--Juan de Vojníkov 13:26, 21. 11. 2007 (UTC)

Fajn, Juane, dík za otevření diskuse. K tomu „zastavení jedním uživatelem“, kterým jsem byl já, jsem se právě vyjádřil zde. Tak jen upřesnění. Z oné formulace výše by se mohlo dojít k mylnému závěru, že ProofRead-Extension nějak pomáhá při přepisu / záznamu skenů textu do formátu wiki. To ne, ProofRead není OCR. Jde o to, že obě stránky - stránku textu na wiki a stránku skenu na Commons - mám vedle sebe na jedné obrazovce (podobně jako při funkci side-by-side, která již dávno funguje), a mohu tedy text buď manuelně opisovat (což mohu i doma, když mám na stole knížku a píšu Wordem), nebo že mohu text, který jsem pomocí OCR převedl, srovnávat se skenem a korigovat. Tohle musí být jasné. Dále musí být jasné, že základním principem je možnost takové texty najít a buď naskenovat nebo digitálně ofotit (o tom jsem již slíbil návod, bude tu jistě brzo). Takže říci, že zavedením funkce Proofread tu najednou přibude kvantita textů, je trochu zavádějící - Proofread něco usnadňuje resp. umožňuje dělat jinak, ale už tím, že ten který kolega si napřed musí dát práci s uložením všech stránek na Commons, je to zas trochu jinak. Jsem jistě pro, jsem i pro to, zintenzivnit zde zveřejňování textů, které ještě na internetu nejsou, tím německá Wikisource žije, ale je nutno se podívat co je momentálně nutné a možné. -jkb- ✉ 13:59, 21. 11. 2007 (UTC)

OK. jsem rád, že jsi to takhle ozřejmil. Já jsem si to "extension" zatím taky přečet a zjistil co to je. Tím se ovšem nemění nic na tom, že by to sem kolega nainstaloval. Arpopo skeny se dají přece na commonist tahat přes commonist.--Juan de Vojníkov 15:33, 21. 11. 2007 (UTC)

Pokud se k tomu mohu vyjádřit, tak já to pro svou vlastní práci nutně nepotřebuji, na široký monitor se mi vlezou vedle sebe jak okno prohlížeče, tak vhodně velké okno s naskenovanou stránkou. Zdejší pojetí navíc je takové, že stránka na Wikisource odpovídá jedné básni, jedné povídce nebo jedné kapitole, ne jedné tištěné stránce, která mnohdy trhá text i uvnitř slova. Při současném personálním obsazení 5,5 člověka, z toho třetina delší dobu neaktivní, si myslím že to nevyužijeme. Nicméně pokud nás Juan ujistí, že po zavedení této featury se zde objeví aspoň deset nových spolupracovníků, kteří budou přepisovat nebo kontrolovat, nechám se přesvědčit. V každém případě by se pro další diskusi hodilo mít zde odkaz na konkrétní příklad na jiné jazykové (pokud možno všeobecně srozumitelné) doméně, kde to aktivně používají. --Milda 14:56, 21. 11. 2007 (UTC)

Toto neslibuji a link taky nemám.--Juan de Vojníkov 15:33, 21. 11. 2007 (UTC)

Žloutenka na Newpages

Jak jsem už oznámil na Wikizdroje:Technické zajímavosti, byla v minulých dnech provedena softwarová změna, která na speciální stránce Nejnovější stránky podkládá nové editace žlutě. Pokud někdo (sysop automaticky, jiný user musí někde někam kliknout) označí tuto editaci jako zkontrolovanou, žloutenka zmizí. Faktem je, že některé domény Wikipedie takovou kontrolu nových editací provádějí. Nevím ale, jak se to hodí pro Wikisource a navíc pro tak přehoednou doménu jako je tato. Kontrolovat, zda se jedná o pahýl je blbost, pahýly tu nejsou; vandalismy vidíme a revertujeme stejně automaticky; a budeme-li v budoucnu chtít stránky označit jako OK, tak jistě jinak - třeba nějakým způsobem jako na desource nebo ensource -, ale ne takto. Čili, myslím, pustíme to z hlavy. Pokud se někdo chce zbavit té žloutenky, viz můj Uživatel:-jkb-/monobook.css. Myslitelné je dát to i do css pro celou doménu. -jkb- ✉ 19:49, 21. 11. 2007 (UTC)

gfdl a cc-by-sa

Viz w:Wikipedie:Pod lípou (práva)#Zkompatibilnění a pozdější přechod z GFDL na CC-by-sa s odkazy na foundation:Resolution:License update a diskuse na foundation-l, -jkb- ✉ 21:24, 1. 12. 2007 (UTC)

Pozn. k techn. správci zde

Vzhledem k opět trochu nesourodé diskusi na cs.wiki a vzhledem i k minulým problémům zde můj názor:

• tzv. technický správce (viz w:Wikipedie:Žádost o práva správce/Návrh/Technický správce) není vůbec nový návrh cs.wiki, ale již vcelku běžná praxe na metě
• sám jsem o něco podobného žádal na metě někdy v dubnu 2006, jaksi zaniklo
• můj tehdejší návrh se lišil v tom, že jsem se domníval, že by bylo vhodné zřídit status správce na čas, který by mohl být nejen udělen ale i zrušem lokálním byrokratem (namísto podávat neustále žádosti na metě)

Status tzv. technického správce je tedy zde na české Wikisourci z mého hlediska zavedeným (i když dosud nevyužitým) pojmem a institucí a lze toto vždy využít a o toto požádat. -jkb- ✉ 15:26, 3. 12. 2007 (UTC)

Stránky na bílé listině

V souvislosti nejen s dočasnými copyvii, kdy příslušné stránky jsou smazány aby zmizely z dohledu návštěvníků, si vzpomínám na ještě jedno další možné řešení, i když nevím, zda by se hodilo jako alternativní k mazání; snad by ale bylo vhodné pro jíné případy. Jde o to, že stránky uvedené na tzv. „White list ...“ jsou přístupné pouze správcům, jinak se - domnívám se - očividně objeví nějaká hláška že ne. Nejedná se další jmenný prostor, ale o softwarovou funkci, o níž je nutno požádat. Ptám se tedy, zda bychom bysme měli pro něco podobného upotřebení, pokud ano, podám žádost a budu doufat, že nebude mnoho hlasů proti. -jkb- ✉ 17:53, 10. 12. 2007 (UTC)

Whitelist netřeba. Předně je jeho funkce na něco jiného a také by šlo o horší porušení autorských práv, neboť by šlo - na rozdíl od smazané historie - o běžnou a jednoduše přístupnou stránku, byť úzkému okruhu vyvolených.
Jinak jak jsem již psal výše, na Bugzille nelze hlasovat proti, tudíž tyto obavy jsou zcela liché.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 18:40, 10. 12. 2007 (UTC)

---

Tato stránka byla archivována a neměla by být (s výjimkou oprav odkazů po přesunu cílových stránek apod.) editována.