Kosmická smlouva

info Údaje o textu
Titulek:	Smlouva o zásadách činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles^{[red 1]}
Podtitulek:	Vyhláška MZV 40/1968 Sb.
Zdroj:	www.lexdata.cz
Účinnost od:	10. října 1967
Licence:	PD CZ
Hlavní článek v české Wikipedii

Smlouva o zásadách činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles

Preambule

Smluvní státy

inspirovány velkými možnostmi, které se před lidstvem otevřely tím, že člověk vstoupil do kosmického prostoru,

uznávajíce společný zájem celého lidstva na pokroku ve výzkumu a využívání kosmického prostoru pro mírové účely,

přesvědčeny o tom, že výzkum a využívání kosmického prostoru mají být prováděny pro blaho všech národů bez ohledu na stupeň jejich hospodářského nebo vědeckého rozvoje,

přejíce si přispět k široké mezinárodní spolupráci, pokud jde o vědecké a právní aspekty výzkumu a využívání kosmického prostoru pro mírové účely,

přesvědčeny o tom, že tato spolupráce přispěje k rozvoji vzájemného porozumění a k upevnění přátelských vztahů mezi státy a národy,

připomínajíce rezoluci 1962 (XVIII) nazvanou „Deklarace právních zásad činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru“, která byla jednomyslně přijata Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. prosince 1963,

připomínajíce rezoluci 1884 (XVIII) vyzývající státy, aby se zdržely umísťování na oběžnou dráhu kolem Země jakýchkoli objektů nesoucích jaderné zbraně nebo jakékoli jiné druhy zbraní hromadného ničení, nebo zavádění takových zbraní na nebeská tělesa, která byla jednomyslně přijata Valným shromáždění Organizace spojených národů dne 17. října 1963,

s přihlédnutím k rezoluci Valného shromáždění Organizace spojených národů 110 (II) ze dne 3. listopadu 1947, která odsoudila propagandu, jejímž cílem je nebo jež by mohla vyvolat nebo podpořit hrozbu míru, porušení míru nebo čin útočný, a majíce za to, že uvedená rezoluce platí i pro kosmický prostor,

přesvědčeny o tom, že smlouva o zásadách činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles dále rozvine cíle a zásady Charty Organizace spojených národů,

dohodly se na tomto:

Článek 1

Výzkum a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles se provádějí pro blaho a v zájmu všech zemí bez ohledu na jejich stupeň hospodářského a vědeckého rozvoje, a patří všemu lidstvu.

Kosmický prostor včetně Měsíce a jiných nebeských těles je volný pro výzkum a využívání všemi státy bez jakékoli diskriminace, na základě rovnosti a podle mezinárodního práva a všechny oblasti nebeských těles jsou volně přístupné.

V kosmickém prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles musí být svoboda vědeckého bádání a státy usnadňují a napomáhají mezinárodní spolupráci při takovém bádání.

Článek 2

Kosmický prostor včetně Měsíce a jiných nebeských těles si jednotlivé státy nemohou přivlastnit prohlášením suverenity, užíváním, okupací nebo jakýmkoli jiným způsobem.

Článek 3

Smluvní státy provádějí činnost při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles podle mezinárodního práva včetně Charty Organizace spojených národů, v zájmu zachování mezinárodního míru a bezpečnosti a rozvoje mezinárodní spolupráce a porozumění.

Článek 4

Smluvní státy se zavazují neumísťovat na oběžnou dráhu kolem Země žádné objekty nesoucí jaderné zbraně nebo jakékoli jiné druhy zbraní hromadného ničení, nezavádět tyto zbraně na nebeská tělesa a nerozmísťovat tyto zbraně jakýmkoli jiným způsobem v kosmickém prostoru.

Měsíc a jiná nebeská tělesa se využívají všemi smluvními státy výhradně pro mírové účely. Na nebeských tělesech se zakazuje budování vojenských základen, zařízení a opevnění, zkoušky jakýchkoli zbraní a provádění vojenských manévrů. Využívání vojenských osob pro vědecký výzkum a jakékoli jiné mírové účely není zakázáno. Používání jakékoli výstroje nebo zařízení nezbytného pro mírový výzkum Měsíce a jiných nebeských těles není rovněž zakázáno.

Článek 5

Smluvní státy pokládají kosmonauty za vyslance lidstva v kosmickém prostoru a poskytnou jim všemožnou pomoc v případě nehody, tísně nebo nouzového přistání na území jiného smluvního státu nebo na volném moři. Jestliže kosmonauti přistanou tímto způsobem, dopraví se bezpečně a rychle do státu, v jehož rejstříku je kosmické plavidlo zapsáno.

Při provádění činnosti v kosmickém prostoru a na nebeských tělesech poskytují kosmonauti jednoho smluvního státu všemožnou pomoc kosmonautům ostatních smluvních států.

Smluvní státy okamžitě informují ostatní smluvní státy nebo generálního tajemníka Organizace spojených národů o jakýchkoli jevech, jež zjistí v kosmickém prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles a které by mohly být nebezpečné pro život nebo zdraví kosmonautů.

Článek 6

Smluvní státy nesou mezinárodní odpovědnost za národní činnost v kosmickém prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles, ať již tuto činnost provádí vládní organizace nebo nevládní instituce, a za to, že národní činnost se provádí v souladu s ustanoveními obsaženými v této smlouvě. Činnost nevládních institucí v kosmickém prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles povoluje a trvale kontroluje příslušný smluvní stát. Jestliže činnost v kosmickém prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles provádí mezinárodní organizace, nese odpovědnost za dodržování této smlouvy jak mezinárodní organizace, tak i smluvní státy, které jsou členy této organizace.

Článek 7

Každý smluvní stát, který vypouští nebo obstarává vypouštění objektů do kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles, a každý smluvní stát, z jehož území nebo zařízení se objekt vypouští, je mezinárodně odpovědný za škody způsobené těmito objekty nebo jejich součástmi jiné smluvní straně nebo jejím fyzickým či právnickým osobám na Zemi, ve vzdušném prostoru nebo v kosmickém prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles.

Článek 8

Smluvní stát, v jehož rejstříku je objekt vypuštěný do kosmického prostoru zapsán, si zachovává jurisdikci a kontrolu nad tímto objektem a nad jeho celou posádkou po dobu, kdy se nachází v kosmickém prostoru nebo na nebeském tělese. Vlastnictví objektů a jejich součástí vypuštěných do kosmického prostoru včetně objektů, které přistály nebo byly zkonstruovány na nebeském tělese, není dotčeno jejich pobytem v kosmickém prostoru nebo na nebeském tělese nebo jejich návratem na Zemi. Tyto objekty nebo součásti nalezené za hranicemi smluvního státu, v jehož rejstříku jsou zapsány, budou vráceny tomuto smluvnímu státu, jenž však předtím na požádání poskytne identifikační údaje.

Článek 9

Při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles se smluvní státy řídí zásadou spolupráce a vzájemné pomoci a provádějí svou veškerou činnost v kosmickém prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles s náležitým ohledem na obdobné zájmy všech ostatních smluvních států. Smluvní státy provádějí studium kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles a jejich výzkum tak, aby předešly jejich škodlivému zamořování a rovněž nežádoucím změnám v okolí Země, které by mohly nastat přenesením mimozemské hmoty a pokud je to nezbytné, činí proti tomu příslušná opatření. Jestliže má smluvní stát důvodné obavy, že činnost nebo pokus, které připravuje nebo které připravují jeho státní příslušníci v kosmickém prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles, by mohly škodlivě působit na činnost ostatních smluvních států při mírovém výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles, provede před započetím jakékoli takové činnosti nebo pokusu potřebné mezinárodní konzultace. Smluvní stát, který má důvodné obavy, že činnost nebo pokus, které připravuje jiný smluvní stát v kosmickém prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles, by mohly škodlivě působit na činnost při mírovém výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles, může požadovat konzultace o takové činnosti nebo pokusu.

Článek 10

K podpoře mezinárodní spolupráce při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles ve shodě s cíli této smlouvy, budou smluvní státy posuzovat na základě rovnosti všechny žádosti jiných smluvních států o poskytnutí možnosti pozorovat let kosmických objektů vypuštěných těmito státy.

Povaha takové možnosti pozorování a podmínky, za nichž může být tato možnost poskytnuta, bude určena dohodou mezi příslušnými státy.

Článek 11

K podpoře mezinárodní spolupráce při mírovém výzkumu a využívání kosmického prostoru souhlasí smluvní státy provádějící činnost v kosmickém prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles s tím, že budou informovat generálního tajemníka Organizace spojených národů, jakož i veřejnost a mezinárodní vědeckou pospolitost v co nejkratší uskutečnitelné a praktické míře o povaze, provádění, místě a výsledcích této činnosti. Generální tajemník Organizace spojených národů bude obdržené informace okamžitě a účinně rozšiřovat.

Článek 12

Všechny stanice, zařízení, výstroj a kosmická plavidla na Měsíci a jiných nebeských tělesech jsou volně přístupné představitelům ostatních smluvních stran na základě vzájemnosti. Tito představitelé předem v rozumné lhůtě oznámí plánovanou návštěvu, aby mohly být provedeny potřebné konzultace a učiněna maximální opatření k zajištění bezpečnosti a k tomu, aby nebyla narušena normální činnost zařízení, jež má být navštíveno.

Článek 13

Ustanovení této smlouvy se vztahují na činnost smluvních států při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles, ať tuto činnost provádí smluvní stát jednotlivě nebo společně s jinými smluvními státy včetně případů, kdy se tato činnost provádí v rámci mezinárodních vládních organizací.

Všechny praktické otázky vznikající v souvislosti s činností prováděnou mezinárodními vládními organizacemi při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles řeší smluvní státy buď s příslušnou mezinárodní organizací nebo s jedním či více státy, které jsou členy této mezinárodní organizace a stranami této smlouvy.

Článek 14

Tato smlouva je otevřena k podpisu všem státům. Každý stát, který nepodepíše tuto smlouvu předtím než podle odstavce 3 tohoto článku nabude platnosti, může k ní kdykoli přistoupit.
Tato smlouva podléhá ratifikaci signatárních států. Ratifikační listiny a listiny o přístupu budou uloženy u vlád Svazu sovětských socialistických republik, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a Spojených států amerických, které jsou tak ustanoveny jako depozitární vlády.
Tato smlouva vstoupí v platnost po uložení ratifikačních listin pěti vládami, včetně vlád ustanovených touto smlouvou jako depozitární vlády.
Pro státy, jejichž ratifikační listiny nebo listiny o přístupu budou uloženy až poté, co tato smlouva vstoupí v platnost, bude smlouva platit ode dne uložení ratifikačních listin nebo listin o přístupu.
Depozitární vlády budou ihned informovat všechny signatární a přistoupivší státy o datu každého podpisu, datu uložení každé ratifikační listiny a listiny o přístupu k této smlouvě, o datu vstupu této smlouvy v platnost a o jiných oznámeních.
Tato smlouva bude registrována depozitárními vládami podle článku 102 Charty Organizace spojených národů.

Článek 15

Každý smluvní stát může navrhovat změny této smlouvy. Ty nabudou platnosti pro každý smluvní stát, který je přijme, od okamžiku, kdy budou přijaty většinou smluvních států, a poté pro každý další smluvní stát ode dne, kdy je přijme.

Článek 16

Každý smluvní stát může písemně oznámit depozitárním vládám výpověď smlouvy rok poté, kdy vstoupí v platnost. Tato výpověď nabude platnosti za rok od data obdržení písemného oznámení.

Článek 17

Tato smlouva, jejíž ruský, čínský, anglický, francouzský a španělský text jsou autentické, bude uložena v archivech u depozitárních vlád. Náležitě ověřené kopie této smlouvy budou depozitárními vládami předány vládám signatárních a přistoupivších států.

Na důkaz toho podepsali tuto smlouvu, patřičně oprávněni, tito podepsaní.

Dáno v trojím vyhotovení ve městech Moskvě, Londýně a Washingtoně dne dvacátého sedmého ledna tisíc devět set šedesát sedm.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

↑ Textu smlouvy předchází vyhláška MZV v tomto znění:
VYHLÁŠKA ministra zahraničních věcí ze dne 7. února 1968 o Smlouvě o zásadách činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles
Rezolucí Valného shromáždění Organizace spojených národů ze dne 19. prosince 1966 byla přijata Smlouva o zásadách činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles.
Jménem Československé socialistické republiky byla Smlouva podepsána v Moskvě, Washingtonu a Londýně dne 27. ledna 1967.
Se Smlouvou vyslovilo souhlas Národní shromáždění a president republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly uloženy u depozitářů Smlouvy, vlády Svazu sovětských socialistických republik dne 18. května 1967, vlády Spojených států amerických dne 22. května 1967 a vlády Velké Británie dne 11. května 1967.
Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku XIV odstavce 3 dnem 10. října l967 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Československou socialistickou republiku. Český překlad Smlouvy se vyhlašuje současně.
David v. r.

[1] Textu smlouvy předchází vyhláška MZV v tomto znění:
VYHLÁŠKA ministra zahraničních věcí ze dne 7. února 1968 o Smlouvě o zásadách činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles
Rezolucí Valného shromáždění Organizace spojených národů ze dne 19. prosince 1966 byla přijata Smlouva o zásadách činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles.
Jménem Československé socialistické republiky byla Smlouva podepsána v Moskvě, Washingtonu a Londýně dne 27. ledna 1967.
Se Smlouvou vyslovilo souhlas Národní shromáždění a president republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly uloženy u depozitářů Smlouvy, vlády Svazu sovětských socialistických republik dne 18. května 1967, vlády Spojených států amerických dne 22. května 1967 a vlády Velké Británie dne 11. května 1967.
Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku XIV odstavce 3 dnem 10. října l967 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Československou socialistickou republiku. Český překlad Smlouvy se vyhlašuje současně.
David v. r.

[red 1]