Z pražských zákoutí
[Autor]
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Z pražských zákoutí |
| Autor: | Ignát Herrmann |
| Zdroj: | Google Books |
| Vydáno: | 1889 |
| Licence: |  PD old 70 |
| Index stran | |
 |
|
[II]
KARLU MAKOVSKÉMU
[III]
Snesl jsem v knížku drobné historky, z nichž některé sledoval Jsi již při prvním otiskování s přátelským, laskavým účastenstvím. Posílám Ti je tedy sebrané a prosím Tě, nehněvej se, že je prezent můj tak nepatrný. Mně samému byl by právováreční dům v Plzni milejší. Ale šelma, kdo víc dá, než má!
[IV]
Sbírka tato měla vlastně tvořiti třetí a snad poslední svazek mých „Pražských figurek“, řady postav a historek ze života výlučně pražského, k němuž nám ukázal mistr Neruda. Rozličné okolnosti učinily, že sbírka vychází samostatně, ale ovšem jako celek v sobě uzavřený. Přes to ― dovoleno-li ― poukazuji k vydaným již dvěma svazečkům „Pražských figurek“, z nichž pravý obsahuje jedenáct drobných náčrtů, druhý pak Pana Melichara, obrázek z „tiché“ pražské domácnosti. „Z pražských zákoutí“ doplňuje a prozatím zakončuje řečenou sbírku drobounkých, všedních studií.
Veškeré tyto drobotiny povstávaly z bezprostředních dojmů a bez jakýchkoli nároků, ale ve všech snažil jsem se vystihnouti náladu Prahy v okamžiku, kdy vznikaly. Jest pravda, že jsou všední; každý, kdo má zdravé oči a cit pro své okolí, zná ty postavičky a jejich život. Ale kdysi později, až bude Praha skutečným městem světovým, nabudou snad větší ceny přítomné črty z maloměstského života Prahy. Budou pak příspěvečkem k poznání minulosti jistých vrstev života pražského, v historii [V] neuváděného, jak by ho nevystihl žádný pozdější kulturní historik, nemající takovýchto pomůcek. Kdyby se dalo přívlastku toho užiti, řekl bych, že leckteré z obsažených zde věcí jsou náčrty přírodopisnými. Název ten je méně komický, než se zdá. Poukazuji ke článkům To se tak nebere, Hvězdáři, Poslední sázka, První výdělek, které jsou čerpány ze života a bytí oné ssedliny pražského života, která se obratem řady let mění. Přírodopis velkého města jest proměnlivý.
Podotýkám: kdekoli jsem sáhl do té ssedliny a vytáhl za límec schátralou postavu, abych ji čtenáři předvedl, nikdy jsem tak neučinil z opovržení, nebo s úmyslem výšklebným. Chtěl jsem prostě ukázati: takové to jest. A rovněž nečinil jsem tak s úmyslem kárným. Ponechávám každému čtoucímu a přemítajícímu, aby si vybral mravné naučení. Kdo umí čísti, dovede to.
V červenci 1889.
[Obsah]
| Strana | |
|---|---|
| Zamrzá ! (1885.) | 1 |
| Spiritista. (1885.) | 9 |
| Dvě těžké chvíle ze života páně Klokočova. (1885.) | 18 |
| To se tak nebere ! Kresba dle modelů. (1886.) | 33 |
| „Ztracený ráj“ páně Tetřevův ! (1886.) | 46 |
| Hvězdáři. (1887.) | 56 |
| Malíř a malíř ! (1888.) | 64 |
| Proč pan Tadeáš Bezinka chodí oholen a ostříhán. Podskalská historka. (1886.) | 75 |
| Pan Alois. Z tajností života kupeckého. (1885.) | 92 |
| Dobrý muž Koňura. Ze zápisek soudního zpravodaje. (1888.) | 101 |
| Kterak pan Vilibald Vonásek dobyl svobody. Příkladná nedělní historka. (1887.) | 118 |
| Poslední sázka. Črta »přírodo-« a povahopisná ze života pražské »Flámy«. (1887.) | 129 |
| Tajný společník páně Kobrčův. Historka se zákoutí kancelářského. (1889.) | 142 |
| Smlouva pánů Škabrouta a Rysa ― a její zánik. Črta ze zaprášeného života kupeckého. (1887.) | 153 |
| Náš „Mikoláš“. Ze zkušeností příkladného manžela a otce. (1888.) | 163 |
| První výdělek. Úryvek většího líčení ze života. (1886.) | 179 |
 |  | |