Otevřít hlavní menu

Adolf Heyduk (1835–1923) byl český básník, člen májové družiny a nadšený propagátor česko-slovenské vzájemnosti.

Narodil v rodině truhláře, později hostinského. Studoval reálku v Praze a techniku v Brně a v Praze. od roku 1860 působil jako profesor kreslení, stavitelství a krasopisu na reálce v Písku, kde žil až do své smrti. Od roku 1857, kdy se Adolf Heyduk seznámil s Janem Nerudou, byl jeho blízkým přítelem.

Adolf Heyduk hodně cestoval – Slovensko, Šumava, Itálie, Kavkaz aj., a jeho zážitky z cest se odrážejí i v jeho dílech. Jako jediný z básníků Nerudovy generace se dočkal svobodného československého státu. ⇒ více…

DíloEditovat

Básnické sbírkyEditovat

BásněEditovat

PrózaEditovat

Ottův slovník naučnýEditovat

RůznéEditovat

Díla o autoroviEditovat

Nar. 7. června 1835 v Rychmburce. Jest professorem v Písku a náleží k družině Hálkově a Nerudově. Reflexivní epos, epika, ale především lyrika jsou oborem hojného tvoření jeho básnického. Vydal r. 1859, 64 a 65 Básně, 1873 Lesní kvítí, 1876 Cymbal a husle, 1879 Dědův odkaz, 1882 Dřevorubce, V zátiší, Oldřicha a Boženu, 1884 Za volnost a víru, Hořec a Srdečník. Na přástkách, 1885 Písně, Pod Vítkovým kamenem, 1886 Bělu a Zaváté listy, 1888 Šípy a paprsky, Obrázky, Píseň o bitvě u Kressenbrunu, 1890 Na vlnách.

  • Eliška Krásnohorská: heslo Heyduk v 11. svazku Ottova slovníku naučného (1897)

Díla věnovaná autoroviEditovat