Patery knihy plodů básnických/Z lesního kvítí
Patery knihy plodů básnických | ||
Pancéř-Smanický na Žampachu | Z lesního kvítí | Matce (Heyduk) |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Z lesního kvítí |
Autor: | Adolf Heyduk |
Zdroj: | Patery knihy plodů básnických Online na Internet Archive |
Vydáno: | Patery knihy plodů básnických. Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1892. s. 208. |
Licence: | PD old 70 |
I.
editovatSvatyní je les, v ní svíce
sosen mladé stonky jsou,
slunce velkněz, oděn v slávu,
by z kalicha zlatohlavu
rosu vypil obětnou.
Měsíc, jako věčná lampa
zdobí převelebný týn,
a ty větve rozložené,
dub, co od sta jar už žene,
skvostný nesou baldachýn.
Vánek všemi zvonky zvoní,
a mohutných stromů tyl
mráček v jemných kapek sitbě
k pokání a ku modlitbě
svatou vodou posvětil.
Jedle vůni kadidlovou
vrže s větví v celý bor,
a větérek z jižní strany
hraje v habří na varhany,
provázeje ptactva chor.
Příroda se zasnoubila,
jaro líbalo ji v líc.
hleďte, v pestrý šat se kreje,
a mé srdce píseň pěje
šťastným svatebčanům vstříc.
II.
editovatVelkonoce, z mrtvých vstání,
slyšíš z dálky onen hlas?
Divné, čaromocné zvuky,
bílá blanka padá z ruky,
slzy na tu blanku zas.
Z mrtvých vstání —velkonoce,
doba přetajemných sil.
Země v ňadro sílu sbírá,
mně však bolest srdce svírá,
zvonů hlas v ně tesknost lil.
Ó, má vlasti, kdy svou silou
zmámíš svého hrobu stráž?
Kdy s nebeským ohněm v líci,
v ruce pravdy korouhvici,
povstaneš co Mesiáš?
(V Lumíru, 1873.)