Autor:Augustin Eugen Mužík
 Augustin Eugen Mužík |
|---|
 |
| * 15. květen 1859, Nový Hradec Králové † 31. březen 1925, Praha |
| český básník a spisovatel |
 Seznam děl v NK ČR |
| VIAF |
Augustin Eugen Mužík (1859–1925) byl český básník, spisovatel, žurnalista, dramatik a překladatel z angličtiny, francouzštiny a ruštiny. ⇒ více…
Dílo
editovatBásně
editovat- Adveniat regnum tuum! – z výboru Poesie sociální (1902)
- Budoucí člověk – z výboru Poesie sociální (1902)
- Chval boha! (1883)
- Patery knihy plodů básnických/Dvě ctnosti – z antologie Patery knihy plodů básnických (1892)
- In memoriam Jan Otto (Zlatá Praha 1916)
- Jaro, Léto, Podzim, Zima – uveřejněno v Kalendáři Zlaté Prahy (1894)
- K 600. výročí narození Karla IV. (Zlatá Praha 1916)
- Legenda z konce století XIX. – z výboru Poesie sociální (1902)
- Patery knihy plodů básnických/Píseň rozsévače – z antologie Patery knihy plodů básnických (1892)
- Po letech – z Kalendáře Zlaté Prahy (1894)
- Příměří – ze sborníku Vánoční album (1894)
- Pytlák – z Kalendáře Zlaté Prahy (1895)
- Reflexe štědrovečerní – ze sborníku Vánoční album (1893)
- Rytíř a dívka – ze sborníku Vánoční album (1894)
- Tajemství země – uveřejněno v Literární premii Umělecké Besedy v Praze na rok 1888
- William Shakespeare : K 300. výročí slavného básníka (Zlatá Praha 1916)
- Zlato a křemen – z Kalendáře Zlaté Prahy (1895)
Překlady
editovat- Adam Mickiewicz: Na čekání (Kalendář Zlaté Prahy 1894)
- Adam Mickiewicz: „Je mi to milé“ (Kalendář Zlaté Prahy 1895)
- Edgar Allan Poe: Havran (Květy 1885)
Díla o autorovi
editovat- František Bílý napsal o Mužíkovi ve sbírce Patery knihy plodů básnických (1892) na str. 378:
Nar. 1859 v Novém Hradci Králové. Spisovatel v Praze. Vydal r. 1888 Jarní bouře a Hlasy člověka, 1884 Ballady a legendy, 1887 Květy polní. Hojně prací jeho roztroušeno po časopisech.
- Antonín Macek napsal o Mužíkovi ve sbírce Poesie sociální (1902) na str. 102:
Aug. Eug. Mužik (1859). Lyrik zádumčivého nábožensky zabarveného tónu. V četných svých sbírkách básní (Hlasy člověka, Černé perly, Květy polní, Písně života, Hymny a vzdechy a j.) dotýká se nezřídka smutného losu chudiny, líčí bídu rolníka, tkalce a jiných ujařmených proletářů, avšak bez vášnivých revolt s tichým sklonem ke křesťanství. Zvláštní tóny všelidského soucitu a láska rolníka k rodné půdě jsou ve verších Mužíkových vyjádřeny procítěnými slokami.