Patery knihy plodů básnických/Dvě ctnosti

Patery knihy plodů básnických
Píseň rozsévače	Dvě ctnosti	Práce

Údaje o textu
Titulek:	Dvě ctnosti
Autor:	Augustin Eugen Mužík (jako Aug. Eugen Mužík)
Zdroj:	Patery knihy plodů básnických Online na Internet Archive
Vydáno:	BÍLÝ, F.: Patery knihy plodů básnických. Telč: Emil Šolc, 1892. s. 379 - 380.
Licence:	PD old 70

Již pevnosť dobyta, dým k obloze se valí,
krev kupy mrtvých těl, kam padne zrak, vše halí,
v ryk strašných vítězů se mísí mroucích sten
a v pozdní podvečer již uzrál hrozný den.

Však ještě poslední se nedořeklo slovo!
Na náspu jediném, hle, vojsko odpůrcovo
juž sbité, ztenčené se ohrazuje zas
a těžkých palisád se valí nocí hlas.

Dva bratři — vůdcové, až k smrti unavení
se sešli tam. Děl brat: »Již naděje zde není,
a kdyby archanděl nám přišel na pomoc,
zde našim poslední již bude tato noc.

Mám povražditi dát svých dobrých dětí řady?
neb v lepším případu je pomřít nechám hlady?
Ne! Raděj odvedu své zbytky noční tmou,
ať ve svobodný kraj neb do zajetí jdou!«

A druhý křikl: »Jdi! Já nedržím tě déle!
Jen jdi a pokoř se před tváří nepřítele,
jak porob žij si dál, i ty i národ tvůj:
ne zítra zvítězit, jen umřít úděl můj!

Los podlý otroka mne mine — z cizí ruky
já život nepřijmu jak dar, ni moje pluky,
však co je mé, to mým zde rukám nevyrvou:
Té bašty nevydám, leč teprv s hlavou svou!«

(Ve Světozoru, 1887.)