Ottův slovník naučný/Nález

Ottův slovník naučný
Nálevníci	Nález	Nalezinec

Údaje o textu
Titulek:	Nález
Autor:	J. Č., neznámý, František Storch
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. s. 1000. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Nález sluje v starém právu výpověď soudu v rozepři stran učiněná a to v dobách, kdy převládalo právo obyčejové a kdy soudci bylo často nalézati právo t. j. stanoviti, co je právem, a dle toho rozhodovati. Teprve když právo bylo kodifikováno, vynášeli soudcově na jeho základě rozsudky. Tak na našem soudě zemském i na jiných vyšších soudech stanovilo se právo zemské nálezy zv. panskými, jež proto měly také povahu pramenů zemského práva (srv. Čechy, str. 459), a to zejména obecnými nálezy neboli praejudikáty, kterým na Moravě říkali n-y na věčnost. K vynesení n-u bylo potřebí přítomnosti určitého počtu soudců, na soudě zemském v XV. stol. 12 pánův a 8 vladykův kromě nejv. úředníků zemských, kteří vcházejíce v potaz s naučením těchto úředníků vynášeli n-y. Stálo-li v n-u, že strana dala památné, bylo důkazem, že jí dal soud za právo, a mohla druhou stranu ze škod, t. j. z útrat soudních viniti. Z n-ů soudu zemského nebylo straně dovoleno odvolati se ke králi neb jinam na jiný soud. Dle Obn. zřízení zemského z r. 1627 (čl. D 49. a 50.) měly výpovědi soudní díti se dle tohoto zákonníka a nikoliv dle starších n-ův; a mezi ortely nesmělo se již činiti rozdílu, nýbrž všechny výpovědi soudu zemského měly míti povahu rozsudkův, o nichž (dle čl. J 75. a 76.) povolovalo se stranám žádati větším dílem za revisi u krále při české dvorské kanceláři. J. Č.

N-em v nynějším řízení soudním nazývají se obyčejně rozhodnutí nějaké právní otázky od nejvyš. soudů, kterážto rozhodnuti jsou praejudikáty, normami pro nižší instance v podobných případech. Zpravidla bývají tak nazývána rozhodnutí c. k. správního soudního dvora (Erkenntnisse des k. k. Verwaltungsgerichtshofes). Také rozhodnutí soudů rozhodčích nazývána bývají n-y. – V užším slova smysle nazývá se n-em podstatná čásť rozsudku, t. zv. enunciát (Urtheilsspruch). red.

N. v nynějším řízení trestním znamená obyčejně takové rozhodnutí soudní, k němuž dán byl podnět návrhy nebo žádostmi processních stran aneb opravnými prostředky jimi podanými, anebo jež soud činí po předchozím jednání se stranami. V témže smyslu užívá se také slova »rozhodnutí«. Srovn. §§ 114., 222., 229., 244., 260., 314., 493., 494. tr. ř. z r. 1873. Také však slovo »nález« vyskytuje se ve smyslu širším, znamenajíc rozhodnutí soudní vůbec (§§ 193. a 333.). – N. objektivný vydává soud trestní, bylo-li řízení tr. konané proti určité osobě pro čin trestný spáchaný obsahem spisu tištěného skončeno ve prospěch obviněného, t. j. buď zastavením nebo rozsudkem osvobozujícím. Tu soud trestní, shledá-li v obsahu spisu tištěného skutek, kterýž objektivně, t. j. nehledíc k vinč pachatelově, jeví se býti činem trestným, vydává o tom nález, kterým zároveň, pokud zákon o tisku dopouští (§§ 36. a 37. zák. o tisku z r. 1862), nařizuje, že tento spis tištěný má býti zničen, a zakazuje dále jej rozšiřovati (§ 492. ř. tr. z r. 1873). Takový nález nelze však vydati, když by (objektivně) trestný obsah spisu tištěného toliko »věrně podle pravdy ve známost uváděl to, o čem veřejně bylo jednáno v říšské radě nebo sněmu«. (§ 28. odst. 4. cit. zák. o tisku.) – N. znalecký – na rozdíl od posudku nebo-li zdání znaleckého – znamená tu čásť ve výpovědi znalců, kterou tito podávají zprávu o tom, co pozorováním svým byli shledali. Takovou zprávu mohou ovšem podávati jenom tam, kde konáno bylo s nimi soudní ohledání, nebo kde jim věc nějaká soudem byla ku prozkoumání zvláště odevzdána. Bližší viz v čl. Znalci, Znalecký důkaz. -rch.

N. pokladu v. Nález pokladu str. 1001.

N. sněmovní v. Artikule sněmovní.

N. věci ztracené v. níže Nález věci ztracené str. 1001.