Ottův slovník naučný/Artikule sněmovní

Ottův slovník naučný
Artikule selské	Artikule sněmovní	Artikule vojenské

Údaje o textu
Titulek:	Artikule sněmovní
Autor:	Jaromír Čelakovský
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha: J. Otto, 1889. S. 814. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Artikule sněmovní (articuli comitiorum, Landtagsartikeln) jsou snesení neb zřízení sněmův a sjezdů, jež v starší době měly převahou povahu statutův čili obecných nálezů stavy vynesených anebo úmluv stavův učiněných s králem nebo stavů mezi sebou, a jež teprve po sesílení moci panovnické obdržely význam zákonův obecně vyhlášených a platných. V Čechách kladena jsou takováto svolení sněmovní záhy do desk zemských, od konce XV. stol. zvláště do desk památných a od časů krále Vladislava vydávána jsou také tiskem. Nejstarší zachované tisky jejich pocházejí z l. 1492, 1493 atd. a jdou zvláště od r. 1516 v nepřetržité řadě do doby novější. Do r. 1620 vydávány jsou a. s. toliko jazykem českým, od r. 1627 česky a německy. Důležitou jejich čásť tvořily v době předbělohorské t. zv. artikule obecné, které jednotlivý stav na sněmích navrhoval a jež k a-lům s-m se připisovaly, když k nim král a ostatní stavové přistoupili. Ferdinand I. naléhal sice na to, aby o takovýchto artikulích jednalo se toliko na sněmích k tomu konci zvláště svolaných, avšak stavové nedbali toho a r. 1609 Rudolf II. výslovně jim přiznal právo, že na každém sněmě má se jednati o obecných artikulích, a to po proposici královské. Starší akta sněmovní až do r. 1508 vydal Palacký v Archivu Českém, novější sněmy od r. 1526 počínaje vydává Archiv zemský nákladem zemským a uveřejnil posud (v l. 1877–1887) pět dílů sahajících do r. 1580. Na Moravě udržely a. s. déle nežli v Čechách povahu práva statutárního, pouhých to snesení sněmovních, jež stavové o své újmě bez svolení krále do desk zapisovali a také tiskem vyhlašovali. Nejstarší známé tisky jsou z roku 1516; od r. 1518 vedly se tam samostatné »památky sněmovní«, do kterých až do novější doby zapisovala se akta a snesení sněmů moravských. K vydání jejich tiskem posud nedošlo. Ve Slezsku a v obou Lužicích zapisovala se sneseni stavů rovněž do zvláštních protokolův a vydávala tiskem. V novější době vydali ve Vratislavi Palm a Krebs šest dílův »Acta publica« sněmů slezských z l. 1618–1627. Podobně zapisovala se v Polsku snesení sněmovní, zvaná uchwały, laudes, statuta nebo konstituce, do knih hradských nebo zemských (srv. Pawinského Rządy sejmikowe w Polsce, Varšava, 1888) a od první polovice XVI. stol. vydávala se též tiskem. Artikulemi nazývaly se v Polsku jmenovitě instrukce dávané poslům sněmíků na sněmy generální, tak jako tomu bylo i na Moravě a v ostatních zemích přivtělených koruny České. Důležitější akta sněmovní polská uveřejněna jsou v osmi dílech Volumina legum (novější vydání Josefa Ohryzky, v Petrohradě, 1859). Konečně v Uhrách a Sedmihradsku obsaženy jsou articuli comitiorum, v kteréžto formě do nejnovější doby uveřejňují se zákony státní, ve dvou velikých publikacích: Monumenta comitialia regni Hungariae, jež vydává Franknói (vyšlo 8 dílů z l. 1526–1597) a Monumenta comitialia regni Transsylvaniae, jichž Szilágyi vydal deset dílů (z l. 1540–1648). Ohledně snesení sněmů Německé říše a jiných zemí srv. čl. Acta senatus, Bill, Recessus imperii, Statuty, vůbec pak Sněmy a dějiny práva příslušných zemí. JČ.