Ottův slovník naučný/Znalci

Údaje o textu
Titulek: Znalci
Autor: František Storch
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. s. 655–656. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Soudní znalec

Znalci v řízení trestním mají týž úkol jako v civilním. Řád trestní rak. z r. 1873 jedná o z-cích v kapitole o soudním ohledání (§ 118 nn.), k němuž arci z. nejčastěji se přibírají. Avšak spojení důkazu znaleckého s ohledáním jest třeba jen tam, kde z. mají určité skutečnosti, na př. mrtvolu zavražděného, teprve pozorovati. Jsou-li pro některý obor při soudě z. stálí zřízeni, na př. soudní lékaři, soudní chemikové, znalci písma a pod., soudce vyšetřující má přibrati tyto (zpravidla dva), jiné pak jen tenkráte, když jest nebezpečenství v prodlení, nebo když z. stálí pro zvláštní překážky nemohli přijíti nebo jeví se býti pro tento případ vadnými. Podobně soud trestní může někdy dožadovati se posudku znaleckého na některých veřejných úřadech a ústavech, jako jsou při falšování veřejných úvěrních papírů a mincí ministerstvo financí, Rakousko-uherská banka a úřady mincovní (§ 136) a za podmínek § 126, odst. 2 lékařské fakulty některé tuzemské university. Strany mají právo z-ce navrhovati a proti znalcům, jež by soud ustanovil, činiti námitky. Za z-ce nemají pod neplatností býti přibíráni ti, kdož nesmějí v této věci býti vyslýcháni za svědky nebo jako svědkové přísahati, nebo kdož jsou k obviněnému nebo tomu, jemuž činem trestným bylo ublíženo, v poměru, pro který by podle § 152, č. 1 byli zproštěni povinnosti svědecké (§ 120). O přísaze z-ů jedná § 121, o způsobu ohledání se z. §§ 122 až 126, o zvláštních způsobech ohledání a důkazu znaleckého §§ 127–138 (viz Ohledání). V seznání znaleckém sluší rozeznávati nejprve nález neboli čásť historickou, popisnou. Tato část spojena jest s ohledáním a má z týchž důvodů jako toto úplně býti provedena již ve stadiu přípravném, důkaz ve hlavním přelíčení pak se vede čtením nálezu. Druhá čásť jest posudek znalecký, zdání. Posudek s důvody z. podávají v řízení přípravném buďsi hned při ohledání do protokolu anebo písemně. Ve hlavním přelíčení však podávají jej znova ústně, čísti pak tam jejich posudek písemný dovoleno jest jen výjimkou za podmínek § 252. Pro soud rozhodujicí ve hlavním přelíčení posudek však není závazným; neníť ani v tomto směru stanovena nijaká úchylka od zásady volného uvažování důkazů (viz Průvodní theorie). -rch.