Ottův slovník naučný/Průvodní theorie

Ottův slovník naučný
Průvodní řízení	Průvodní theorie	Průvodní usnesení

Údaje o textu
Titulek:	Průvodní theorie
Autor:	František Storch
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. s. 881. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Průvodní theorie v řízení trestním. V řádech trestních inkvisičních platila zákonná p. t., t. j. zákon sám určoval míru důkazu, jíž soudce byl vázán, měl-li nějakou okolnost skutkovou pokládati za dokázanou. To zase bylo možno buďsi tak, že soudce, bylo-li zákonné míry důkazu dosaženo (na př. srovnalou výpovědí dvou bezvadných svědkův, přiznáním obžalovaného), příslušné okolnosti za dokázané pokládati musil, nechat o jejich pravdivosti přesvědčen byl či nebyl (p. t. positivná); anebo tak, že soudce, pokud zákonné míry důkazu nebylo dosaženo, ony okolnosti za dokázané pokládati nesměl, nejsa však nucen ani, když takový důkaz skutečně proveden byl, aby je za dokázané pokládal, nenabyl-li zároveň sám přesvědčení o jejich pravdivosti (p. t. negativná). Každá z těchto theorii může vésti k výsledkům, jež neshodují se s pravdou skutečnou a se spravedlností. Reformované řády trestní přijaly proto místo nich zásadu volného uvažování důkazů, podle kteréž nestanoví se nijaká pevná míra důkazu, nýbrž soudce má pokládati za dokázané jen ty okolnosti, o jichžto pravdivosti nabyl přesvědčení z důkazů zákonným způsobem provedených. -rch.