Diskuse s uživatelem:Milda/Archiv05

Nově šablony navpap a textinfo

Vypadá to, že de novo pomocí místních sil nové šablony nevytvoříme. A tak mě napadá, proč nepřeberem vámi odkazovaný Template:Header s tím, že bychom jej počeštili, eventuelně promazali či přidali nějaké funkce? Jeví se mi to jako nejschůdnější cesta, ale bylo by dobré, kdybyste se podíval do kódu a rovnou vyjmenoval co ano a co ne, ať se nepřekládá a nezprovozňuje něco, co nepoužijeme. Wesalius _d|^p 21. 1. 2015, 10:18 (UTC)

Nic proti, jsem mmtl. trochu zaneprázdněn, tento týden se ozvu. -jkb- 21. 1. 2015, 23:58 (UTC)

Šablona řešení

Zkusil jsem naimplementovat Vámi započatou šablonu Šablona:Řešení :-) Co vy na to? Skim (diskuse) 3. 4. 2015, 16:45 (UTC)

Žádosti o úpravy

Ahoj. V kategorii Kategorie:Údržba:Upravit leží, mnohdy i léta, některé stránky, přičemž poměrně často jsi do nich vložil šablonu upravit právě Ty. Chtěl bych to trochu pročistit, ale v některých případech vlastně nevím, co jsi tou šablonou vlastně myslel (např. Bílá nemoc nebo Lumír). V diskusi ani ve shrnutí jsi to nijak nezdůvodňoval. Můžeš to prosím prohlédnout a tady nebo v příslušných diskusích k tomu něco napsat? Třeba mi tam něco uniká, tak bych nerad upravoval to, co je v pořádku, a nechal přitom špatně to, co v pořádku podle Tebe není. Díky. --Okino (diskuse) 25. 6. 2015, 13:47 (UTC)

Aha, koukám, že jsem se přehlédl. V Bílé nemoci jsi napsal zdůvodnění do šablony a v Lumíru je šablona od -jkb-. No, kdybys přesto něco našel, co je po Tobě, budu Ti vděčný. Omlouvám se a děkuji. --Okino (diskuse) 25. 6. 2015, 13:54 (UTC)

Ahoj, snad příležitostně. Většinou jsem důvod vložení šablony dával jako parametr, takže by měl být zobrazen uvnitř šablony, nebo na diskusní stránku. Mám teď velmi málo času na jiné než pracovní a rodinné aktivity, i teď jsem přišel kvůli tomu, že je 1. července a chtěl jsem, aby od tohoto data byla na hlavní straně rubrika Autor měsíce, v tomto měsíci s Janem Husem. Bohužel jsem se ani nepustil do dalších děl o něm a od něj, která tady mám stažená nebo naskenovaná a chtěl jsem je vložit. --Milda (diskuse) 1. 7. 2015, 05:28 (UTC)

Můžeš se prosím podívat na Slavíček rájský? Tam jsi dal Upravit a týká se to "jen" formátování několika řádků. Prosím, uprav to tedy podle svého či podle zdejších zvyklostí, nemělo by to zabrat tolik času. Díky. --Okino (diskuse) 17. 7. 2015, 09:34 (UTC)

Prosím, můžeš se podívat na toho slavíčka, ať tu nestraší s údržbovou šablonou? Díky. --Okino (diskuse) 8. 8. 2015, 16:14 (UTC)

Přemýšlím, co s tím. Nebylo obvyklé takto přepisovat titulní listy knih, protože základní údaje (název s případným podtitulem, autoři, vydavatel a rok vydání) jsou uvedeny v infoboxu, další tirážové údaje (ne nezbytné k identifikaci zdroje, typicky tiskárna) jsou dostupné v katalogu nebo digitální knihovně, na kterou obvykle vede odkaz – z tohoto pohledu by se to dalo smazat. Na druhou stranu zde je ten titulní list, na rozdíl od většiny knih, poměrně obsáhlý a psán zajímavým starým jazykem („písební“ kniha apod.). Pokoušet se napodobovat formátování různými velikostmi písma taky není dobré, neděláme zde knižní sazbu (a ono to věrně stejně ani nepůjde, viz [1]), to je lepší řešit vložením obrázku titulního listu.

Pokud vezmeme v potaz, že dlouho uvažované nové infoboxy by byly nahoře (jako současná navigace na podstránkách) a dole, což stejně s sebou ponese nutnost mít ty obrázky titulních stránek na střed, nabízí se řešení v těchto zvláštních použít obrázek větší než dosud v infoboxu bývá a pod něj přepis do „čitelné“ podoby prostým plaintextem.

Pokud vadí údržbová šablona nahoře, není problém ji přemístit na související diskusní stránku (občas jsem to takhle z nějakých důvodů dělal), důležité je, že se díky ní na stránku nezapomene. --Milda (diskuse) 9. 8. 2015, 13:39 (UTC)

Tak já si zkusím půjčit v knihovně Slavíčka v moderní verzi, je tam reprodukce té titulky, naskenovat a vložit. A přepsat do plaintextu.

Jinak - samozřejmě ani tak zdaleka nevadí ta šablona samotná, ale fakt, že to tak dlouho potřebuje upravit a nic se s tím nedělá. --Okino (diskuse) 9. 8. 2015, 16:50 (UTC)

Riegrův slovník naučný

Zdravím. Stránka Riegrův Slovník naučný/Hus má ve slově "Slovník" špatně první písmeno. Mělo by to být Riegrův slovník naučný/Hus, ať je to všude stejné a funguje šablona z Wikipedie. Mějte se. Skim (diskuse) 3. 8. 2015, 17:15 (UTC)

Zdravím taky. Právě že ne, dílo se ve skutečnosti jmenuje pouze Slovník naučný bez přivlastňovacího adjektiva v názvu (vizte např. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/183301). Kdy se o něm začalo hovořit a psát jako o Riegrově slovníku naučném, nevím, tipuji že až později, aby se odlišil od později vydávaného Ottova slovníku naučného (který má jméno vydavatele již v názvu). Takže úplně správný název stránky by měl být Slovník naučný/Hus – za předpokladu, že v budoucnu zde žádný jiný Slovník naučný nebude, v opačném případě divně působící názvy s rozlišovačem Slovník naučný (Rieger)/Hus nebo Slovník naučný (Riegrův)/Hus. Mnou zvolený název mi z toho vychází jako nejlepší ze všech špatných a navíc konzistentní se seznamem zkratek autorů (Uživatel:Reaperman/Autoři Riegrova Slovníku naučného), které tu kdysi začal shromažďovat Reaperman. Pokud chybně odkazuje šablona z Wikipedie, měla by se opravit ta. --Milda (diskuse) 3. 8. 2015, 19:03 (UTC)

Ok, chápu. Dík za osvětlení. Skim (diskuse) 4. 8. 2015, 07:15 (UTC)

Technická poznámka: Byl tu ještě Riegrův slovník naučný/Kyjov, který jsem přesunul na Riegrův Slovník naučný/Kyjov.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 3. 8. 2015, 20:27 (UTC)

Díky. Skim (diskuse) 4. 8. 2015, 07:15 (UTC)

Dělal jsem nějakou (i když ne příliš hlubokou) rešerši a nenašel jsem žádný další "Slovník naučný" - všechny mají přívlastky (Ottův, Příruční, Nový velký ilustrovaný, Masarykův, ...), takže vzhledem k tomu, že dílo se jmenuje Slovník naučný (a je i tak vedeno v knihovnách), navrhuji přesun na toto jméno.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 4. 8. 2015, 07:40 (UTC)

Já proti tomu nic nemám. Jenom mi přijde rozumné to dělat ve stejné koncepci jako na Wikipedii (w:cs:Riegrův_slovník_naučný). Skim (diskuse) 4. 8. 2015, 08:41 (UTC)

Wikipedie má jiný přístup k pojmenování článků – tzv. očekávatelný název, zatímco na Wikizdrojích se snažíme (byť s občasnými výjimkami) používat název co nejbližší originálu, a to někdy i navzdory současným jazykovým zvyklostem. --Milda (diskuse) 9. 8. 2015, 13:39 (UTC)

Napadla mě ještě jedna možnost – zejména v případě, když by zde podobně jako u Ottova slovníku naučného začal vznikat i kompletní přepis (Riegrova) Slovníku naučného. V minulosti jsme diskutovali možné vyčlenění OSN do samostatného jmenného prostoru. Totéž by logicky mělo platit i pro (R)SN, protože je to taky rozsáhlé encyklopedické dílo o mnoha tisících až desetitisících hesel. A protože by pak ono Slovník naučný bylo jako název jmenného prostoru, který může mít i různé tzv. aliasy, mohla by být tatáž stránka dostupná ve variantách Slovník naučný:Hus, Riegrův Slovník naučný:Hus, Riegrův slovník naučný:Hus i zkráceně RSN:Hus (podobně jako nyní je Wikizdroje:U pramene, Wikisource:U pramene, WZ:U pramene a WS:U pramene, dokonce i s meziprojektově implicitním názvem jmenného prostoru Project:U pramene pořád jedna stránka), bez zakládání jakéhokoliv přesměrování mezi jednotlivými stránkami. --Milda (diskuse) 9. 8. 2015, 13:39 (UTC)

Těch encyklopedií tu vzniká, jak jsem si všiml, vícero. Vyčlenění do samostatného jmenného prostoru mi připadá jako dobrý nápad - jen nevím, zda je tak dobrý nápad vytvářet samostatný jmenný prostor pro každou encyklopedii zvlášť, nebo jeden pro encyklopedie celkově. Přece jen encyklopedie (všechny) jsou cosi na pomezí Wikipedie a Wikizdrojů a mají (všechny) oproti jiným dokumentům určité společné rysy a požadavky, které by samostatný jmenný prostor možná mohl lépe reflektovat. Což by sice asi trochu (nebo úplně?) narušilo Mildův lákavý nápad s aliasy, ale zase by vytvořilo jakousi společnou platformu pro dokumenty určitého typu.

Podobně jsem nedávno začal uvažovat o tom, kam by se daly umisťovat digitalizované verze autorsky volných jazykových slovníků. Jmenný prostor Slovník: na Wikizdrojích mi zatím připadá jako nejvhodnější řešení.--Shlomo (diskuse) 9. 8. 2015, 18:49 (UTC)

Domácí zahrada

Ahoj. Kdyby si na to někde narazil, dej mi prosím vědět.... začala jsem s tím na síti vědárny, ale z domova nějak nemůžu online zdroj najít. --Lenka64 (diskuse) 5. 10. 2015, 15:34 (UTC)

Nalezl jsem zde. --Milda (diskuse) 5. 10. 2015, 17:55 (UTC)

Díky. --Lenka64 (diskuse) 5. 10. 2015, 19:17 (UTC)

Nevolná hesla OSN

Dobrý den, když už tedy zamodřujete hesla OSN, jejichž text je chráněn autorským právem, tak je prosím zároveň laskavě zaznačte sem, aby se dala v budoucnu založit a bylo zřejmé, že chybí. Děkuji. --Martin Kotačka (diskuse) 17. 11. 2015, 09:00 (UTC)

P. S. Krom toho tím nabouráváte statistiku, kolik hesel z OSN je již vložených. --Martin Kotačka (diskuse) 17. 11. 2015, 09:02 (UTC)

Proč vynakládat práci na ruční udržování seznamu, když pro zjištění, která hesla (a nejenom hesla z OSN) je již možné dokončit příchodem toho kterého roku, lze využít automaticky vkládanou kategorii, například pro příští rok Kategorie:Volné od roku 2016? Dokonce i hesla bez založených fragmentů se dají (nebo by se daly) dohledat bez potřeby udržovat seznam, pokud jsou (nebo by byly) zapsány na autorských stránkách (pomocí kategorie typu Kategorie:Autoři:Volní od roku 2016).

Nabourávání statistiky mi, prosím, nevyčítejte. Prohlédnutím, kde všude je šablona {{Trvající majetková práva}} vložena, lze zjistit, že nejsem jediný, kdo to zamodření nebo přemostění zcela nevolných hesel provádí nebo prováděl (Ottův slovník naučný/Exekuční řád 9/2012, Ottův slovník naučný/Palaeografie 12/2013, Ottův slovník naučný/Mlékařství 1/2014). Hodně hrubým odhadem (nahlédnutím na Ottův slovník naučný/Díl devatenáctý) lze říci, že poměr červených a modrých hesel v téměř dokončeném svazku je asi 1:50, tzn. zkreslení statistiky by bylo asi dvouprocentní, ale zároveň je nutné si uvědomit, že mezi modrými hesly jsou už z dřívějška taková, která jsou zčásti volná, zčásti nevolná, takže i tímto je statistika zkreslena, neboli můžeme počítat heslo, jehož část kvůli trvajícím majetkovým autorským právům chybí, mezi zpracované? Ony by ty přesnější statistiky udělat šly, technicky je možné tyto tři typy hesel rozlišit (hesla částečně nevolná obsahují šablonu {{Trvající majetková práva}} a zároveň nějakou platnou licenci, zatímco hesla zcela nevolná obsahují tuto šablonu a neobsahují platnou licenci), takže pokud by někdo hodně chtěl, může to (nechat) naprogramovat. Je to ale vůbec takto potřeba, neboli není důležitější to, jestli těch zpracovaných hesel je 10.000 versus 50.000 versus 100.000, namísto toho, jestli jich je 50.000 versus 51.000? --Milda (diskuse) 17. 11. 2015, 10:03 (UTC)

Projekt má být vstřícný k nováčkům, kteří by chtěli přispívat a nemá mást ani stálé editory. V případě, když zamodříme celý seznam hesel (v tomto případě 19. díl) budeme vytvářet falešnou představu, že hesla jsou již založena a není třeba vkládat další. Nový editor, který by se chtěl věnovat vkládání hesel snáz narazí ve jmenném prostoru Ottova slovníku na seznam nevolných hesel než na nějakou kategorii, na kterou nemá nikde zřetelný odkaz, resp. nebude ho mást celý modrý seznam. Důvod usnadnění navigace je v tomto ohledu téměř irelevantní, neboť v tom objemu (cca 5 000 hesel na svazek) nelze předpokládat, že by někdo proklikával hesla přes panel navigace (zejména když zde máme kompletní seznamy hesel), natož nějak masivně, že by mu v tom nezaložená hesla bránila.

V tabulce nevolných hesel mám rovněž uvedeny konkrétní autory a k nim přiřazená hesla. Takže když se rozhodnu založit nějakého konkrétního autora a k němu vložit příslušná hesla, nebudu muset procházet hesla v kategorii, ve které bude několik různých autorů.

To že už jsou navíc statistiky nějakými hesly narušeny není důvod narušovat je ještě více. --Martin Kotačka (diskuse) 18. 11. 2015, 06:22 (UTC)

Ještě jedna věc. Není tajemstvím, že vlastním poměrně kvalitní, resp. téměř bezchybné OCR všech svazků Ottova slovníku. Koneckonců díky němu se Oťas oproti dobám minulým raketově rozrůstá, z tohoto OCR vznikají seznamy hesel apod. Kdybych ho ale chtěl šířit veřejně za účelem nalákání dalších editorů na Wikizdroje (nebo jen mně neznámým editorům, u kterých si nejsem jist jejich důvěryhodností), pak bych musel z dotyčného svazku raději ta chráněná hesla předem "vyzobat". K čemuž mi krásně slouží seznam nevolných hesel, neboť tam mám pro každý svazek tato hesla uvedena. Zatímco jinak bych v podstatě musel projít ručně všechny kategorie a v nich všechna hesla a zjistit, která jsou obsažena v dotyčném svazku. Což je práce natolik zdlouhavá a šílená, že raději šířím celé OCR vcelku a riskuji tím pro blaho projektu to, že za to mohu být popotahován skrz autorská práva. --Martin Kotačka (diskuse) 18. 11. 2015, 06:38 (UTC)

Kategorie

Dobrý den, můžu vědět proč odstraňujete kategorie jako toto? Skim (diskuse) 23. 12. 2015, 09:10 (UTC)

Zdravím, jak jsem uvedl ve shrnutí, jsou to dva oddělené kategorizační stromy. Nepropojování tematických kategorií hesel z OSN à la Wikipedie s jinými kategoriemi zde je nepsaný kompromis mezi zastánci a odpůrci wikipedistické kategorizace těchto hesel, o kterou tu v minulosti byly nepříjemné až ostré spory. --Milda (diskuse) 26. 12. 2015, 07:03 (UTC)

Dík za odpověď. Skim (diskuse) 8. 1. 2016, 09:23 (UTC)

Skrytí chráněného hesla

Dobrý den. Chtěl bych vás poprosit o skrytí Ottův slovník naučný/Abbotova pasta. Kolega si popletl zkratky autorů a vložil omylem heslo, které je chráněno až do roku 2023. Děkuji. --Martin Kotačka (diskuse) 11. 1. 2016, 04:26 (UTC)

Upravil jsem (ještě před provedením skrytí je potřeba, aby tam byla nějaká novější revize bez toho skrývaného textu) a skryl. --Milda (diskuse) 11. 1. 2016, 08:45 (UTC)

Bajky

Děkuji. Až budu mít zas dostatečný FUP na připojení k předlohám, dodělám je a i všechna svá další rozdělaná díla. --Lenka64 (diskuse) 23. 1. 2016, 08:30 (UTC)

Prokop

Nazdar. Naimporotval jsem z cswiki Prokop z Plzně (pingnul na mne Tomas62), můžeš se na to mrknout a doplnit šablony? Je to můj první OSN... Čau, -jkb- 21. 2. 2016, 14:03 (UTC)

+ Kategorie... -jkb- 21. 2. 2016, 14:04 (UTC)

Mnohý dík, na tak hluboké rešerše jsem odpoledne neměl čas. -jkb- 21. 2. 2016, 20:31 (UTC)

Ženy a milenky...

na str. Ženy a milenky slovanských básníků/Krásná Duňaša si nejsem 1005ně jist, zda je to púozn. pod čarou nebo red. pozn.; nehledě na to, že ta poznámka se dole špatně zalamuje (číslo pozn. je až před druhým řádkem). čau -jkb- 5. 3. 2016, 14:23 (UTC)

Zarovnání jsem opravil.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 6. 3. 2016, 12:09 (UTC)

áaaaaa ha! Dík. -jkb- 6. 3. 2016, 12:49 (UTC)

Veliké dni

Můžu se zeptat, co jste to udělal s tímhle dílem? Na hlavní straně je zničené formátování (citát měl být uprostřed), ztracena citatace zdroje (ponechán jen prostý html odkaz), zničena původní typografie (nadpisy velkými písmeny). Na podstránkách je chybně titul (Veliké dni – Část první namísto Velíké dni - Část první není součástí názvu, ale kapitolou, a navíc je velkými písmeny), zmizely nadpisy kapitol, které byly v originále normální součástí textu a opět zmizela citace zdroje. Zkrátka vše je rozbité a nic neodpovídá originálu. Díky za objasnění. --Palu (diskuse) 6. 4. 2016, 15:56 (UTC)

Tak s dovolením. Mými editacemi zde a zde jsem doufal, že pochopíte, o co jde. Psát tu o zničeném formátovámí, zlé typografii a zmiznutí zdrojů je dost mimo. Wikisource není ani sbírkou externích linků někam do nirvány internetu, ani projekt, kde se na způsobu omalovánek pro děti budeme snažit zobrazit něco jako sken originálu. Zde má být text, a tím to padne, s odkazem na zdroj, odkud do je (t.j. odkud jste to vy sám převzal), a tím to končí. Zdravím. -jkb- 6. 4. 2016, 16:53 (UTC)

Jednak bez vysvětlení toho moc nepochopím ("nejspíš prosím takto" je vysvětlení dost nevysvětlující) a jednak by bylo dobré nováčky vést právě stylem vysvětlení (navíc jsem si těch vašich editací absolutně nevšiml, protože se tu používá nějaký prapodivný systém sledovaných stránek, který neumožňuje vidět než poslední editaci, takže jsem vaší editaci pravděpodobně "přebil" a pro sebe ji tak zneviditelnil). Prošel jsem celou nápovědu, abych našel, jak se to má dělat, a nenašel jsem k tomu vůbec nic. Přišel jsem na nějaký způsob, který bude odpovídat zdejším dílům, která jsem si prošel, a zároveň bude odpovídat originálu, tak nějak nechápu, co je špatně a rád bych poprosil o vysvětlení. Nevím, jestli je psát o zničeném formátu, typografii a o odmazání citace zdroje mimo, ale když to někdo odůvodní, nejsem nijak nepřístupný k tomu to pochopit. Brát ale citaci zroje jako sbírku (rušivých) externích odkazů, to je na mě trochu silný odvar. Ty omalovánky nebo sken originálu taky nějak nechápu - originální typografie je ČÁST PRVNÍ, nikoliv Část první, a s omalovánkami to nemá nic společného. A ještě si dovolím přidat jeden problém - kvůli přesunům stránek na vsunuté vznikl problém, že musel být založen nový seznam Část první a Část druhá, přitom je zcela duplicitní základní stránce. To je dobré na co? Proč to nemohlo zůstat bez vsunutí na formátu ČÁST PRVNÍ: I., který fungoval dobře a nevyžadoval zcela zbytečné dvě stránky navíc? --Palu (diskuse) 6. 4. 2016, 17:03 (UTC)

Veškeré moje úpravy měly za cíl dát textu této knihy stejnou formu jako u stovek dalších, které jsme za deset let fungování Wikizdrojů shromáždili. Nic není rozbité a nic se neztratilo, vše je zde na obvyklém místě (například názvy v navigaci a infoboxu) – ale možná jste jen vycházel z jiné stránky, která zvyklosti Wikizdrojů nedodržovala (a zatím zůstávala přehlédnuta), to vám nikdo nevyčítá. Že se zde nesnažíme co nejvěrněji napodobovat sken (někdy i jen jednoho z více vydání konkrétního díla), už vám napsal kolega. S tím souvisí to, že je nevhodné pojmenovávat části verzálkami, když je tak vysázel sazeč v jedné konkrétní tiskárně (co třeba POVÍDÁNÍ O PEJSKOVI A KOČIĆCE – to vám nepřijde nesmyslné zakládat na názvu s verzálkami? přitom takto to je jak na titulce, tak v tiráži). Citát v úvodu díla je motto a je úplně jedno, jestli je v jednom vydání na střed a v jiném vpravo, prostě to zde máme zobrazováno vpravo všude, protože je to nejčastější umístění tam, kde není na samostatné stránce. Knih s víceúrovňovou strukturou tady několik je a nikomu dosud nevadilo, že je to v navigaci mezi kapitolami zobrazeno tak, současná šablona to (IMO) jinak neumožňuje – naopak vaše řešení s dvojtečkou je úplně mimo zaběhnutý systém (pokud bych měl použít váš styl argumentace, tak originálu přece neodpovídá, že se druhá kapitola jmenuje „ČÁST PRVNÍ: II.“). A že zde vznikly dvě stránky s částí obsahu – ničemu a nikomu to zatím nevadilo (a zrovna vám, který se tak často oháníte rčením „wiki… není z papíru“, by to vadit nemělo), umožňuje to i navigaci po dílech (svazcích, částech, hlavách, ať je autor nazval jakkoliv) a představte si, že v 19. století nemálo obsáhlejších knih vycházelo postupně po sešitech či svazcích, takže někdy i ty svazky měly svůj vlastní obsah.

Na sepsání podrobější nápovědy asi zatím nikdo neměl čas. Jednoduše se tu věnujeme v první řadě rozšiřování sbírky starých děl a jiných volně dostupných dokumentů a měli jsme tu zatím štěstí na inteligentní přispěvatele, kteří se většinou učili tak, že se podívali, jak vypadá dílo vložené někým zkušenějším a jaké případné úpravy ten někdo zkušenější na jím založených stránkách udělal. --Milda (diskuse) 6. 4. 2016, 21:39 (UTC)

Duplicitu jsem odstranil a podle mě to, že jste jí neupravil sám dle vámi odkazovaného díla, ukazuje, že tady ani tak nejde o nějaký standard jako o to, že vám se to tak zdálo subjektivně lepší. U těch verzálek mě to nenapadlo a uznávám, že máte pravdu, asi nešlo o nějaký významný záměr autora. Naopak u toho motta mi přijde neodůvodněné a hlavně nevhodné měnit zarovnání oproti originálu. Tuto část považuji za součást vlastního textu díla, oproti třeba nadpisům. Mimochodem ty nadpisy tam klidně taky mohly zůstat, ten malinký nadpis v navigační liště proporcionálně neodpovídá originálu a úplně tak odebírá z knihy atmosféru. Nicméně věc mám už za vyřešenou, ale skutečně by bylo o mnoho lepší, kdybyste nováčky zaučoval návodně, nikoliv tím, že jim všechno bez vysvětlení překopete a vysvětlujete to až na dotaz. A pokud vás to "neba", tak by bylo skutečně lepší sepsat nějaký dobrý návod. Pokud vám tedy nevyhovuje stav, kdy to tu vkládáte s pár lidmi a žádnou pomoc nepotřebujete. To ale pochybuji, vzhledem k tomu, kolik existuje volných českých děl. --Palu (diskuse) 6. 4. 2016, 23:14 (UTC)

Mimochodem, s tím rozdělením na další podstránky by bylo daleko, daleko, daleko, daleko a ještě jednou daleko elegantnější řešení trošku vyladit tu navigační lištu nahoře, aby umožňovala odkazovat přes dvě úrovně, místo aby se úplně zbytečně kouskoval jakkoliv obsah knihy. To je patrně totiž jediný důvod, proč se tak děje, a žádný pozitivní důsledek než zfunkčnění té navigační lišty v tom neshledávám (já šel cestou omezení úrovní, ale to bylo špatně; tak by se mělo jít cestou naučení šablon více úrovní). --Palu (diskuse) 6. 4. 2016, 23:18 (UTC)

A koneckonců i tu šablonu na motta bychom mohli naučit zarovnávat do středu, když je to potřeba, myslím, že by se tím nic závažného špatného nestalo. --Palu (diskuse) 6. 4. 2016, 23:23 (UTC)

Odkazy na autory děl

Zdravím Vás. Proč odstraňujete odkazy na autory děl (viz. https://cs.wikisource.org/w/index.php?title=Autor:Bo%C5%BEena_N%C4%9Bmcov%C3%A1&diff=123295&oldid=108589) a k tomu ještě některé? Skim (diskuse) 26. 4. 2016, 18:40 (UTC)

Zdravím taky. Kvůli přehlednosti, jeden odkaz vedle druhého dělá seznam značně nepřehledným, a to tím víc, čím víc děl v té sekci je. Souvislost autora s autorem, o němž dílo je, je vzdálenější než souvislost autora s jeho dílem i autora s dílem o něm. Z díla, které již ve Wikizdrojích je dostupné, se dá snadno dostat na stránku autora, v ostatních případech je to jen otázka času. Odkaz na Františka Bílého jsem ponechal, protože tam je přímo citace, jejíž je autorem. Konzistentně s dalšími autorskými stránkami, obzvlášť pokud obsahují větší počet děl o autorovi (Palacký, Vrchlický, Mácha, Hus). --Milda (diskuse) 26. 4. 2016, 20:33 (UTC)

Ok, toho jsem si taky všiml, že to není někdy úplně přehledné. Vzhledem k tomu, že jeden ze základních principů wiki je odkazování, tak bych to nemazal a spíše zkusil přijít na způsob jak to rozlišit. Já osobně bych to řešil šablonou, kde se potom dá globálně změnit nastavení. To rozlišení mě zatím napadlo buď menší písmo, jako u „Online“ odkazů, nebo za tím jménem dát nějaký výrazný oddělovač např. „‣“. Co vy na to? Skim (diskuse) 29. 4. 2016, 08:38 (UTC)

„Ležaté S“ v Unicodu

… existuje, ale v poněkud exotických abecedách (tudíž může být problém s podporou na čtenářově počítači):

• ഗ: ഗ
• ᩉ: ᩉ
• տ: տ (méně exotické, ale také méně přesné…)
• nebo se dá použít nastylovaná verze:<span style="display:inline-block;transform:rotate(270deg);">S</span>: S

--Shlomo (diskuse) 27. 4. 2016, 11:04 (UTC)

Kontrarevolucionářsky

Dobrý den, nevím, jak často to tady čtete, ale zkusím to: Nepodpořil byste kolegu?. Blíží se konec lhůty a Vy rozhodně dosud hlasovací právo máte. A pravděpodobně i názor (či afinitu). Děkuji, Pyprilescu P.S. A kdybyste zase někdy chtěl přispět obsahem u nás na slovníku... :-)

Karel Prokop

Ahoj, v Ruka dělnická, Mému dítěti a Otci je třeba upřesnit Karla Prokopa. Díky.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 24. 9. 2016, 18:17 (UTC)