Lumír
Beletristický týdeník Lumír založil v roce 1851 Ferdinand Břetislav Mikovec. Snažil se povznést českou literaturu na světovou úroveň, a to publikováním překladů i původní tvorby inspirované zahraničními vzory. Později se kolem tohoto časopisu soustředila básnická skupina Lumírovci.
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Lumír |
Autor: | různí |
Zdroj: | http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=Lumir |
Licence: | PD old 70 |
Dílo ve Wikipedii: Lumír (časopis) | |
F.B. Mikovec v prvním čísle (vyšlo 6. února 1851) na str. 24 uvádí:
»Časopis ten vycházeti bude jednou za týden po půl druhém archu v oktávovém formátě. „Lumír“ obsahovati bude belletristiku v nejrozsáhlejším smyslu a sice: novelly, povídky a pověsti (dílem původní, dílem přeložené z francouzského, anglického, vlašského, ruského, polského, maďarského, dánského a t. d.) - básně - životopisy slavných Slovanů, zvláště Čechů a Moravanů - cestopisy - články archeologické, historické, umělecké a národopisné. Feuilleton rozdělí se na čtvero hlavních částí: v literární, divadelní, uměleckou a hudební část. V každém čísle následovati bude pikantní „Směs“. Nejvýtečnější spisovatelé jali se toto podniknutí v okolnostech našich zajisté veledůležité podporovati hojnými příspěvky.«
Literární texty z Lumíra převzaté do Wikizdrojů
editovatI. ročník
editovatČíslo 1. (6. února 1851)
Číslo 2. (13. února 1851)
Číslo 3. (20. února 1851)
Číslo 6. (13. března 1851)
- Farys (Adam Mickiewicz, překlad František Bronislav Kořínek)
VII. ročník
editovatČíslo 38. (17. září 1857)
- P. T. urozenému a veleváženému Pánu, panu Vácslavovi Hankovi jeho ctitelové Vídenští k čtyřicetileté památce nalezení rukopisu Kralovédvorského (Vincenc Furch)
Číslo 40. (1. října 1857)
Číslo 41. (8. října 1857)
Další texty
editovat- Plné znění prvních 26 čísel časopisu Lumír (do 31. července 1851) na Google Books
- Digitalizovaný archiv na webu Ústavu pro českou literaturu AV ČR