Otevřít hlavní menu

Slezské báje a pověsti národní/Červený mužík

Údaje o textu
Titulek: Červený mužík
Podtitulek: (z Petřvaldu)
Autor: Karel Jaromír Bukovanský
Zdroj: BUKOVANSKÝ, Karel Jaromír: Slezské báje a pověsti národní. Mor. Ostrava: vlastním nákladem, 1877. s. 28–29.
Licence: PD old 70
Související: Červený mužík – převyprávěno Františkem Slámou v Slezských pohádkách a pověstech (1893)

V zámku Polsko-Ostravském viděti dosud otvor, jenž vede do hlubokého sklepa pod zámkem se nacházejícího. Tam vídán byl za starodávna ob čas malý, v červený plášť oděný mužík, jehož lid vůbec „červený mužík“ jmenoval.

Jedenkráte šlo několik chlapcův ze školy okolo otvoru, a tu viděli sem tam mnoho zlatých plíškův po zemi rozházených. Byliť prý to samé dukáty. I chtěli si jich nasbírati, ale tu vyskočil z otvoru červený mužík a odehnal je; to stalo se jim vícekráte. I rozhněvali se chlapci nad jednáním mužíkovým a umluvili se, že ho zahnati a plíšky posbírati musí. Avšak nebylo tomu tak. Jakmile se červený mužík jen ukázal, rozutíkali se na vše strany. Když opět jednou mužíka dráždili na plíšky si vyjdouce, ale ničeho dostati nemohli, strhl rozpustilý kluk soudruhu svému čepici s hlavy a vhodil ji do otvoru. S pláčem obcházel tento nyní otvor a prosil o čepici. Tu najednou hodil mužík čepici chlapcovi zpět, ale byla plná dukátův. Žalost obrátila se v radost. Čerstvým krokem ubíral se chlapce k chudým rodičům svým, kteříž se nad penězi zhrozili.

Vida jiný chlapec, že soudruh jeho bohatě obdařen byl, vhodil též do otvoru svou čepici, maje za to, že též peníze obdrží. Dlouho nečekal. Mužík hodil též tuto zpět, avšak ne s penězi, nýbrž na kousky roztrhanou. S pláčem ubíral se nyní rozpusta domů a byl za svou nezbednost ještě od rodičův potrestán.