Slezské pohádky a pověsti/Červený mužík

Slezské pohádky a pověsti František Sláma
Zakletý kohout	Červený mužík	Poklad na Kičerce

Údaje o textu
Titulek:	Červený mužík
Autor:	František Sláma dle Bukovanského
Zdroj:	SLÁMA, František: Slezské pohádky a pověsti. Opava: Slezská Kronika, 1893. s. 27–28. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Související:	Červený mužík – původní verze v Bukovanského Slezských bájích a pověstech národních (1877)

V zámku polsko-ostravském dosud viděti jest otvor, který vede do hlubokého sklepa pod zámkem.

V tomto otvoru vidívali lidé za starodávna malého mužíka. Tento mužík byl v červený plášť oděn, pročež se mu říkalo „červený mužík“.

Jedenkráte šlo několik chlapců ze školy a jdouce okolo onoho otvoru, uviděli mnoho plíšků zlatých po zemi rozházených. Byly prý to samé dukáty.

Chlapci chtěli si je nasbírati a radovali se velice, co domů přinesou. Tu náhle vyskočil z otvoru červený mužík a odehnal je. Měli po radosti.

Jednou chlapci domluvili se, že nedají se odehnati, ale že mužíka odeženou a dukáty sesbírají. Dodávali si odvahy a vypravovali si, jak se do mužíka pustí, že musí utéci. I přišli k otvoru a mužíka tam nebylo. Sehnuli se a počali sbírat. Ale už tu byl mužík a sotva ho chlapci spatřili, dali se před ním zas na útěk.

Jednou zas šli chlapci ze školy a dováděli. Jeden rozpusta stáhl druhému čepici s hlavy, hodil ji do otvoru a směje se utekl.

Ubohý chlapec bez čepice obcházel dlouho kol otvoru, plakal a žalostně prosil mužíka o čepici. Mužík červený se však neobjevil, ale náhle vyletěla z otvoru čepice, a hle! Byla plná dukátů.

Rozpusta tímto příkladem naladěn, přiblížil se k otvoru a hodil tam svou čepici, domnívaje se, že mu ji červený mužík též dukáty naplněnou nazpět vyhodí. Ale přepočítal se. Čepice vyletěla nazpět, ale bez dukátů a celá potrhaná. Rozpusta s nářkem běžel domů a přinesa domů roztrhanou čepici, byl ještě od rodičů bit.