Slezské báje a pověsti národní/Železný muž

Slezské báje a pověsti národní Karel Jaromír Bukovanský
Podzemní duchové	Železný muž	Červený mužík

Údaje o textu
Titulek:	Železný muž
Podtitulek:	(z Petřvaldu)
Autor:	Karel Jaromír Bukovanský
Zdroj:	BUKOVANSKÝ, Karel Jaromír: Slezské báje a pověsti národní. Mor. Ostrava: vlastním nákladem, 1877. s. 27–28. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Před dávnými roky bydlel v zámku Polsko-Ostravském stařičký správce, muž to velmi dobrosrdečný a mírný. Každý ho ctil a miloval. K tomuto správci přišla jedenkráte jeho příbuzná, žena to primátora obce Heřmanské, na návštěvu. Byloť to na „Veliký pátek“. I vzpoměl si správce, že právě na Veliký pátek viděti možno veliké poklady, které jsou v hlubokém sklepě pod zámkem uloženy. Poklady tyto viděti bylo toliko na den sv. Jana Křtitele, na neděli květnou, na Veliký pátek a o štědrém večeru.

Správce vybídnul selku, která si zatím na lavici u kamen byla sedla, aby s ním šla, že jí ukáže veliké poklady, jež jsou ve sklepě zámeckém nahromaděny. Šla. Když otevřel železné dvéře ode sklepa, spatřila s ustrnutím selka železného muže za dveřmi na stráži státi, an drží v pravici velkou hůl. I zdráhala se vejíti. Aby ji ale správce přesvědčil, že ve sklepě jistě poklad uložen jest, vešel tam a vzal z každé bečky několik penízův. Přinesl prý peněz sedmero druhův. Bylyť zlaté i stříbrné a tak se třpytily, že selka na ně ani dobře podívati se nemohla.

„Na peníze,“ pravil správce, „i na jiné zde uložené poklady může každý člověk se podívati; ale běda tomu, kdo by si chtěl něco podržeti, byť to jen jediný penízek byl. Onen muž železný, jehož za dveřmi vidíte, by mu lebku roztříštil.“

A položiv peníze opět na místo, vyšel ven a dvéře na veliký zámek uzavřel.