Poesie sociální/Rusalky
Poesie sociální | ||
Mrtvé město | Rusalky | Podruh |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Rusalky |
Autor: | Rudolf Illový |
Zdroj: | Poesie sociální Online na Internet Archive |
Vydáno: | In: Poesie sociální. Praha, 1902. Tiskové družstvo českoslovanské strany sociálně demokratické (časopis »Zář«). s. 216–217. |
Licence: | PD old 70 |
Ke zveřejnění vybral Antonín Macek |
Zlatovlasé bledé víly
tančí na dně lesklých vod;
zlatovlasé bledé víly
v křišťalném svém zámku kvílí,
rusalek lká smavý rod.
Nad lož z ebenu se sklání,
na měmž mrtev leží jun;
nevzbudí ho ni vil lkání,
nevzbudí ho ni kvil štkání,
nevzbudí ho ni zvuk strun.
Bída zírá z jeho tváří,
z jeho očí zírá bol,
zlomený v nich odboj září,
jenž se s hnusem žití páří,
ubit v třesku kladiv, kol.
Líbají mu jeho líce,
líbají mu čelo, skráň,
hlučnou píseň zpívající
víří kolem něho, kštice
jejich zlaté vlají naň.
»Krásný junu, krásný junu,
k životu se probuď zas,
krásný junu, krásný junu,
procitni v rusalek lůnu,
chystán je ti hodokvas.
Běda ti, ó krutý světe,
mrzký vrahu synů svých,
přijde bouř a tebe smete,
z ruin tvých svět nový vzkvete,
vzroste plémě mužů lvích.«
Zlatovlasé bledé víly
neslaví dnes již svůj hod;
zlatovlasé bledé víly
juna do leknínu skryly,
na hladině jenž čněl vod.