Poesie sociální/Vám, Pyšní…!
Poesie sociální | ||
Vězňové na procházce | Vám, Pyšní…! | Revolty |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Vám, Pyšní…! |
Autor: | Stanislav Kostka Neumann (jako Stanislav K. Neumann) |
Zdroj: | Poesie sociální Online na Internet Archive |
Vydáno: | In: Poesie sociální. Praha, 1902. Tiskové družstvo českoslovanské strany sociálně demokratické (časopis »Zář«). s. 153–154. |
Licence: | PD old 70 |
Ke zveřejnění vybral Antonín Macek |
Vám, duše sbratřené, ať kterýmikoli hoříte léty,
ať kterákoli matka počala kdekoli život Váš řídký
a slavný, jak bozi jej mívali, však stlaný jen hořkými květy,
Vám, Pyšní, na oltář házím svých krvavých květů kytky —
Té sladké, sžíravé vášně, jež obrací světy
a palčivým dechem sžehá na popel úrodný zbytky
dodělávajících věků a stařeckých bohů chrám kletý,
zákonů, konvencí pouta a zpráchnivělých blan svitky…!
Z života lepšího nesem ji na svět… Však nestihnem nikdy dost rychle,
ta staletí, která Čas nezrodil ještě, ty věky v Budoucnu stichlé,
ty etappy, pro něž jsme stvořeni, a vlasti, jejichž jsme syny. —
Ubohou dobou a lidstvem sešlým, v pěstích plamenné meče
po vysokých duhách spějeme, co v bahnech pod námi vleče
vyssátý dav svou prokletou práci a buržoa život svůj líný.