Poesie sociální/Revolty

Poesie sociální
Vám, Pyšní…!	Revolty	Svaté pokušení

Údaje o textu
Titulek:	Revolty
Podtitulek:	(Lublaň v dubnu 1895.)
Autor:	Stanislav Kostka Neumann (jako Stanislav K. Neumann)
Zdroj:	Poesie sociální Online na Internet Archive
Vydáno:	In: Poesie sociální. Praha, 1902. Tiskové družstvo českoslovanské strany sociálně demokratické (časopis »Zář«). s. 154–155.
Licence:	PD old 70
Ke zveřejnění vybral Antonín Macek

Zaťaté pěstě k nebesům. Pláče a nářky. Zvony na poplach znící.
Střeštěné matky s kojenci u prsů. Požáru krvavý pruh…
Vznešená božská příroda! Směšno! Šílený ironist moh’ to jen říci.
Každá vteřina s důkazem chvátá… Kde že v ní bůh?

Urputný despot snad — my tu s ním v bojí — despota s falešnou lící…
Či jen tyran je vznešeným? A juž tak povadl, uslábl lidský duch?
Však jsou ještě šiky na hradbách kultury a mozky myšlénkou hřmící!
A ještě dost odvahy k leptavé práci v železných zákonů kruh!

Byť slupka pozemská kypěla v záchvatech vzteku a vzdoru,
byť mračiska hrady své nítila a na pláních tekl puch moru,
květ luhů macešských, rosteme, rosteme přece!

Příroda skety stvořila, my chceme bohy z nich mít
a za svými slunci pyšnými ve bílém nadšení jít
a stanem-li někdy, tož volni jen ve světla mohutné řece…!

(Z knihy: Jsem apoštol nového žití… Praha 1896. Nákl. Moderní Revue.)