Poesie sociální/Slaměný vínek
| Poesie sociální | ||
| Ze „Hřbitovního kvítí“ | Slaměný vínek | Před fortnou milosrdných |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Slaměný vínek |
| Autor: | Jan Neruda |
| Zdroj: | Poesie sociální Online na Internet Archive |
| Vydáno: | In: Poesie sociální. Praha, 1902. Tiskové družstvo českoslovanské strany sociálně demokratické (časopis »Zář«). s. 31–32. |
| Licence: |  PD old 70 |
| Související: | Knihy veršů/Slaměný vínek |
| Ke zveřejnění vybral Antonín Macek | |
Slaměný vínek.[1] editovat
Před mrzutým soudcem děvče stojí,
studem, strachem očí k zemi klopí,
vyhaslé má oči, bledé tváře,
na rtech hřích a v tvářích hříchu stopy.
Soudce pokračuje: »Pověz nyní,
co ta stébla asi znamenají;
skrývala’s je na prsou svých — jisto,
že cos zvláštního ta stébla tají!« —
Děvčeti se náhle oči zrosí —
»»Ovšem, že cos tají — ty můj bože,
dalo mně tři stébla na památku
troje slzami provlhlé lože.
První stéblo, zde to žluté dlouhé,
líhávalo se mnou na otepi,
když umíral v náruči mé slabé
hladem nebohý můj otec slepý.
Druhé rudší, kratší vzato z lože,
na němž bratr u vězení zchřadl;
drahý bratr živil mne i sebe,
měli hlad jsme — a — můj bratr kradl.
Třetí nejkratší a nejbělejší,
jediná to památka mně zbyla
z lože, na němž matka beznadějná
mrtvé jsem své dítě porodila.«« —
- ↑ »Knihy veršů« od Jana Nerudy. Vydání druhé 1873 (I. vyd. 1868.) Nákladem knihkupectví Dr. Grégra a Ferd. Dattla.