Poesie francouzská nové doby/Snění (Sainte-Beuve)

Poesie francouzská nové doby
Přání	Snění (Sainte-Beuve)	Letní noc

Údaje o textu
Titulek:	Snění
Autor:	Charles Augustin Sainte-Beuve
Původní titulek:	Rêverie
Zdroj:	Poesie francouzská nové doby. Překlad Jaroslav Vrchlický. Praha : Ed. Grégr, 1877. s. 277–278. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jaroslav Vrchlický
Licence překlad:	PD old 70

Je večer: luna mlčenlivá
na nebes trůn se vznesla tiše,
hvězd stále víc, čím hloub se stmívá;
jak jezero bez hnutí dívá
se nebe v duši moji s výše.

V myšlenky vlnách, ve jezeru,
kde samý zlatý písek hraje,
mým očím nebes klenba v šeru
se maluje ve barev steru
a ve odstínech měkkých taje.

Ten obraz velký, zbožňovaný
jsem nechal klidně v duši svítit,
však brzy větší touhou hnaný
jsa děcko, básník rozervaný,
jsem ruku ztáh, bych moh’ jej chytit.

Leč klenba nebes náhle šedá,
svit bílý zmizel, lesk tak jasný,
mé rozechvěné duši běda
se zahalila luna bledá,
svůj azur ztratil obraz krásný.

Ó nehal tvář svou, luno bílá,
svých dětských vzdávám se již přání,
v mé duši, jež se utišila,
jak zrcadlo se objevila
zas nebes tvář ve zářném plání.

Mám chytati ten obraz zase
a čistou vlnu zakaliti?
Ne, nad břeh skloněn v pozdním čase
chci v bezemračné noci kráse
jen sníti a vždy věčné sníti.