Poesie francouzská nové doby/Serenady
| Poesie francouzská nové doby | ||
| Spleen leta | Serenady | Po lázni |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Serenady |
| Autor: | Catulle Mendès |
| Zdroj: | Poesie francouzská nové doby. Překlad Jaroslav Vrchlický. Praha : Ed. Grégr, 1877. s. 222–223. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
| Překlad: | Jaroslav Vrchlický |
| Licence překlad: | PD old 70 |
I.
editovatSvit jitra smál se. Já tu slyšel,
jak řeklas: „pojď“ a hned jsem přišel.
Za chvíli řeklas: „zpívej hochu,“
já pěl tvou něhu trpkou trochu.
A letní noci stín když vzrůstal,
tys řekla: „jdi“ — já ale zůstal.
II.
editovatTvé srdce zlato, já to vím,
v něm čistota a věrnost pučí,
však naděj, jíž se opájím,
mne pochybností stále mučí.
Jak často zřel jsem zamyšlený,
když večer tměl se víc a víc,
své sny ve větru rozptýleny
jak peří bílých holubic.
III.
editovatBez lesku měsíci můj vnadily
s kreolky něhou ale chladný,
sám v nekonečnu oblohy
tak bolestné sníš ubohý!
Cos z vodotrysků — hudba tichá,
jak tony fléten zdálky dýchá
v šer nočních nebes do stínů
svou vůni smutek leknínů.