Poesie francouzská nové doby/Růže
Poesie francouzská nové doby | ||
Píseň (Hugo 2) | Růže | Večer na moři |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Růže |
Autor: | Victor Hugo |
Zdroj: | Poesie francouzská nové doby. Překlad Jaroslav Vrchlický. Praha : Ed. Grégr, 1877. s. 157–158. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | Jaroslav Vrchlický |
Licence překlad: | PD old 70 |
Ó často nad zemí se duch můj hrůzou chvěje!
tu verš můj jícnem jest, jímž bezdný kráter zeje,
jak bouře zuřivá
se vzpírá do stromů, to bouří ve mně, v plamen
mé srdce vznítí se a co je ve mně kámen,
se v lavu rozplývá.
Za každým zákonem zde voják musí státi,
ať soudce nebo kněz, vše lže, neb bude lháti,
ó bída, zoufání!
a dogma pije krev a oltář žehná hříchu
a pravda popelka se tají s bázní v tichu
nach studu na skráni.
Zář králů pochmurná oblévá naše hlavy,
chrám plný pekla jest a leskem naší slávy
hle, tmí se obloha,
a duše lodí jest, jež letí mezi skály,
a církve v soumraku jen hmatajíce braly
démona za boha.
Ó kdo mi propůjčí slov z železa a žuly!
ó já bych roztrhal ty zákony, ty buly,
ty bible, korany
a děsným katastrof já vykřiknul bych jekem
a v sloky písně své bych sofisty chyt vztekem
a v spáry tyrany!
Tak blednu, chvěju se, vztek ve mně vře a hýří
a černých orlů roj mé duše nebem víří,
v němž zuří plameny,
v mém srdci Litice již stává, hrozí světu…
tak! všady vládne zlo! V tom spatřím růži v květu
a hned jsem ztišený.