Poesie francouzská nové doby/Noční triolety

Poesie francouzská nové doby
Matutina	Noční triolety	Moře (Silvestre)

Údaje o textu
Titulek:	Noční triolety
Autor:	Armand Silvestre
Zdroj:	Poesie francouzská nové doby. Překlad Jaroslav Vrchlický. Praha : Ed. Grégr, 1877. s. 288–289. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jaroslav Vrchlický
Licence překlad:	PD old 70

Venuše spustila juž řetěz jisker s šije,
zlatými hvězdami jenž nebe naplnil,
na děvčat plné rty polibky sladké sije.
Venuše spustila juž řetěz jisker s šije,
a v srdci spících děv se oheň rozvlnil.
— Ty nevíš, Vestálko, ký oheň krb tvůj kryje!
Venuše spustila juž řetěz jisker s šije.

Venuše spustila své vlasy v chumáč stkané,
ty stínů lavinou se v azur čistý pění.
— Tvá bílá ramena, rci, jaké jímá chvění?
Venuše spustila své vlasy v chumáč stkané.
— Proud zlata s šije tvé se v lůno valí v snění
a lůzným teplem jsou tvé boky zulíbané.
Venuše spustila své vlasy v chumáč stkané.

Venuše spustila svůj pás pln sladké vůně
a vánku půlnočních roj vábný z něho vzlét
a kroužil vzduchem, až pád k zemi, která stůně.
Venuše spustila svůj pás pln sladké vůně,
jenž v pouta svá tě jal, tvých kroků stíhá sled,
ó dítě zbuď se juž, pojď smutek svůj lkát luně.
Venuše spustila svůj pás pln sladké vůně.