Poesie francouzská nové doby/Hrdličky

Údaje o textu
Titulek: Hrdličky
Autor: Théodore de Banville
Původní titulek: Les Tourterelles
Zdroj: Poesie francouzská nové doby. Překlad Jaroslav Vrchlický. Praha : Ed. Grégr, 1877. s. 26–27.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Jaroslav Vrchlický
Licence překlad: PD old 70

Co zatím příroda se k svátku ustrojila,
na loži v neladu bez cíle ona snila;
na zlato, damašek své světlo slunce hází
a leta sladký vzduch, jenž zaplašuje mrazy,
pln vůně růžové a barvy, jak sem vlét’,
v ráz všemu dokola vdech nový život hned,
a v ohni křišťál vzplál a víno v purpuru.
Tu jak dvě labutě z vln spících azurů,
dvě sestry lilie, jež krása jejich chrání,
dvé bílých hrdliček se tichým letem sklání,
sem modrou oblohou, tvé okno zahlédly
a zobkující se na římsu usedly,
a křídla zvedaly bez konce — sladké chvíle!

A ona upnouc zrak na hrdličky ty bílé,
— co z listů zelených a bujícího mechu
se tisíc vznášelo kol hořkých, vonných dechů —
svou duši pustila, již letní vánky spily,
ve lásky modrou říš, kam sny jí zabloudily.
Ó rci mi, dítě mé, co bez ní dělal’s v dáli,
co zatím po šiji a luzných zádech vlály
jí těžké vrkoče na zdař bůh létající.
V dlouhé vrb aleji, cos dělal sám a snící?
Co vyzradily as, ó plaché dítě snivé,
ti vánky podletí, tak plné něhy živé?