Ottův slovník naučný/Společnost

Ottův slovník naučný
Společník	Společnost	Společný

Údaje o textu
Titulek:	Společnost
Autor:	Ferdinand Heller mladší, Alfons Jaromír Žák
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýtřetí díl. Praha : J. Otto, 1905. s. 890–893. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Obchodní společnost

Společnost v právním smysle jest dobrovolné spojení dvou neb více lidí za účelem snazšího dosahování určitého hospodářského cíle společnou prací neb společným jměním neb obojím zároveň. Podle vytknutého dle a podle volených prostředků, jakož i podle rozsahu, v jakém společná činnost má býti vyvíjena nebo jmění s-i neb jednotlivých společníků zavazeno, rozeznávatí dlužno předem s. či společenství podle občanského zákona, a s-i podle obchodního zákona, t. zv. s-i obchodní, k nimž přičísti lze i společenstva.

1. Společenství podle občanského zákona povstane smlouvou dvou neb více osob, kterou se tyto zavazují spojiti k dosažení společného zisku buď své práce nebo své jmění. Smlouvou touto také se řídí, kolik ze svého jmění společníci chtějí věnovati společnému účelu; mohou věnovati buď určité věci, jako zboží a pod., neb určitou summu peněz, neb celý druh věci, na př. všechno zboží, všechny pozemky atd., neb konečně celé své jmění přítomné i budoucí. V posledním případě vzniká společenství všeobecné (generální), v ostatních pak případech společenství částečné (partiální). Smlouva může učiněna býti buď ústné nebo písemně. Při společenství vztahujícím se na veškeré jmění musí však zřízen býti písemný inventář, jinak jest smlouva neplatná. To, co společníci ze svého jmění ke společnému účelu věnovali, jest společným jměním, jest jejich spoluvlastnictvím, a mají ve příčině té platnost předpisy o spoluvlastnictví. Práva a povinnosti společníků v příčině vedení společné záležitosti, placení příspěvků atd., řídí se přesně podle smlouvy. Zisk rozděluje se mezi společníky podle poměru jejich podílů na společném jmění. Věnoval-li některý společník také svoji práci nebo jen práci, určuje se jeho podíl na zisku buď předem společenskou smlouvou, nebo později dohodou všech, a nebylo-li nic předem smluveno a shoda nedosažena, určí podíl ten soud. Zisk rozdílí se obyčejně po provedení a skončení společného podniku, a tehdy teprve členové, jimž správa svěřena byla, jsou povinni složiti účty. Jestliže však provozování podniku trvá několik let a zároveň každoročně se má dosíci jistého čistého zisku, společníci mohou žádati složení účtův a rozdělení zisku každoročně.

Poměr s-i oproti třetím osobám jest tento. S. zavazuje se oproti nečlenům pouze se svolením všech členů neb jejich plnomocniků. O své újmě žádný společník nemůže s. zavázati. Za platný závazek ručí pak každý společník podle poměru svého vkladu; vyjímaje případy, kde šlo by o obchod, kdež pak nastává ručení solidární. Ovšem neručí společnici v žádném případě jenom svým vkladem, nýbrž celým jměním. Pouze vkladem ručí jenom t. zv. tajní (tiší) společníci, kteří do určitého podniku vloží pouze určitý vklad, účastníce se tak pouze případného zisku, ale nikoliv práv a povinností členů ostatních.

Společenství zrušuje se buď samo sebou, neb vůlí společníků. Samo sebou se zruší, když podnik byl vykonán neb nedá se dále provozovati, když společné jmění zaniklo neb doba, na kterou společenství bylo smluveno, prošla, a smrti jednoho ze společníků, když celá s. skládala se pouze ze dvou osob. Srovnalou vůlí všech společníků může se s. zrušiti kdykoliv. Vedle toho může se zrušiti s. výpovědí jednoho ze společníků, když s. nebyla ujednána na jistou dobu, určenou buď výslovně nebo povahou podniku. Vyloučen může býti společník, když neplní smluvních povinností nebo pozbude svéprávnosti nebo správy svého jmění.

2. S-i podle obchodního zákona jsou ty, které se ustavují za účelem uzavírání nebo provozováni obchodů. Podstatný rozdíl mezi oběma druhy záleží hlavně v tom, že s. obchodní jest samostatným právním subjektem, který má své jmění, sám nabývá práv a podstupuje závazky, čehož při s-i podle obč. zákona není. Společným znakem všech s-í obchodních jest, že více osob přejímá ručení za závazky a dluhy s-i, kteréžto ručení může býti buď obmezené neb neobmezené, přímé neb nepřímé, primární neb subsidiární, dále že jest tu určité jmění, které spravuje se odděleně od soukromého jmění společníků a které jest výlučně předmětem exekuce jen za pohledávky věřitelů s-i. Rozdíl mezi jednotlivými druhy jejich záleží v podstatě v ručení společníků za dluhy s-i: ručí-li společníci pouze svými vklady neb nad to určitými obnosy, jest s. s ručením obmezeným; ručí-li však společníci osobně i celým soukromým jměním, jest s. s ručením neobmezeným. Nalézají-li se ve s-i společníci druhu obojího, jest tu forma smíšená. Jednotlivé druhy sbchodních s-i jsou: akciová neb akcijní s. (v. t.), kommanditní s. (v. t.) a kommanditní s. na akcie, veřejná s. a tichá s.; k nim přidružují se výrobní a hospodářská společenstva (v. t.). Veřejná s. je ta, ve které všichni společníci ručí všem věřitelům s-i celým svým soukromým jměním bezprostředně a primárně, osobně a solidárně. S. ta zakládá se smlouvou ať písemní, ať ústní. Zřízení její zapsáno musí býti do obch. rejstříku obch. soudu, v němž má své sídlo, a i tam, kde má jen odštěpné závody. Oznámením tím, které všemi společníky musí býti podepsáno, musí sděleno býti za účelem doslovného zápisu v rejstřík, kolik společníků jest, jejich plná jména, zaměstnání a bydliště, jaká jest firma s-i a kde s. má své sídlo, dále kdy s. v život vešla, a konečně kteří společníci jsou oprávněni s. zastupovati a jak. Změna v těchto směrech později nastalá musí rovněž býti oznámena soudu a zapsána do rejstříku. Vnitřní poměry veřejné s-i upravují se společenskou smlouvou, ve které se stanoví, jakým vkladem každý ze společníků má přispěti, jaká má každý z nich práva a povinnosti, kdo má podnik spravovati atd. Pokud ve smlouvě v tom neb onom směru nebylo nic výslovně ustanoveno, platí podpůrně předpisy obchodního zákona. Podle těchto jest každý společník povinen smluvený vklad v čas složiti, aniž však má povinnost jej při obchodních ztrátách zvyšovati. V zájmu s-i má každý ze společníků jednati tak obezřele, jak by jednal ve svém zájmu vlastním. Žádný ze společníků nesmí bez svolení ostatních provozovati tytéž obchody, co s. sama, ani na své ani na cizí jméno, a nesmí býti členem jiné s-i téhož druhu, jinak mohlo by tím přivozeno býti i zrušení s-i. Rovněž nesmí žádný z nich bez svolení ostatních přijmouti nového společníka, neb své členství odstoupiti jinému. Správu společného podniku obstarávají buď všichni společníci aneb jen ti, jimž správa byla společenskou smlouvou svěřena. Ti pak obstarávati ji mohou buď společně neb každý zvlášt, avšak s právem zápovědi se strany každého společníka správu vedoucího. Usnesení všech společníků, i když správa svěřena jen některým z nich, jest třeba, když mají býti uzavírány obchody druhu jiného, než na které s. jest zřízena, a dále ke zřízení prokury. Ti ze společníků, kteří správu nemají, mají právo dozorčí a dohlédací. Účtování provádí se na konci každého roku. Každému ze společníků připíší se z jeho původního, zvětšeného neb zmenšeného vkladu 4% úroky k dobru, které jeho podíl zvětšují. Pokud tyto nejsou kryty, není čistého zisku. Pak vypočte se čistý zisk, nebo ztráta, které buď rozmnožují nebo zmenšují jednotlivé vklady, což děje se podle hlav. Každý ze společníků má však právo žádati, aby mu úroky a podíl na zisku byly vydány. Právní poměr s-i na venek, t. j. oproti jiným osobám jest tento. S. jest právní osoba, která pod svou firmou nabývá práv a podstupuje závazky jako fysická osoba, a vstupuje v život již tím okamžikem, kdy počala provozovati obchody. Za dluhy její ručí všichni společnici, jak již uvedeno, celým svým jměním solidárně a to i ti, kdo přistoupili později. Každý ze společníků, který ze správy není vyloučen, má neobmezenou a neobmezitelnou plnou moc s. zavazovati, pro ni nabývati a ji i před soudem zastupovati. Jmění s-i ručí pouze věřitelům jejím, nikoliv též soukromým věřitelům jednotlivých společníků; ti mohou exekuci vésti pouze na úrok ze vkladův a na podíl na zisku, který jednotlivým společníkům připadá. Naproti tomu věřitelé s-i mohou podle rozsudku proti s-i dobytého vésti exekuci ihned také na jmění všech společníků; jest tedy ručení těchto primární. S. se zrušuje buď sama sebou neb vůli společníků. Zrušení samo sebou nastane vyhlášením konkursu na jej i neb některého společníka jmění, smrtí neb ztrátou svéprávnosti společníka, a uplynutím doby, na kterou byla založena. Vůli společníků se zrušuje buď vzájemnou dohodou všech neb výpovědí a vystoupením jednoho z nich, ve kterémžto případě však ostatní mohou se usnésti, že s. má trvati dále. Vedle toho možno společníka usnesením ostatních ze s-i vyloučiti pro zanedbávání povinností, nepoctivost, trvalou nemoc a zneužíváni firmy neb jmění s-i k soukromým účelům. Zrušení s-i a změny ve členstvu musí býti zaneseny do obch. rejstříku. Vystoupí-li společník, neb byl-li vyloučen, provede se rozluka jmění, a sice obdrží společník takový pouze cenu svého vkladu. Za zrušeni s-ti může žádati i soukromý věřitel některého ze společníků, když exekuce na soukromé jmění společníka zůstala bezvýslednou a věřitel vymohl si zabavení podílu, který při zrušeni s-i měl by připadnouti onomu společníku. Věřitel musí tu dáti výpověď. Po zrušení s-i, vyjímaje případ konkursu, provede se likvidace její. O tom, kdo má likvidaci provésti, rozhoduje buď společenská smlouva, neb jednohlasné usnesení všech společníků, neb k návrhu některého ze společníků soud. Mohou ji provésti všichni společníci, neb jen někteří z nich neb osoby třetí. Vždy však ustanovení jich musí zapsáno býti do obch. rejstříku. Úkol likvidátorů jest, skončiti všechny běžné záležitosti, splniti všechny závazky s-i, dobýti pohledávek a zpeněžiti celé jmění a rozděliti je mezi společníky. Za účelem provedení tohoto úkolu likvidátoři mají plnou moc oproti třetím osobám neobmezitelnou, avšak při obstarávání jednotlivých záležitostí jsou povinni říditi se jednohlasným usnesením všech společníků. I po zrušení s-i trvá ručení společníků za dluhy s-i dále. Avšak žaloby z nároků proti s-i promlčují se proti jednotlivým společníkům v 5 letech ode dne, kdy zrušení s-i bylo zaneseno do rejstříku, a byla-li pohledávka splatná teprve později, ode dne splatnosti. Proti vystouplým neb vyloučeným společníkům počíná promlčení běžeti ode dne zapitu jejich výluky ze s-i do rejstříku, i když s. sama dále trvá.

Tichá s. liší se ode všech obchodních s-í podstatně a zásadně, jsouc pouze s-í na zisk a ztrátu bez společenského jmění a společného ručení a nejevíc žádných účinků na venek oproti osobám třetím. Povstane neformální úmluvou, podle které tichý společník účastní se pouze zisku nebo ztráty určitého stávajícího podniku obchodního a to tím, že odevzdá obchodníkovi smluvenou summu do jeho závodu. Summa ta stane se vlastnictvím obchodníkovým a tichý společník má pouze právo na její vrácení v případech smluvených, neruče ani tímto vkladem za dluhy obchodníkovy. Jen ztrátu, kterou obchodník utrpěl, sdílí s ním tichý společník poměrně. Na venek poměr ten nemá účinků pražádných, neboť kupec, který přijal vklad tichého společníka, zůstává na dále samostatným a jedině oprávněným subjektem právním.

Vedle těchto forem obchodních s-í zavedena byla v Německu forma nová, t. zv. s-i s obmezeným ručením, která jest jaksi střední formou mezi s-í akciovou a společenstvem s ručením obmezeným. S-i ty jsou vesměs a výhradně obchodní. Počet členů není obmezen a vklady členů nemusí býti peněžité, nýbrž mohou jimi býti předměty nejrůznějšího druhu jako polní a hospodářské plodiny, zboží, průmyslové výrobky atd. S-i tyto hodí se ku provozování všech možných podniků živnostenských, ano i k zařízení a provozování podniků všeužitečných, na př. knihoven, zahrad atd. Firma těchto s-í musí obsahovati dodatek „s obmezeným ručením“, a to i tehdy, když někteří členové jsou povinni k doplatkům třebas neobmezeným. Provozovací jejich kapitál jest měnivý a základní jmění má býti udržováno na původní výši. S. sama jest zcela samostatným subjektem právním, který práv nabývá a závazky podstupuje. Orgány jejími jsou valná hromada a správcové. Hlr.

S. (lat. societas [v. t.], fr. societé, compagnie, angl. society, company, něm. Gesellschaft, rus. obščestvo, tovariščestvo, pol. spóleczeństwo, towarzystwo atd.) vedle významu právního značí též souhrn jednotlivců (lidí) organicky a účelně v celek spojených. O s-i (lidské) a jejím životě pojednává sociologie (v. t., str. 585a).

S-i učené viz v čl. Akadémie, zejména: Král. Česká s. nauk viz t., str. 573 sl. – C. k. s. mor.-slezská pro podporování orby, známosti přírody a země viz t., str. 576. – Srbská učená s. (Društvo srbske slovesnosti) viz t., str. 579b – Královská s. (Royal Society) v Londýně a jiné anglické viz t., str. 582a. – Finská s. věd (Societas Scientiarum Fennica) a jiné finské viz t., str. 582a. – Král. saská s. věd v Lipsku a jiné německé viz t., str. 586a. – Král. s. vědecká (Konglia wetenskaps Societaten) v Upsale viz t., str. 588b. – Asijská s. nauk v Bengalu (Asiatic Society of Bengal) viz t., str. 590; srv. též čl. Asijské společnosti a Africké společnosti.

S. vlasteneckých přátel umění viz Akadémie, str. 596b, a Čechy, str. 382b.

S. vlasteneckého Musea v Čechách, od r. 1854 Museum království Českého (v. t.).

S. ku zvelebení hospodářství a svobodného umění v král. Českém, od r. 1789 C. k. vlastensko-hospodářská s., a Ústřední hospodářská s. pro král. České viz Hospodářské spolky.

O něm. s-ech literárních XVII. století viz Německo, str. 123b sl.

S., též tovaryšstvo, spolek, jest officiální název, jejž přijaly též četné kongregace klášterní v církvi kat., jako kdysi řád jesuitů (Societas Jesu). Nejznámější jest u nás S. božského slova, zal. r. 1875 P. Arnoldem Janssenem pro zámořské missie ve Steylu v Hollandsku, schválená v Římě r. 1901, jež má též za Vídní u Mödlingu veliký klášter sv. Gabriela. — S. salvatoriánů zal. r. 1881 v Římě. — S. zbožných dělníků sv. Josefa Calas. a Matky Boží č. Calasanktinů, zal. r. 1889 ve Vídni P. Ant. Schwarzem pro kněží a laiky, působí na 5 místech ve Vídni a v kolleji ve Štýrsku. — S. Mariina, též mariánští bratří, kongregace školská, zal. kanovníkem Vil. Chaminadem v Bordeaux r. 1817, approbovaná v Římě r. 1865, rozšířila se po Francii, Vel. Britannii a koloniích, má též dvě kommunity a školy v Dol. Rakousích (Vídeň a Lanzenkirchen). Jiné kongregace podobného titulu utvořily se pro missie, a to v Lyonu r. 1816 Pères et petits frères de la société de Marie, jež slují všeobecně maristé (Societas Mariae) pro missie zámořské, a Missionaires de la compagnie de Marie, zal. r. 1722 v St. Laurent-sur-Sèvre ve Francii pro missie venkovské. — S. pařížská (Societas Parisiensis pro missionibus exteris) zal. r. 1663 pro rozšíření evang. mezi pohany, má přes 870 missionářů; mimo to s. bratří lásky, zbožná s. missijní č. palottini a mn. j. AŽ.

S. akciová viz Akciová neb akcijní společnost.

S. anonymní viz Anonymní společnost.

S. Arundelova viz Arundel 1).

S. biblická viz Biblické společnosti.

S-i indické viz Indické společnosti.

S. kommanditní viz Kommanditní společnost.

S-i missijní viz Missie a srv. Société a Society.

S. náboženská viz Církev, Náboženství, str. 964, Rakousko, str. 219b.

S-i paroplavební viz Dunajská paroplavební s., Pražská s. pro paroplavbu na řece Vltavě a Paroplavba, str. 270b.

S-i pojišťovací viz Pojištění, str. 21b.