Ottův slovník naučný/Paroplavba
| Ottův slovník naučný | ||
| Paropanisos | Paroplavba | Paroplavební dunajská společnost |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Paroplavba |
| Autor: | Karel Hromas |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 269–270. Dostupné online |
| Licence: |  PD old 70 |
Paroplavba jest plavba pohonem parním; p. nezávisí na větrech a proudech a zaručuje proto přesnost v dodržování lhůty i času. – Počátky její sahají do r. 1807, kdy zahájeny jízdy Fultonem po Hudsonu mezi N. Yorkem a Albany, vůbec konec XVIII. a počátek XIX. stol. značí ponenáhlý vzrůst p-y, neboť již r. 1836 Anglie měla přes 500 parníkův. S postupujícími technickými vymoženostmi rozmáhala se p. ohromně po zavedení vrtulí, dále užitím moderních strojů s dvoj- a trojnásobnou expansí, jakož i otevřením průplavu Suezského, Korinthského a výstavbou říčních i průplavových tratí vnitrozemských. P-bou získalo zejména ohromně poštovnictví (první linie r. 1840 od Sam. Cunarda mezi Liverpoolem a Bostonem), jeť nyní přes 160 linií, a to mezi Asií a Afrikou 34, do Ameriky 51, Australie 14, Turecka a Řecka 24.
P-bu lze rozlišovati podle významu na zaokeánskou, pobřežní a vnitrozemní.
P. zaokeánská rozmohla se, když seskupily se paroplavební společnosti, vládnouci velikými kapitály a požívající podpor svých mateřských států.
Jak úžasně p. se rozmohla, o tom svědčí toto: r. 1898 bylo na celém světě 15.324 parníků s únosností 20,877.746 t. Dále bylo na celém světě r. 1899:
| parolodí s únosností | |||
| od 5000 do 6999 t |
od 7000 do 9999 t |
s 10.000 t a nad to |
|
| 294 | 64 | 37 | |
| s 1,702.930 t | s 505.934 t | se 428.020 t |
Že Suezský průplav znamenitě prospěl p-bě, ukazuje jasně statistika lodí, které jím od r. 1870 propluly:
| Rok | počet parolodí | celková únos- nost brutto t |
střední únos- nost brutto t | |||
| 1870 | ... | 506 | ... | 650.050 | ... | 1289 |
| 1871 | ... | 765 | ... | 1,079.321 | ... | 1410 |
| 1879 | ... | 1427 | ... | 3,236.842 | ... | 2191 |
| 1889 | ... | 3425 | ... | 9,605.435 | .. | 2805 |
| 1899 | ... | 3607 | ... | 13,815.992 | ... | 3850 |
Na paroplavební společnosti přispívají jednotlivé státy:
| Francie | ... | asi | 20 | mill. | K |
| Anglie | ... | » | 12 | » | » |
| Německo | ... | » | 6 | » | » |
| Rak.-Uhersko | ... | » | 3 | » | » |
| Italie | ... | » | 9 | » | » |
| Nizozemí | ... | » | 3 | » | » |
| Rusko | ... | » | 6 | » | » |
P. pobřežní spojuje jen důležitá místa na pobřeží; jinak obstarávána jest rovněž velikými paropl. společnostmi.
P. vnitrozemní přichází k platnosti v zemích, bohatých na splavné řcky, průplavy a jezera; tak zmohla se p. na Dunaji (hlavně po úpravě Železných vrat), Volze (a v Rusku vůbec), v Americe na Mississippi, Missouri, jezerech Erie a Michigan, Hudson atd., Amazonu.
Tuto p-bu povzneslo také velice zrušení dávek a vodních cel (na Labi po r. 1870), jakož i řádné poříční předpisy (pro Labe a Vltavu na př. z r. 1893), dle kterých nutno se při provozování p-y říditi; rovněž působí a napomáhá velice udržování toků v takovém stavu, aby vykazovaly vždy dosti plavné hloubky.
Parníky pro tuto p-bu musí se vyznačovati malým ponorem a velikou kapacitou; bývají různých rozměrův: rýnské parníky až 80 m dl., 15 m široké, labské 60 m délky, 8–9 m šířky. Největší p-bu vnitrozemní vykazuje Rusko, které má skoro 45.000 km splavných řek; rovněž Francie (133 splavných řek, 5100 km průplavů); Anglie (60 splavných řek); Rak.-Uhersko: Labe, Vltavu (od Budějovic do Mělníka), Dunaj (po celé délce od Pasova až k Železným vratům a na větších jeho uherských přítocích a průplavech, kde plavbu obstarává Dunajská společnost), Visla, San, Dněstr, Tisa (na 400 km), Sáva, Dráva, Przemsza (na 23 km) a některé říčky v Dalmacii. – V celku má Rak.-Uhersko 11.445 km splavných cest; z nich 4388 km pro parníky; plavbě slouží 408 parníků, 1210 vlečných lodí a dopraveno roku 1897 7,366.000 t zboží.
Ze společností zasluhují zmínky: »Dunajská paropl. společnost ve Vídni«, založená r. 1830 kapitálem 86 mill. K, »Rak. severozápadní paropl. společnost« (Ö. N. W. D. G.), založ. t. r. 1881 kapitálem 24 mill. K (provozuje plavbu na Labi a Vltavě z Prahy na říšské hranice až do Hamburku); »Pražská paroplavební společnost na Vltavě a Labi v Praze« od r. 1865, »Paroplavební společnost terstsko-istrijská v Terstu« a »Gradoaquilejská společnost na lagunách v Gradu«, »Paroplavební společnost na jezeře Bodamském v Bregenci« atd.
V Uhrách: »Uherská plavebná společnost Orient« r. 1893, »Uherská říční a námořní akc. plavebná společnost« r. 1895, »Paroplavební akc. spol. na průplavu Františkově« a asi pět společností ze starší doby.
Jak mnoho rozmohla se doprava na Labi mezi Mělníkem a hranicí říšskou pomocí vlečných parníků, svědčí to, že v r. 1900 obnášela tato celkem 3,416.000 t. KHs.