Nové překlady Victora Huga/Epopej lva/Zpěv II.
| Epopej lva Victor Hugo | ||
| Zpěv I. | Zpěv II. | Zpěv III. |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Epopej lva |
| Podtitulek: | Zpěv II. |
| Autor: | Victor Hugo |
| Zdroj: | HUGO, Victor. Nové překlady Victora Huga. Praha: J. Otto, 1901. s. 140–142. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
| Překlad: | Jaroslav Vrchlický |
| Licence překlad: | PD old 70 |
Poustevník
editovatPak přišel poustevník.
Ke sluji kráčel v tichu,
stár, chvěl se, v ruce kříž a provaz na svém břichu,
vstoup, bohatýra zřel, tříšť kostí; jak se díval,
lev probudil se v tom a pokojně si zíval.
Pak oči otevřel a cítil jakýs dech,
pak mnicha kutnu zřel a provaz na bedrech
a černou kapuci, v které byl člověk skryt.
I počal zívati, jen zubů cenil třpyt,
pak povstal vznešený řka, jak když skřípne brána:
„Co chceš tu?“
— „Krále chci.“
— „Jakého?“
— „Prince, pána!“
„To dítě? Králem jej vy lidé nazýváte?“
Poustevník úctu vzdal. „Co proti králi máte?
Proč vzal jste dítě to?“
„Já nudou jsem se trávil,
by za dnů deštivých byl druh můj a mne bavil!“
— „Vrať dítě!“
— „Nevrátím!“
— „Což chceš je sežrat snad?
Co počíti chceš s ním?“
— „Náhodou nemám hlad.“
— „Na otce mysli jen, žal, jímž jej zahrneš.“
— „Mně lvici, matku mou, zabili lidé též!“
— „Však otec pán jest, král, jak ty jsi!“
— „Ne tak zcela,
když mluví, člověk jest, — já lev, krajina celá
ví o tom, slyšíc mne.“
— „On syna ztratí věru!“
— „To možná, ale král má ještě mladší dceru.“
— „To málo pro krále.“
— „Mou tady rodinou
je pouze skála ta s tou hvozdů hlubinou
a blesk, jenž náhodou se nad mou hlavou kmitne,
mně stačí —“
— „Srdce tvé tak nebuď bezsoucitné,
buď dobrý, milostiv, to velkost je, vrať děcko!“ —
— „Já neznám milosti, mně smutkem je zde všecko.“
— „Chceš nebe? Úpis dám ti v ráj, jen po něm sáhni,
sám Bůh ti otevře…“
— „Hlupáčku, starý, táhni!“
A poustevník táh’ pryč.