Poesie sociální/V podvečer

Poesie sociální
Revolucím ducha	V podvečer	Píseň o Ní

Údaje o textu
Titulek:	V podvečer
Autor:	Josef Stivín (jako Foltýn)
Zdroj:	Poesie sociální Online na Internet Archive
Vydáno:	In: Poesie sociální. Praha, 1902. Tiskové družstvo českoslovanské strany sociálně demokratické (časopis »Zář«). s. 206.
Licence:	PD old 70
Ke zveřejnění vybral Antonín Macek

Tož ještě pohár toho nejtrpčiho vína,
jeť žízeň zlá, když dny tak horké jsou!
Chcem popíjet, než obraz s podvečerem zsiná,
než sýčkové své stíny roznesou.

A kostky sem! A harfenice bledá
ať zavlaží své hrdlo umdlené!
Až spadne noc, my vyjdem v pole šedá
kde čekat máme heslo smluvené.

Až spadne noc… Vzduch krví čpí a vzkřeky,
zní karmaňoly heslo zuřící,
tvůj, markytánko, zaniká hlas měkký,
jímž svolávat chceš svoje trpící.

Tož ještě pohár toho nejtrpčího vína,
ať slavný pohřeb v noci schystáme.
— My říkali, že bude scenerie jiná,
až otrok svoje pouta zpřeláme!