Výbor sonetů Michelangela Buonarrotiho/XXII.
Výbor sonetů Michelangela Buonarrotiho Michelangelo Buonarroti | ||
XXI. | XXII. | XXIII. |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Sonet XXII. |
Autor: | Michelangelo Buonarroti |
Původní titulek: | Sì amico al freddo sasso è ’l foco interno |
Zdroj: | Soubor:BUONARROTI, Michelangelo - Výbor sonetů.djvu |
Vydáno: | Praha, 1929 |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | Jaroslav Vrchlický |
Licence překlad: | PD old 70 |
Související: | Básně Michelangela Buonarrotiho/XXXIV. |
Index stran |
Ve chladném vápenci žár ukrytý
když vyšlehne a ve vápno jej změní
tím, že jej stráví vlastním ve plameni,
pak stavbu poje, trvá věčitý;
Když výhni odolá a zarytý
vše snese počasy, pak výš se cení,
jak duše, jež skrz pekla očištění
se vrací v rajských duchů pobyty:
Tak vyšlehnou-li ze mne plameny,
jež skrývám v srdce svého záhybech,
vypálen jimi v život dál jsem vzrušen.
A nechť i smrtí v prach jsem zvrácený,
přec věčným budu ztužen v plamenech,
neb zlatem jsem a ne železem krušen.