Výbor sonetů Michelangela Buonarrotiho/XLIX.
| Výbor sonetů Michelangela Buonarrotiho Michelangelo Buonarroti | ||
| XLVIII. | XLIX. | L. |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Sonet XLIX. |
| Autor: | Michelangelo Buonarroti |
| Původní titulek: | Ben mi dove’ con sì felice sorte |
| Zdroj: | Soubor:BUONARROTI, Michelangelo - Výbor sonetů.djvu |
| Vydáno: | Praha, 1929 |
| Licence: |  PD old 70 |
| Překlad: | Jaroslav Vrchlický |
| Licence překlad: | PD old 70 |
| Související: | Básně Michelangela Buonarrotiho/LXIII. |
| Index stran | |
Že nemohl jsem — žal se ve mně nítí —
když Fébus ještě moji dráhu zlatil,
kdy cit mne velký ku povzletu schvátil,
na perutích tvých sladce, tiše mříti!
Teď zhaslo slunce mé a v marném žití
slib čarovných dnů zklamav mne se zhatil,
a já se chvím, čas k pokání jsem ztratil,
své brány ráj mi musí uzavříti.
Mně peří bylo křídlem, cesta schody
a Fébus svítil mojí bludné pouti,
smrt zdroj mi blaha spíš než poděšením.
Jak vstoupí v ráj teď duše prázdna shody,
jak srdce upomínkou pozvednouti?
Kdo po ztrátě mně můž’ být potěšením?