Výbor sonetů Michelangela Buonarrotiho/L.
| Výbor sonetů Michelangela Buonarrotiho Michelangelo Buonarroti | ||
| XLIX. | L. | |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Sonet L. |
| Autor: | Michelangelo Buonarroti |
| Původní titulek: | Qual meraviglia è, se prossim’al foco |
| Zdroj: | Soubor:BUONARROTI, Michelangelo - Výbor sonetů.djvu |
| Vydáno: | Praha, 1929 |
| Licence: |  PD old 70 |
| Překlad: | Jaroslav Vrchlický |
| Licence překlad: | PD old 70 |
| Související: | Básně Michelangela Buonarrotiho/LXIV. |
| Index stran | |
Ký div, když blízko tak jsem ohni byl,
až hořel jsem a tavil se, když zhas,
teď zvolna ještě doutnám, zas a zas
se trávím, bych se v popel proměnil?
Tak mocně plamen k nebi vyrazil,
že steré hrůzy v moje srdce třás’,
ji vidět, spil mé oči blaha jas
smrt, bol mně byly ples a kratochvíl.
Však požár velký, zářící a živý,
jenž hrál a živil mne, co nebe vzalo,
já doutnám jen jak uhel ve popeli.
A včas-li Amor nedá nové dříví,
by jiskrou opět v nový požár vzplálo,
již zhasnu v popel obrácen jsa celý.