Výbor sonetů Michelangela Buonarrotiho/XLIV.
| Výbor sonetů Michelangela Buonarrotiho Michelangelo Buonarroti | ||
| XLIII. | XLIV. | XLV. |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Sonet XLIV. |
| Autor: | Michelangelo Buonarroti |
| Původní titulek: | Ognor che l’idol mio si rappresenta |
| Zdroj: | Soubor:BUONARROTI, Michelangelo - Výbor sonetů.djvu |
| Vydáno: | Praha, 1929 |
| Licence: |  PD old 70 |
| Překlad: | Jaroslav Vrchlický |
| Licence překlad: | PD old 70 |
| Související: | Básně Michelangela Buonarrotiho/LVIII. |
| Index stran | |
Můj idol kdykoli se zraku zjeví
a srdci, které chce a zase váhá,
smrt mezi nás hned vstoupí, kostra nahá,
a děsíc mne, ji plaší svými hněvy.
Však duše moje o leknutí neví,
ta v smrti větší blaho ždá ta snaha
ji obrní a láska napomáhá,
řkouc tuto těchu líbeznými zpěvy:
Jen jedenkrát vám dáno umříti,
víc nevstanete v žití, v lásce ale
kdo umírá, vše jemu dám, co mohu.
Neb lásky žár čím víc vás zachytí,
tím duše očistí se neskonale,
jak zlato v ohni, navrátí se k Bohu.