Wikizdroje

Světová řeč volapük ve třech lekcích/Druhá lekce

< Světová řeč volapük ve třech lekcích
Světová řeč volapük ve třech lekcích
František Vymazal
První lekce Druhá lekce Třetí lekce

Druhá lekce

Minulý čas (perfektum) tvoří předpona e:

  • binob jsem
  • ebinob byl jsem
  • ebinol byl jsi
  • ebinom byl
  • ebinof byla
  • ebinos bylo
  • ebinon bylo (on = man)
  • ebinobs byli jsme
  • ebinols byli jste
  • ebinoms byli (oni)
  • ebinofs byly (ony)
  • ebinons byli jste (Vy, v promluvě)

Tak tvoří minulý čas všecka slovesa, na příklad: labob mám, elabob měl jsem, jonön (čti šonön) ukázati, jonob ukazuji, ejonob ukázal jsem, sükön (suchen) hledati, sükob hledám, esükob hledal jsem, lödön bydliti, lödob bydlím, elödob bydlil jsem, golön jíti, golob jdu, egolob šel jsem, vobön pracovati, vobob pracuji, evobob pracoval jsem.

Rozkazovací spůsob přidává ku přítomným formám příponu —öd:

  • binol jsi, binolöd buď
  • binols jste, binolsöd buďte
  • binons jste (Vy), binonsöd buďte
  • golol jdeš, gololöd jdi
  • golols jdete, gololsöd jděte
  • golons jdete (Vy), golonsöd jděte (Vy) Budoucí čas tvoří se předponou —o:
  • binob jsem, obinob budu
  • binol jsi, obinol budeš
  • binom jest, obinom bude
  • binobs jsme, obinobs budeme
  • binols jste, obinols budete
  • binoms jsou, obinoms budou
  • binons jste (Vy), obinons budete (Vy).

Utvořte budoucí čas od sloves: logön viděti, ologob uvidím, ologol atd., lilön slyšeti, olilob uslyším, nemön jmenovati, onemob, sagön (sagen) říci, osagob řeknu, povím, pükön mluviti, opükob, gepükön odpovídati, ogepükob odpovím.

Trpný rod sluje passivum. První slabika latinského termínu (pa) tvoří passivum volapüku:

  • logob = vidím
  • palogob = jsem viděn; býti viděn = palogön.

Minulý čas (elogob) předráží předpoqu pe—, budoucí čas předponu po—:

  • pelogob = byl jsem viděn
  • pologob = budu viděn.

Utvořte tyto tři časy trpného rodu k slovesům: fanön (fangen) chytiti, fanob, pafanob atd., polön nésti, polob, papolob, säkön tázati se, säkob, pasäkob, sedön (senden) poslati, sedob, pasedob, stimön (estimare) ctíti, stimob, pastimob, vüdön (vitare) zváti, pozvati, vüdob pavüdob.

Příčestí (participia) tvoří přípona —öl:

  • lilob slyším
  • lilöl slyše, slyšíc, slyšíce
  • binob jsem
  • binöl jsa, jsouc, jsouce
  • elilob slyšel jsem
  • elilöl slyšev, slyševši, —še
  • olilob uslyším
  • olilöl uslyše.

Tato příčestí jsou pro obyčejný hovor zbytečna, jak ukazuje i konversační čeština. Potřebné jest toliko trpné příčestí jako napsán, oblečen, zastřelen.

Toto se tvoří ovšem passivní předponou pe:

Odruda tohoto trpného příčestí jest tvar s předponou pö—: pömököl, jenž má neb musí býti shotoven. Tuto formu nazývá Schleyer gerundivum čili Mussform.

Volapük tvoří také zvláštní zvratná slovesa příponou —ok:

  • letön nechati (lassen), letob nechám
  • letobok nechám se, dám se
  • letolok necháš se, dáš se
  • letomok nechá se, dá se
  • letobsok necháme se, dáme se,
  • letolsok necháte se, dáte se
  • letomsok nechají se, dají se.

Přípona ok může se také vložiti mezi kmen slovesa a mezi osobní přípony:

Místo galob-ok raduji se lze také říci gal-ok-ob, galokol, galokom atd.

Náměstky ukazovací.

  • at tento : säk at tato otázka
  • et onen : men et onen muž
  • it sám : of it ona sama
  • ot týž : mel ot totéž moře

ut kel ten který, ut keli ten kterého, som takový.

Tázací a vztažné náměstky.

Kiom, kimik který? který z těchto pánů je Váš bratr? kiom (kimik) atas sölas binom blod onsa?

která se překládá různě: ji-kim (čti: ši-kim) anebo of-kim, zkráceně také kif a kiof.

které = kios?

kimik (adj.) jaký, který?

Vztažné který jest kel (franc. quel), ji-kel anebo of-kel která a kelos které.

Neurčité náměstky.

  • ek někdo, kdosi
  • nek nikdo
  • alim každý
  • sembal nějaký: men sembal nějaký člověk
  • bos něco, nos nic
  • ans někteří, několik

Ostatní mají příponu přídavných -ik:

Číslovky základné

obsahují všecky samohlásky volapüku totiž: a e i o u ä ö ü (e se vyskytuje dvakrát). Všecky mají koncovku l:

bal 1 fol 4 vel 7
tel 2 lul 5 jöl 8
kil 3 mäl 6 zül (č. cül) 9

Desítky se tvoří jako množné číslo:

10 bals 40 fols 70 vels
20 tels 50 luls 80 jüls
30 kils 60 mäls 90 züls.

Čísla mezidesítková (11) se skládají:

  • 11 = balsebal (bals e bal)
  • 12 = balsetel (bals e tel)
  • 13 = balsekil (bals e kil)
  • 14 = balsefol (bals e fol)
  • 15 = balselul (bals e lul)
  • 16 = balsemäl (bals e mäl)
  • 17 = balsevel (bals e vel)
  • 18 = balsejöl (bals e jöl)
  • 19 = balsezül (bals e zül)
  • 21 = telsebal (tels e bal)
  • 22 = telsetel (tels e tel)
  • 23 = telsekil (tels e kil)
  • 45 = folselul atd.

Čtenář račiž dokončiti.

1887 čteme: balmil (jeden tisíc) jöltum (osm set) jölsevel (87).

Vyslovte : 123.456.789: baltum telsekil balion, fotum atd.

Číslovky řadové tvoří se příponou —id:

Jiný votik; jeden druhého atd. balim votimi, jeden — druhý balimik — votimik.

Násobilka:

  • balna bal binos bal
  • telna tel binos fol
  • kilna kil binos zül atd.
  • po dvou = a tel
  • po třech = a kil

Přípona -el (srovnej stvořit el) tvoří jména osob: kuk kuchyň, kukel kuchař, lekan umění, lekanel umělec, ‘ät (hät) klobouk, ‘ätel klobučník, juk střevíc, obuv, jukel švec, obuvník, tab stůl, tabel stolař, fön (sr. Ofen) kamna, fönel kamnář, lel železo, lelel kovář, mülel mlynář, fotogafel, xülogafel atd.

Datum počíná rokem a končí dnem:

Vídeň, 20. listopadu 1883
Vin, balmil jöltum jölsekil, novul (listopad) telsid.

  • Kolik je hodin? = düp (hodina) kimik (jaká) binom?
  • Už je 5 hodin = binom ya düp lulid.
  • Bilo 10 hodin = glok (hodiny) elenunom (bily) düpi (hodinu) bals (deset).

Tudel ogolöbs in gadi, ovoböbs nis. — Model no obinob domo. — Li-elogons ya pomagadi obsik? — No, o läd oba, no ebinob nog nis. — Li-ovobons tudel domo? — Si, labob vobi mödik. — Kipladi ogolons tudel? — Ogolob ini dom bloda obik. — Kiplad lödom söl blod onsik? — Elödom in zif, ab nu lödom in pag et. — Deblinolöd fladi vina se kav, e blinolöd obes i glätis fol. — Nu blinolöd tabi e stulis fol in gadi e pladoläd vini e glätis su tabi. — Lik binom vin? — Binom vemo gudik. — Givonsöd obe dili juega. — Li-egöledol tudel? — Li-ezendela fidons? — Kitim ovendela fidons? — Düp jöl e lafik. — Kisi odlinons al vendelafid? — Odlinob bovili tieda. — Of-kukel eblinof glätis kil ed äpladof otis su tabi et. — Givonsöd obe dili boda. — Golonsöd ke ob in kavi. — No kanob golön ke ons; no labob timi. — Fa kim egetons flolis at? — Flen obik egivom omis obe. — Tudel egetob klotadi nulik; egetob guni, blötakloti e bliti. — Li-elogons ya ‘äti obik nuliki? — Si, elogob omi ya yesdel. Kime lönom mäned at? — Mäned at lönom blode obik. — Läd at binof peklotöl ko lesatina klot blägik a ko stola ‘ät yelibik. — Lubegel at binom badiküno peklotöl; buts oma binoms löliko pe ‘ogöls. Lubegel danom onse ladliküno plo klots pelegivöl. — Tat, in kel namuns, lekans e nols floloms, binom velatiko läbik. — Binel nonik noganik kanom nelabön liti.

Citováno z „https://cs.wikisource.org/w/index.php?title=Světová_řeč_volapük_ve_třech_lekcích/Druhá_lekce&oldid=285045“