Wikizdroje

Světová řeč volapük ve třech lekcích/První lekce

< Světová řeč volapük ve třech lekcích
Světová řeč volapük ve třech lekcích
František Vymazal
Úvod První lekce Druhá lekce

První lekce

Abeceda volapüku má 27 písmen.

Samohlásky ä (téměř e), ö a ü známy jsou z němčiny. Za hlásku j se píše y: yel = jel rok (anglicky year čti jír). Ostatní zvláštnosti jsou tyto:

  • ‘ se čte jako h: 'ät = het klobouk (angl. hat)
  • j se čte jako š: jul = šul škola (Schule)
  • c se čte jako dž: cil = džil dítě (angl. child)
Náměstky osobní
já = ob my = obs
ty = ol vy = ols
on = om oni = oms
ona = of ony = ofs
ono = os

Náměstky ob ol om mají koncovky pořádkem abecedním: b — l — m.

Množné číslo tvoří se přidáním hlásky s:

kniha = buk knihy = buks
péro = pen péra = pens
stůl = tab stoly = tabs
židle = stul židle = stuls
jehla = nad jehly = nads
otec = fat otci = fats

Koncovkami ob ol om - obs ols oms tvoří se osoby slovesa všech časů a spůsobů.

Infinitiv sloves vychází na: ön, na př. binön = býti (srovnej ich bin já jsem). Přidáme-li ku kmenu bin ony koncovky, vznikne přítomný čas slovesa býti:

1. binob jsem 1. binobs jsme
2. binol jsi 2. binols jste
3. binom on jest 3. binoms oni jsou
binof ona jest binofs ony jsou
binos ono jest
to jest = atos binos

Německá neosobní náměstka man jmenuje se on (= franc.): binon = man ist, člověk jest.

Za naše zdvořilé Vy říká se ons.

Míti labön, kmen lab. Skloňujme: labob mám, labol máš, labom on má, labobs máme, labols máte, laboms mají.

Několik sloves ku cvičení:

vob práce, vobön pracovati, vobob pracuji, log oko, logön (srovnej lugen) viděti, logob vidím, vilön (wollen) chtíti, vilob chci, kanit zpěv, kanitön zpívati, kanitob zpívám, pük řeč, pükön mluviti, pükob mluvím, gepük odpověď, gepükön odpověděti, gepükob odpovídám; volapükob?

Koncovky skloňovací jdou abecedním pořádkem: a — e — i, na příklad:

buk kniha buks knihy
buka knihy bukas knih
buke knize bukes knihám
buki knihu bukis knihy

Podobně skloňují se náměstky:

ob já obs my
oba mne obas nás
obe mně obes nám
obi mne, mě obis nás
ol ty ols vy
ola tebe olas vás
ole tobě oles vám
oli tebe, tě olis vás
om on oms oni
oma jeho omas jich
ome jemu omes jim
omi jeho omis je

Zdvořilé ons = Vy: ons onas ones onis.

Sbírka snadnějších slov ku skloňování:

Přídavná jména vycházejí vesměs na —ik (srovnej české velik) a nerozeznávají rodu: gudik (gut) dobrý, dobrá, dobré, dobří atd. Kladou se obyčejně za podstatným jménem:

Jedn. čís.
fat gudik otec dobrý
fata gudik otce dobrého
fate gudik otci dobrému
fati gudik otce dobrého
Č. mn.
fats gudik otcové dobří
fatas gudik otcův dobrých
fates gudik otcům dobrým
fatis gudik otce dobré

Přídavné může se však shodovati se svým podstatným:fat gudik, fata gudika atd.

Komparativ (druhý stupeň přídavných) tvoří koncovka —um: gudikum lepší.

Superlativ (třetí stupeň přídavných) tvoří koncovka —ün: gudikün nejlepší.

Utvořte komparativ a superlativ k těmto přídavným:

Nyní můžeme tvořiti mnohé věty:

jsem spokojen binob kotenik
jsme spokojeni binobs kotenik
mám knihu labob buki
mám péra labob penis

Záporné věty: no = ne:

nevidím no logob
nemám no labob
nedělám no mekob
Tázací věty:

Tázací (slovanská) částice -li přivěšuje se k slovům jako v češtině; může se také klásti před slovesem:

binob-li jsem-li?
binol-li jsi-li, lépe: li-binol?
binom-li jest-li on?
binobs-li jsme-li?
binols-li jste-li?
binoms-li jsou-li oni?

Podobně skloňujme: labob-li mám-li?

Tázací slovce počínají jako naše hláskou k (kdo, kdy, kam, kde):

kdo kim, kima, kime, kimi
co kis, kisa, kise, kisi
kde kiplad?
odkud kiplada?
kam kipladi?
kdy kitim?
  • Kam jdete = kipladi golons?
  • Odkud přicházíte = kiplada kömons?
  • Kde je sůl = kiplap binoms sal?
  • Co děláte = kisi mekons?
  • Co vás bolí = kis dolos onse?
  • Co tu děláte = kisi mekons is?
  • Kam jdete, pane = kipladi golons, o söl oba?

Vokativ pane se naznačuje slovcem o: o pane! oba = mne, můj. O söl oba je tedy překlad německého mein Herr.

Náměstky přisvojovací odvozují se od osobních.

  • ob já: obik můj, obika, obike, obiki
  • ol ty: olik tvůj, olika, olike, oliki
  • om on: omik jeho, omika, omike, omiki
  • obs my: obsik náš, obsika, obsike, obsiki
  • ols vy: olsik váš, olsika, olsike, olsiki
  • oms oni: omsik jejich, omsika, omsike, omsiki
  • ons Vy: onsik Váš, onsika, onsike, onsiki
  • of její[red 1]: ofik její, ofika atd.

Místo obik = můj může se užívati genitivu:

Co hledáte, pane? Kisi sükons, o söl oba?

Hledám svoji hůl. Sükob spatini obik.

Příslovky se tvoří příponou —o (jako často v slovanštině: nízko, chladno):

gudiko dobře
badiko špatně
gudikumo lépe
badikumo hůře
gudiküno nejlépe
badiküno nejhůře.

Jdou (ukazují) Vaše hodinky dobře? Glok onsa jonom-li (šonom-li) gudiko?

Anebo se rovnají přídavným: slipom gudik spí dobře.

Přízvuk se klade na poslední slabiku slova: gudikó.

První úloha.

Slovo úloha, Aufgabe utvořeno jest ze slov su = auf a giv = Gabe: sugiv. Jeden jest bal, první balid, tedy první úloha: sugiv balid.

Slova k této úloze následují hned za ní.

Gödeli gudik. — Vendeli gudik. — Neiti gudik. — Veg binom-li gudik? — Binons gudlikün. — Binons tu gudlik. — Binons vemo plütik. — Binons vemo plidik. — Binos-li velatik? — Atos binos velatik. — Atos binos nevelad. — No binos mögik. — Binos vamik. — Binos kalodik. — Tudel binos levamik. — Gödels e vendels binoms lukalodiks. — Li-labons stibi? — Kisi labons is? — Nosi labob. — Labol bukis an (anik)? — Kiplad binoms buks? — Is no binom nig. — No li-labons pöpi? — No labobs pöpi. — No. — Laboms bukis nonik. — Li-labol bosi? — Labol nosi. — Binoms-li us? — Si, o söl obik, binoms us. — Li-labons nog pali? — Si, labobs fati e moti. — Famül olsik binom vemo gletik. — Labob blodis fol e ji-blodis kil. — Li labol i blodis? — No, labob te ji-blodis. — Binof egelo malädik. — Binoms nog vemo yunik. — Kisi fidons is? — Fidobs fitis. — Ji-nök ola binof-li nog egelo malädik? — No, binof ya saunik. — Kiplad binoms blods olsik? — No binoms domo.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

  1. ↑ Má být: ona
Citováno z „https://cs.wikisource.org/w/index.php?title=Světová_řeč_volapük_ve_třech_lekcích/První_lekce&oldid=285044“