Sonety (Shakespeare, překlad Sládek)/129
| Sonety William Shakespeare | ||
| 66 | 129 | |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | 129 |
| Autor: | William Shakespeare |
| Zdroj: | SHAKESPEARE, William. Historie. II, Básně. Praha : SNKLU, 1964. S. 645. |
| Vydáno: | JEŘÁBEK, František Věnceslav. Stará doba romantického básnictví. Praha : nákladem Matice české, 1883. S. 204. |
| Licence: |  PD old 70 |
| Překlad: | Josef Václav Sládek |
| Licence překlad: | PD old 70 |
| Související: | Sonety (Shakespeare, překlad Klášterský)/129 |
Tracením ducha v moři hanebnosti
je chlípnost v činu; než se uloká,
jest křivopřísežná a plna ukrutnosti,
vražedná, surová a divoká.
Když zkojena, tou ukojí se chvílí,
nad rozum ždána, nenáviděna
pak nad rozum jak vnadidlo, jež mýlí;
jen mžik, pak uštve v muka šílená.
Šílená v ždání, v požívání též,
ždajíc i trávíc hltavě svůj plen,
slast v okoušení, pak bolestná lež,
dřív blaha vidinou, pak prázdný sen —
to vše ví svět, však nikdo nevystříhá
se nebe, pod nímž toto peklo číhá.