Ruské národní pohádky/Kulihrášek

Údaje o textu
Titulek: Kulihrášek
Autor: trad., zapsal A. N. Afanasjev dle vyprávění M. A. Maksimoviče
Krátký popis: ruská pohádka
Původní titulek: Покатигорошек
Zdroj: Soubor:Afanasjev, A. I. - Ruské národní pohádky.djvu, s. 26—28
Moravská zemská knihovna v Brně
Vydáno: Brno, 1883
Licence: PD traditional
Překlad: František Vymazal
Licence překlad: PD old 70
Související: Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských/Kulihrášek
Index stran

Byl muž a žena, a měli dva syny a dcerku. Jednou posílá tatík syny orati; oni povídají: A kdo nám přinese oběd? Tatík praví: Dívka. A dívka praví: Neznám cesty. Bratři povídají: Jak vyjdeš na horu, budou tam tři cesty; na které cestě budou hobliny ležeti, po té jdi. Drak se dívá, jak dva bratři jedou a pořád po cestě hobliny trousí. Posbíral hobliny a natrousil je na cestu, která vedla do jeho jeskyně. Matka uvařila oběd a dala dceři, aby jej zanesla. Dcera vyšla na horu a šla po té cestě, po které hobliny leží; došla do jeskyně, a drak vzal ji a hodil do jeskyně. Bratři čekali na oběd a vypřáhli voly; voly pustili na pastvu, sami šli domů a tážou se matky: Kde je, matko, váš oběd? Matka praví: Dávno jsem vám ho poslala po dívce. Čekali ji do samého večera, nepřišla. Bratři povídají: Snad ji ten proklatý drak vzal! Sebrali se a šli hledat sestru. Jdou a jdou — tu pase skoták stádo. Pozdravili se. Skoták se ptá: Kam jdete? Oni povídají: Ku draku — vzít mu sestru. — Když chcete vzíti drakovi sestru, snězte u mne největšího vola. Oni nechtěli a šli. Jdou a jdou — tu ovčák pase ovečky. Pozdravili se. On se jich taže: Kam jdete? — Ku draku — vzít mu sestru. Chcete-li ji vzíti, snězte u mne největšího berana. Nechtěli a šli. Jdou a jdou — tu sviňák pase svině. Pozdravili se. On se jich táže: Kam jdete? — Ku draku — vzít mu sestru. Chcete-li ji vzíti, snězte u mne největšího kance. Nechtěli a šli. Jdou a jdou — tu drak stojí u svého domu. Drak praví: Vítám vás! Nač vás sem Bůh zanesl? — K tobě pro sestru. Jestli jdete svou sestru vzíti, snězte dvanáct volů, dvanáct beranů a dvanáct kanců. Oni snědli po malinkém kousku a nechtěli více. On je vzal a pod kamen schoval.

Matka plakala, že nemá ani synů ani dcery. Vzala vědra a šla pro vodu ke studni. Nabrala vody a jde — v tom hrášek koulí se po cestě a skočil do vědra a ona toho nespatřila. Přišla domů, vylila vodu — diví se: hrášek ve vědře. Vzala jej a snědla a z toho hrášku narodil se syn. Dali jemu jméno Kulihrášek. On roste ne po hodinách, ale po minutách. Posadili ho k večeři; Kulihrášek se táže: Či ste měla, mámo, ještě děti? — Měla jsem dva syny a jednu dcerku. A kde jsou? — Drak ukradl dceru a synové šli ji hledat; a tak nemám ani synů ani dcery. Povečeřel, obul se a oděl se: Nyní půjdu já za nimi. Prosí kováře: Udělej mně velikou palici. Kovář udělal mu palici. Kulihrášek vzal palici, zaplatil a šel. Jde a jde — tu pase skoták stádo. Pozdravili se. Skoták se ho ptá: Kam jdeš? — Ku draku — vzít mu sestru. Sněz u mne největšího vola, tak ji vezmeš. Snědl, poděkoval a šel. Jde a jde — tu ovčák pase ovečky. Kulihrášek se s ním pozdravil. Pastucha se táže: Kam jdeš? On praví: Ku draku — vzít mu sestru. — Sněz u mne největšího berana, tak ji vezmeš. Snědl, poděkoval a šel. Jde a jde — tu sviňák pase svině. Kulihrášek pozdravil se s ním. Sviňák se ho táže: Kam jdeš? — Ku draku — vzít mu sestru. Sněz u mne největšího kance, pak ji vezmeš. Snědl, poděkoval a šel. Jde a jde — tu stojí dům drakův a sestra nabírá ze studně vody. Vítej sestro! praví Kulihrášek. Ona jemu: Jaký jsi mně bratr? On praví: Uvidíš, jaký jsem tobě bratr. V tom vychází drak: A vítej nám! povídá. Proč jsi přišel? — Pro sestru a pro bratry. Sněz dvanáct volů, dvanáct beranů a dvanáct kanců. Vzal všecko a pojedl. Drak praví: chlapík!… nu, budeme-li se nyní bíti či se smíříme? — Budeme se bíti! Já se s tebou smířiti nechci. Vtom Kulihrášek dal draku palicí, že drak po kolena do země se zaryl; udeřil po druhé a zabil draka. Potom vzal draka a posekal ho. Bratry vysvobodil zpod kamene, sebral je i sestru a šel domů. Otec i matka byli rádi.

Podal M. A. Maksimovič