Rýmovaná kronika česká tak řečeného Dalimila/XXXIII

Rýmovaná kronika česká tak řečeného Dalimila Josef Jireček
XXXII	XXXIII	XXXIV

Údaje o textu
Titulek:	XXXIII.
Podtitulek:	Boleslav Skoupý. Mezka.
Autor:	neznámý, tzv. Dalimil, k vydání upravil Josef Jireček
Zdroj:	Archive.org Národní knihovna České republiky
Vydáno:	Praha, Matice česká 1877. s. 57 - 58.
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Boleslav III., Jaromír (kníže), Oldřich (kníže)

Pak svatý a šlechetný Bolesłav snide,
po tom syn jeho, Bolesłav skúpý, vznide.
Ten nerodi do Polan Čechóm ztrávy dáti,
a proto polskú zemiu i svú všiu česť i život ztrati.
Na Čechách Polené u Polščě všěch tvrzí dobychu,
a což tam bylo Čech, ty všě zbichu.
Bolesłav do Polan jide
a svú škodú s Polany u mířě snide.
Mezka, kněz polský, pozva na hody knězě českého,
za pravým mírem káza vyłúpiti oči jeho.
Hlédaj, čemu-ť jesť taká skúposť!
Pravý jesť blázen, jenž ju jmá za múdrosť.
Hledaje kněz český ciuzieho oběda,
i utka jej jeho běda.
Kněz Bolesłav pro velikú bolesť s světa snide,
a Mezka, kněz polský, do Čech mocně vnide.
Boleslav slepý dva syny jmějieše,
Ołdřich starější a młazší Jaromir słovieše.
Tehdy Ołdřich u ciesařě dvořieše.
Ale že Mezka mnoho złata jmějieše,
Ołdřicha u ciesařě kúpi;
proto na ciesařě vešken liud vzúpi.
Jaromir młád ješče bieše,
však země rád brániti chtieše.
Ale, jimž bieše učiniti, ti netbachu,
jedno že ot něho střiebro brachu.
Mezka Ołdřicha u věži jmějieše,
a hładem jeho mučieše.