Rýmovaná kronika česká tak řečeného Dalimila/LXIV

Rýmovaná kronika česká tak řečeného Dalimila Josef Jireček
LXIII	LXIV	LXV

Údaje o textu
Titulek:	LXIV.
Podtitulek:	Porážka Lothara II. u Chlumce.
Autor:	neznámý, tzv. Dalimil, k vydání upravil Josef Jireček
Zdroj:	Archive.org Národní knihovna České republiky
Vydáno:	Praha, Matice česká 1877. s. 111 - 113.
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Bořivoj II., Soběslav I., Lothar III., Bitva u Chlumce (1126)

Biskup Heřman s světa snide;
neb přěd jeho smrtiú hłas přijide,
řka: „Ty's był kázał židy krstíti;
proč si přěpustił opěť sě židoviti?
Było sě tobě zdiú za právo posaditi,
a tiem-ť było křěsťanstva nehaniti.
Pójď na súd přěd súdciu pravého,
vydaj počet, pastýřiu, z brava svého.“
S velikým płáčem s světa snide,
Sylvester v biskupstvo vznide.
Tehdy také umřě kněz Vładisłav,
po něm by knězem bratr jeho Soběsłav.
Ten udatně Bavory pobi
a v Čechách mnoho Němcóv zbi.
Ciesař Łotr, chtě tehdy Němcóv pomstiti,
počě do Čech mocně jíti,
řka: „Chciu sě tiem opłatiti
i chciu všěcky Čechy zbíti.“
Když ciesař, žha i tepa, Chłumcě dojide,
kněz český tu sě s ním zjevně bojem snide.
Čechy za knězem jako lvové jdiechu,
svého knězě věrně střěžiechu.
Ot kněžích ran také jiskry jdiechu,
že jej ne čłověka, ale ďábła mniechu.
O vězních ni o kořisti tbáchu,
neb nic, jedno jmene dobrého, hledáchu.
Tu Němcě hrdinsky pobichu,
ciesařě na bězě chopichu,
biskupy a opaty jechu,
i jednoho jiného vězně nejmiechu.
Biskupy a opaty v oděniu pod hełmy vodiechu;
neb Čechy takto mluviechu:
„Kletvy sě chovajte,
kněží sě nedotýkajte.
Jakž ste jich zejmali, tak jich nechajte,
sěna jim dosti jiesti dajte;
neb sú nám jiné zžehli a pobrali
po všiej zemi, kdež sú stali.“
Rádcě je velechu zbíti,
kněz toho neda učiniti,
řka: „Kteréž kniežě po přirozeniu vzchodí,
když ho zabijú, mátě j'ho druhé neurodí.
Ale kteréž kniežě volenie rodí,
toho kniežecie smrť nemnoho škodí;
neb někteří jich smrti žádajú,
ti najviece, již k témuž čáku jmajú.
Vězte, že, když kto volením móž knězem býti
toho knězě nemóž nikto zbaviti.“
Česká rada tu řěč obliúbi
a ciesař to zemanóm zaliúbi,
že zemi viec nechce škoditi,
ale českú česť chce ve všem płoditi.
Tehdy ciesař koronu zemi vráti,
řka: „Netřěba-ť vám viec jie kupovati.“
Neb ciesař dřieve nechtěł korony dáti,
až ju musiechu přědraho kupovati.
Řka: „Znaju to, že krále móžete jmieti,
ale koronu musíte ote mne vzieti.“
Ten boj sě sta ot narozenie syna božieho
co po tisiúciu po stu po třech dcětech čtvrtého.