Poesie sociální/Zhrdání

Poesie sociální
Policejní komisař	Zhrdání	Zhrdání

Údaje o textu
Titulek:	Zhrdání
Autor:	Ada Negri
Zdroj:	Poesie sociální Online na Internet Archive
Vydáno:	In: Poesie sociální. Praha, 1902. Tiskové družstvo českoslovanské strany sociálně demokratické (časopis »Zář«). s. 254–255.
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jaroslav Vrchlický
Licence překlad:	PD old 70
Ke zveřejnění vybral Antonín Macek

Měšťáků lstivých vykrmené davy
jen cifrou živeny a masem, vínem,
boháčů světe, koket výkvět smavý
kde v požitku mře líném,

Ó chlorotických žen ty bídný světe,
jež na mši jdou milence čekajíce,
kde cizoložství, klam a zrada kvete,
kde naděj nevzplá více:

Ty chceš mi, světe lživý, zakrývati
to slunce, které z ideálů svítí?
Je, trpaslíku, chceš mi z prsou dráti?
Má křídla chceš mi vzíti?

Ty lezeš a já lítám; žvaníš, zpívám,
lžeš, vraždíš, hlodáš, věřím svému duchu,
já v zlatý čar se svého vzletu skrývám,
co ty se hroužíš v puchu.

Ó tučný světe hus a chytrých hadů,
ó bídný světe, budiž proklet v prachu,
zrak upřený mám do hvězd vodopádu,
jdu osudu vstříc v nachu.

Já světla žízniva, bez rady, sama
jdu, buď si skeptický a bídný dále,
mně toužně lásky zvěst, jež neoklamá,
se z ňader řine stále.

Jdi, hnusný světe, dále za svým chtíčem,
svých nevěstek za grošem, já se nehnu,
však verše svého žhavým, dravým bičem
já v obličej ti šlehnu.

Přeložil Jar. Vrchlický. (Tři knihy vlašské lyriky. Nákladem Vzdělávací bibliotéky.)