Poesie sociální/Nevěřím!
Poesie sociální | ||
Umíralo slunko | Nevěřím! | Tartar |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Nevěřím! |
Autor: | Josef Boleslav Pecka |
Zdroj: | Poesie sociální Online na Internet Archive |
Vydáno: | In: Poesie sociální. Praha, 1902. Tiskové družstvo českoslovanské strany sociálně demokratické (časopis »Zář«). s. 187. |
Licence: | PD old 70 |
Ke zveřejnění vybral Antonín Macek |
Nevěřím v lidskost, vida vojsko v zbrani,
nevěřím v právo, vida hojnost běd.
Spravedlnost lichou — nevěřím na ni
obydlené vězení její jest vřed.
Mnich boha vzývaje, rouhá se směle.
V pokrytectví vězí klášterní slib.
Byrokrat čpí pochlebenstvím cele
hned od drába vzhůru — čím výš, tím líp.
Nevěřím v nynější společnost lidí,
jíž bourgeois tlačí korupcí vaz.
Ta hrůzných činů se nikdy nestydí —
zločincům zlořečí a ctí je zas.
Nevěřím v nynější společnost katů,
jež svaté myšlénky do smrti rve.
Kde děla a bodáky oltáře států,
tam anděl míru zastřel oči své.