Poesie francouzská nové doby/Voli

Poesie francouzská nové doby
Moře (Deschamps)	Voli	Noční procházka

Údaje o textu
Titulek:	Voli
Autor:	Pierre Dupont
Původní titulek:	Les Bœufs
Zdroj:	Poesie francouzská nové doby. Překlad Jaroslav Vrchlický. Praha : Ed. Grégr, 1877. s. 93–95. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jaroslav Vrchlický
Licence překlad:	PD old 70

Dva voly mám ve stáji svojí,
jsou bílé, rudě skvrnité;
kmen javorový je mou vojí,
otkou snět lísky trnité.
Luh žlutý v letě jejich péčí
se zaskví v zimě v zeleni,
jich výdělek je v týdnu větší
než to, zač byli koupeni.

Kdybych je prodat měl,
oběsit bych se šel,
svou ženu, Jeanu, věru já mám rád,
však raděj zřel bych ji než voly umírat.

Ty krásné voly, vidíte je,
do hloubky ořou, spějí vpřed,
nechť hučí bouř a dešť se lije
nechť léta žár nechť zimy led!
Když zastavím je k napájení,
z jich nozder dým zřím vstoupati,
na černých rohách v okamžení
se malé ptáčky houpati.

Kdybych je prodat měl,
oběsit bych se šel,
svou ženu, Jeanu, věru já mám rád,
však raděj zřel bych ji než voly umírat.

Jsou silni jak na olej stoupy,
jak ovce jemni, mám je rád,
rok co rok nový kupec stoupí
do naší vsi je kupovat;
do Tuillerií chce je hnáti
na tučný čtvrtek před králem,
je prodat a na jatky dáti,
jsou moji, nechci, s nimi sem!

Kdybych je prodat měl,
oběsit bych se šel,
svou ženu, Jeanu, věru já mám rád,
však raděj zřel bych ji než voly umírat.

Až budu míti velkou dceru
a bude si ji namlouvat
syn králův, rád mu slíbím věru,
že peníze vše chci mu dát,
leč kdyby chtěl za věno míti
mé bílé voly, řek bych sám:
mé dítě, koruny nech býti,
své voly odvedeme k nám.

Kdybych je prodat měl
oběsit bych se šel,
svou ženu, Jeanu, věru já mám rád,
však raděj zřel bych ji než voly umírat.