Poesie francouzská nové doby/Moře (Deschamps)

Poesie francouzská nové doby
Noční stráž černocha	Moře (Deschamps)	Voli

Údaje o textu
Titulek:	Moře
Autor:	Émile Deschamps
Zdroj:	Poesie francouzská nové doby. Překlad Jaroslav Vrchlický. Praha : Ed. Grégr, 1877. s. 91–92. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jaroslav Vrchlický
Licence překlad:	PD old 70

Ó černé moře, se tvých srázných břehů
na člunky rybářské se dívám rád,
osvěžen dýchám stinných stromů něhu
a z modré dálky tvojich větrů chlad!
Chci z večera sny svoje nejmilejší
na pobřeží tvém obnoviti zas,
mé bolné nitro řev tvůj ukonejší,
mně vítán jest i bouří tvojich hlas.
Ó černé moře v hněvu nejkrásnější,
při hořkém toku tvém jak sladce plyne čas!

Ó černé moře, dokonal bych žití
rád v pohledu na kypění tvých vln,
tělo se chvěje, duch se velkým cítí
a jásá tvojich děsných kouzel pln;
od onoho dne, kdy tvé temné skrýše
mně ozářil plamenných blesků jas,
domácí proud víc nadšení nedýše
ni v píseň mou, ni v lásky mojí hlas…
Ó černé moře, větší zemské říše,
při hořkém toku tvém jak sladce plyne čas!

Ó černé moře, nad tvou mračnou skrání
jitřenky často zaplápolá svit,
tu jemné vlny tvoje v šepotání
tak mnoho dí, co nelze pochopit.
A zas proud roste, vlní se a pění,
jakoby oř zelenou hřívou třás,
o břeh se láme v divém burácení,
jak chechtal by se z hloubi pekel ďas…
Ó černé moře, zdroji divých snění,
při hořkém toku tvém jak sladce plyne čas!

Ó černé moře, ať kypí tvé pěny,
či ať jsi tiché jak požatý luh,
v tvé vznešenosti božstvím oslněný
s věčností mluví ujařmený duch.
Kdo odváží se, na tebe když zírá,
zapříti boha, který žije v nás?
v tvém zrcadle se nebe otevírá,
bůh s námi mluví kouzlem tvojich krás!
Ó černé moře, tebou roste víra!
při hořkém toku tvém jak sladce plyne čas!