Poesie francouzská nové doby/Vodotrysk
Poesie francouzská nové doby | ||
Vzpoura | Vodotrysk | Duše vína |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Vodotrysk |
Autor: | Charles Baudelaire |
Původní titulek: | Le Jet d’eau |
Zdroj: | Poesie francouzská nové doby. Překlad Jaroslav Vrchlický. Praha : Ed. Grégr, 1877. s. 50–51. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | Jaroslav Vrchlický |
Licence překlad: | PD old 70 |
Související: | Vodotrysk – verze z Výboru z Květů zla |
Mdlé jsou tvé krásné oči drahá,
nač otvírat je? sni jen dál!
Svá ňadra nech tak polonahá,
jak rozkoše vír tebe jal!
Na dvoře fontán lká a kvílí,
dnem, nocí slyšíš jeho ples,
mé nadšení on sladce sílí,
v něž uvrhla mne láska dnes.
Ve květů tisíce
proudy se rozlejí,
a svitem měsíce
v barvách se zaskvějí,
a letí šumíce
v slz hojných ručeji!
Tak rovněž duše tvá, jež vzplála,
když rozkoše blesk do ní sjel,
se divoce a směle vzpjala
až v blankyt, jenž se kouzlem tměl!
teď rozlévá se mroucím stonem
v proud něhy, v němž div nezhynu,
jenž stéká tiše tajným sklonem
až v mého srdce hlubinu!
Ve květů tisíce
proudy se rozlejí,
a svitem měsíce
v barvách se zaskvějí,
a letí šumíce
v slz hojných ručeji!
Ó ty, kterou noc kouzlem dýše,
jak sladko slouchat nakloněn
nad ňadra tvá, jež dmou se tiše
fontánu věčný vzdech a sten!
Ó luno, proude s šumem hlasným,
ó chvějící se stromy kol,
zrcadlem mojí lásky jasným
jest tajemný váš snivý bol!
Ve květů tisíce
proudy se rozlejí
a svitem měsíce
v barvách se zaskvějí,
a letí šumíce
v slz hojných ručeji!