Poesie francouzská nové doby/Venuše Miloská
| Poesie francouzská nové doby | ||
| Vedická modlitba za mrtvé | Venuše Miloská | Hylas |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Venuše Miloská |
| Autor: | Charles Marie René Leconte de Lisle |
| Původní titulek: | Vénus de Milo |
| Zdroj: | Poesie francouzská nové doby. Překlad Jaroslav Vrchlický. Praha : Ed. Grégr, 1877. s. 197–199. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
| Překlad: | Jaroslav Vrchlický |
| Licence překlad: | PD old 70 |
Ty svatý mramore, pln ducha, poesie,
bohyně vítězná, tys nadšení a síla,
tys čistá jako blesk a jako harmonie,
ó Kráso, Venuše, ó bohů matko bílá!
V kolébce hravých vln ty nejsi Afrodita,
na škebli azurnou jež nohu sněžnou klade,
co zatím kolem ní se přeludů rej kmitá,
Smích s křídlem zlaceným a Hříčky lásky mladé.
A Kytherea též ty nejsi, v celování
jež celá skloněná se k Adonisu chýlí,
mající za svědky na větvi jež se sklání
holoubky z úbělu a hrdliček dav bílý.
Ni Musa nejsi ty, jež výmluvné má rety,
ni cudná Venuše, ni Astarte, jež v snění
na čele růže má i akanthové květy,
na loži z lotosu mře vášní v roztoužení.
Ne! Smích a luzné Hry, Grácie tancující
planoucí rozkoší v tvém nejdou ve průvodu,
tvé slávy družinou jsou hvězdy padající
a světy za tebou jdou v zářném chorovodu.
Ty štěstí pevného jsi symbol divuplný,
v svém klidu vznešená jsi jako spící moře,
vzdech žádný nesčeřil tvých ňader tiché vlny,
tvou krásu nezhnětlo slzami lidské hoře.
Buď zdráva! v pohledu na tebe srdce jásá,
kol bílých nohou tvých se mramoru proud vlní,
ty nahá hrdá jdeš, tvá světem třese krása,
svět celý, bohyně, jen službou tvou se plní.
Vy bohů ostrovy, ty Řecko, matko svatá,
že v Archipelu jsem zvát nemoh matko tebe,
v těch dobách přeslavných, kdy nadšením zem zňatá
na pokyn viděla, jak snáší se k ní nebe.
Když Thetis antická mne neuspala v snění,
když moji kolébku svým proudem nehoupala,
když v chrámu antickém jsem neklek na modlení
u tvého oltáře, kde tvá kolébka stála:
Ó rozžni vznešenou mně jiskru v srdci vzňatém,
ať nepohltí hrob mou slávu lačným spárem,
ať moje myšlenka ve rhytmu proudí zlatém,
tak jako božský kov vždy harmonickým tvarem.