Poesie francouzská nové doby/Skřivan
Poesie francouzská nové doby | ||
Improvisováno při vycházení z Tassova vězení ve Ferraře | Skřivan | Na jaře |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Skřivan |
Autor: | Victor de Laprade |
Původní titulek: | La Chanson de l’alouette |
Zdroj: | Poesie francouzská nové doby. Překlad Jaroslav Vrchlický. Praha : Ed. Grégr, 1877. s. 182–183. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | Jaroslav Vrchlický |
Licence překlad: | PD old 70 |
Jsem výkřik radosti a plesu,
z luk vstoupám v jitra zbuzení;
to já jsem, který slunci nesu
od země pozdrav nadšení.
Střech pára táhne kol mne bílá,
nit stříbrná mně u nohou,
mně rosa křídla operlila,
ji v letu siju oblohou.
Já první zpívám a se houpám
ve vzduchu zorou omládlém;
já v světle svoji peruť koupám
a pramen jest mým zrcadlem.
V mém zpěvu není nápěv snivý,
nemluvím k stínům večera,
můj živý zpěv a čtveračivý,
jest mladost, naděj, důvěra!
Dím k nemocnému, jenž se trudí:
Noc v sklonu jest, dík Bohu vzdej,
a k dělníku, jejž zpěv můj budí:
Pro věčnost dál svou brázdou spěj!
A u okna-li párek mladý
má píseň stihne veselá,
tu opakuju: Jitro tady.
Ó propusť svého Romea!
Jsem výkřik radosti a plesu,
z luk vstoupám v jitra vzbuzení,
to já jsem, který slunci nesu
od země pozdrav nadšení!