Poesie francouzská nové doby/Poslední verše (Chénier)
Poesie francouzská nové doby | ||
Mladá zajatá | Poslední verše (Chénier) | Jaro (Coppée) |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Poslední verše |
Autor: | André Chénier |
Původní titulek: | « Comme un dernier rayon » |
Zdroj: | Poesie francouzská nové doby. Překlad Jaroslav Vrchlický. Praha : Ed. Grégr, 1877. s. 75. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | Jaroslav Vrchlický |
Licence překlad: | PD old 70 |
Jak vánku slední dech, jak slední paprsk zlatý
sklon krásného dne zjasní kouzlem svým,
tak vzbouzím lýru svou u popraviště paty —
snad brzy k němu cestu nastoupím;
snad dřív, než hodina v kruh hnána v spěšném reji
po ciferníku pestrém kvapící
na šedesátý krok, jímž končí se pouť její,
svou rafij složí bdělou, zvučící:
ó snad juž na můj zrak sen hrobu klesne tuhý!
Než k půli písně, již jsem započal,
část druhá dospěje a ku rýmu rým druhý,
zde v těchto zdech, kde vládne děs a žal,
již smrti hlasatel v průvodu tlupy dravé,
by k černým stínům ducha mého sved,
mým jmenem rozvlní ty chodby dlouhé, tmavé…
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .