Poesie francouzská nové doby/Madrid
Poesie francouzská nové doby | ||
Stance | Madrid | Barcelona |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Madrid |
Autor: | Alfred de Musset |
Původní titulek: | Stances |
Zdroj: | Poesie francouzská nové doby. Překlad Jaroslav Vrchlický. Praha : Ed. Grégr, 1877. s. 236–237. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | Jaroslav Vrchlický |
Licence překlad: | PD old 70 |
Madride, perlo jižních měst,
co plane očí jako hvězd
všech barev ve tvých ulic šer;
co v alejích tvých promenad,
ty bílé město serenad,
vždy nožek chodí podvečer!
Madride, v zápas býků tvých
co tleská ruček bělostných,
co šerp tu vzduchem zaduje!
a když se hvězdy vyrojí,
co seňor v dlouhém závoji
přes modré schody stupuje!
Madride, kráse tvojich dam
i vzrůstu jich se vysmívám
i úzkému jich střevíčku,
znám jedné dívky půvaby
a není, která stála by
za neht jejího malíčku.
Ji znám. Dueňa potají,
jež nad ní bdí a česá ji,
mně hází žebřík na balkon;
a kdo chceš zkusit její hněv,
jen mezi mší se jí zjev
buď biskupem neb králem on!
To drahá má, má vášnivá,
má krásná vdova žárlivá,
jíž dlouhá brva cloní zrak.
To anděl můj, má víla zlá,
jež jako žlutý oranž plá
a čiperná jest jako pták.
Ó na vášnivých mojich rtech,
když v šílených omdlévá snech
a zmírá touhou plamenou,
tu zřít ji lásky v zápase,
jak svižná zmije zmítá se
a svijí se v mých ramenou!
A táže-li se zvědavost,
kdo získal mi ten vzácný skvost:
toť mého koně bujný cval,
a chvála její mantily
a pak bonbony z vanily
kdys v noci, když byl carneval.