Přehled dějin literatury řecké/Zeměpisectví

Přehled dějin literatury řecké Gabriel Šuran
Dějepisci	Zeměpisectví	Filosofie (věk římský)

Údaje o textu
Titulek:	Zeměpisectví
Autor:	Gabriel Šuran
Zdroj:	ŠURAN, Gabriel. Přehled dějin literatury řecké, Praha 1924 Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

§ 48. Zeměpisectví

bylo za této doby s utěšenými výsledky pěstováno.

1. Strabon z Amaseie, města Pontského, žil za Augusta a Tiberia. Mnoho cestoval a své zkušenosti i výsledky dlouholetých studii uložil do zeměpisného dila o 17 knihách, zvaného Γεωγραφικά. Dílo to je pro nás velice důležito, poněvadž je to jediný popisný zeměpis řecký, který se nám dochoval.

2. Ptolemaios (Πτολεμαῖος ὁ Κλαύδιος) z Alexandrie žil za II. století po Kr. Patří k nejslavnějším učencům starověku. Spisy jeho týkající se hvězdářství a zeměpisu zachovaly se. Z nich jsou nejdůležitější:

1. Γεωγραφικὴ ὑφήγησις je celkem mathematický zeměpis.
2. Μεγάλη σύνταξις τῆς ἀστρονομίας byla v IX. stol. přeložena do arabštiny a cituje se od té doby obyčejně arabským názvem »almagest«. Obsahuje vylíčení a odůvodnění světové soustavy po původci Ptolemajovskou nazvané. Spočívá na domněnce, že veškerá tělesa nebeská pohybují se v kruzích okolo země, která majíc sama podobu koule, stojí ve středu nebeské koule.

3. Pausanias (Παυσανίας ὁ Περιηγητής ok. r. 150 po Kr.) označuje sám krajinu maloasijskou na Sipylu za svou vlast. Mnoho cestoval zvláště po Řecku a sepsal Průvodce po Helladě (Περιήγησις τῆς Ἑλλάδος) v 10 knihách. Poněvadž bedlivě popisuje umělecké památky, je pro archaeologii a mythologii velmi důležitý, ač není dosti spolehlivý. Nespolehlivost a také neúplnost jeho zpráv pochází od toho, že psal periegesi až po svém návratu domů do Asie, nedrže se toho, co sám, třeba jen zběžně, viděl, jako spíše toho, co vyčetl z příručních knih mythologických a periegetických.